Hans Christian Andersen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
=== Mládí a studia ===
[[Soubor:Andersen.jpg|thumb|left|Hans Christian Andersen]]
Narodil se v [[Odense]] na ostrově Fyn v [[Dánsko|Dánsku]] [[2. duben|2. dubna]] [[1805]]. Byl synem chorého 22letého [[Obuvník|ševce]] Hanse Andersena a jeho o 7 let starší ženy Anny Marie, analfabetky. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti.
Jeho matka byla pradlena, ke sklonku života propadla [[Alkoholismus|alkoholu]]. Jeho matce se v roce 1799 narodila nemanželská dcera a matka tuto dceru odložila. Tato nevlastní Hansova sestra
Byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Jeho původ pro něj znamenal neustálé traumatizující ohrožení – ten zároveň vysvětluje jeho až výstřední potřebu společenského a uměleckého uznání, přecitlivělost na kritiku i nezdolnou vytrvalost v cestě za úspěchem.
Řádek 23:
Již brzo prokazoval představivost, která byla podporována shovívavostí jeho rodičů a pověrčivostí jeho matky. Roku [[1816]] zemřel jeho otec a on byl nucen přestat chodit do školy a začít pracovat v místní továrně. Postavil si malé [[loutkové divadlo]] a vyrobil pro své loutky oblečky. Přečetl všechny možné knihy, které si mohl vypůjčit, mezi nimi také díla [[Ludwig Holberg|Ludviga Holberga]] a [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]].
Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy. Poměrně brzy, 6. září 1819, utekl do [[Kodaň|Kodaně]], kde se neúspěšně pokoušel uchytit nejprve jako [[loutkoherec]] a později jako [[zpěvák]]. Jeho díla byla odmítána, neboť prozrazovala „nedostatek elementárního vzdělání“. Andersen byl hrubý, přepjatý a pramálo kultivovaný. Stěhoval se z jednoho levného bytu do druhého. Jednou dokonce bydlel v nevěstinci, což si ale neuvědomoval.
V Kodani se setkal v roce 1821 s ředitelem divadla Jonasem Collinem. Ten jej poslal studovat a zajistil mu stipendium krále [[Frederik VI.|Frederika VI.]] na latinském gymnáziu ve Slagelse. Tam našel Hans i ubytování a stravu u jedné vdovy. Hans později přešel na školu v [[Helsingør]]u, kde zůstal až do roku [[1827]]. Andersenovi studium příliš nešlo a lze říci, že zde získal pouze základy, které již nikdy nerozšířil. Dobu strávenou ve škole později nazýval nejčernějšími a nejtrpčími roky ve svém životě. Jazyk se ale nenaučil dokonale nikdy - až do smrti mu museli korektoři opravovat texty. V roce 1828 maturoval.
Ještě před tím, než na školu nastoupil, Andersen vydal první knížku ''Duch v Palnatokově hrobě'' ([[1822]]).
Otec mu zemřel už v jeho jedenácti letech, matka ovšem žila. Ale Andersen odchodem z Odense pohřbil celé své dětství. Jeho matka propadla alkoholu a nechala si pro syna psát úpěnlivé dopisy. Nikdy jí neodpověděl, jen občas jí poslal nějaký obnos. Když v roce 1832 navštívil Fyn, ani se u ní nezastavil.
=== Dospívání ===
Řádek 43 ⟶ 45:
Sexuální psycholog [[Petr Weiss]] jej občas uvádí mezi typickými příklady společensky úspěšných [[pedofil]]ů.<ref name="novycas">''Som „úchylák“ - čo s tým?'', Nový čas, Slovensko, 27. 5. 2002</ref> Bývá také jmenován mezi nejvýznamnějšími [[autismus|autisty]], příznaky měly být např. podivné záchvaty vzteku v dětství, ale i neschopnost navázat blízký citový vztah a touha po nedosažitelných mužích a ženách; či hluboký vnitřní zmatek, který se odráží v jeho příbězích, a podivné a neuchopitelné nešťastné postavy v jeho dílech.<ref>Mike Devlin: [http://listverse.com/2011/12/05/top-10-alleged-autistics-in-history/ Top 10 alleges autistics in history], 5. 12. 2011, Listverze.com</ref>
„Všechny dětské vzpomínky, každičké místo na mě působí ponuře,“ napsal o rodném městě. V roce 1841 se Hansova matka upila k smrti. Přesto jí syn zanechal pomník v tragické pohádce Nebyla k ničemu.
=== Smrt ===
| |||