Jakov Alexandrovič Malik: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m umožnění přebírání obrázku |
doplnění |
||
Řádek 34:
== Život ==
Narodil se v tehdejší Charkovské gubernii carského Ruska, na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V roce [[1930]] absolvoval s vyznamenáním Charkovský institut národního hospodářství. Poté pracoval jako ekonom v [[Charkov]]ě. V letech [[1935]] až [[1937]] studoval na Institutu diplomatických a konzulárních zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí SSSR v [[Moskva|Moskvě]]. Následně pracoval do roku [[1939]] na Ministerstvu zahraničních věcí SSSR jako referent a později jako zástupce vedoucího tiskového oddělení. Mluvil plynně japonsky, anglicky a francouzsky. V roce [[1939]] získal post zplnomocněného zástupce SSSR v [[Japonsko|Japonsku]] a dne 18. května [[1942]] mimořádného zplnomocněného vyslance SSSR tamtéž. Dne 8. srpna [[1945]] předal japonské vládě nótu o vyhlášení [[Sovětsko-japonská válka|sovětsko-japonské války]].
Od 9. srpna [[1945]] do srpna [[1946]] působil ve funkci politického poradce Spojenecké rady v Japonsku. V prosinci [[1945]] se jako člen delegace SSSR podílel na jednání ministrů zahraničních věcí SSSR, [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velké Británie]] v Moskvě. Dne 24. ledna [[1947]] byl jmenován náměstkem ministra zahraničních věcí [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Vjačeslava Molotova]]. Po roce práce na ministerstvu byl jmenován stálým zástupcem SSSR při OSN. Poté odešel na post prvního náměstka ministra zahraničních věcí [[Andrej Vyšinskij|Andreje Vyšinského]]. Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti se stal velvyslancem ve Velké Británii. V roce [[1960]] se vrátil do Moskvy jako náměstek ministra zahraničních věcí [[Andrej Andrejevič Gromyko|Andreje Gromyka]].
Roku [[1968]] se opět stal stálým zástupcem SSSR při OSN, tuto funkci vykonával až do roku [[1976]], kdy odešel do důchodu. Malik je také známý pro svůj přednes a obhajobu sovětských motivů [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace Československa]] v srpnu 1968. V Radě bezpečnosti navíc vetoval dvě rezoluce, přičemž první požadovala propuštění zadržených československých politiků a stažení invazních sil ze země, druhá oproti tomu navrhovala vyslat do Československa speciální vyslance.
Zemřel dne 11. února [[1980]] a pochován byl na [[Novoděvičí hřbitov|Novoděvičím hřbitově]] v Moskvě. Za svou diplomatickou kariéru obdržel tři [[Leninův řád|Řády Lenina]] a [[Medaile Za hrdinskou práci ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945|medaili Za hrdinskou práci ve Velké vlastenecké válce 1941–1945]].
| |||