Šalvěj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ještě drobnosti a pro dnešek konec značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
formulace, upřesnění, reorganizace soupisu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14:
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
'''Šalvěj''' (''Salvia'') je rod aromatických léčivých [[Bylina|bylin]], [[Polokeř|polokeřů]] či [[Keř|keřů]] z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]]. Se
Pro vysoký obsah účinných látek, především aromatických [[Silice|éterických olejů]], je řada druhů po staletí kulturně využívána v léčitelství, kosmetice a gastronomii, jiné se zase pro atraktivní vzhled barevných květů uplatňují v okrasném zahradnictví. Patří též k medonosným rostlinám. Výživná semena [[Šalvěj hispánská|šalvěje hispánské]] jsou známa jako ''chia''.
== Etymologie ==
Jméno rodu ''Salvia'' bylo publikováno v roce [[1753]] v [[Carl Linné|Linného]] díle ''Species Plantarum''. Pochází z latinského slova ''salvare'', což znamená léčit. Upozorňuje na léčivou moc šalvěje, která byla známa již od starověku.Tento základ přešel i do českého výrazu ''šalvěj,'' a to prostřednictvím staroněmecké''ho Salveie,'' resp''. Salbeie.''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Holub
Řádek 39 ⟶ 37:
V čeledi hluchavkovitých (''Lamiaceae'') patří rod šalvěj do její nejrozsáhlejší [[Podčeleď|podčeledi]] ''[[Nepetoideae]]'', bohaté na množství oblíbených aromatických a léčivých bylin. V ní dále spadá do [[Tribus|tribu]] ''Menthae'' a subtribu ''Salviinae'', v němž se nachází mimo jiné společně s [[Meduňka|meduňkou]] (''Melissa''), [[Rozmarýn|rozmarýnem]] (''Rosmarinus''), [[Perovskie|perovskií]] (''Perovskia'') a dalšími několika rody.
Co se týče jednotlivých druhů, jejich udávaný počet se v průběhu doby značně proměňoval, vzhledem k množství variant a poddruhů, kterým byla mnohdy dávána samostatná druhová jména. U různých autorů se jejich počet blížil až dvěma tisícům, postupně byl zredukován na méně než jeden tisíc. Gabriel Alziar v jeho ''Catalogue Synonymique des'' Salvia ''du Monde'' (1989) uvádí na 700 taxonů šalvějí.<ref name="Sutton2">{{cite book|last=Sutton|first=John|title=The Gardener's Guide to Growing Salvias|publisher=Workman Publishing Company|year=2004|pages=15–17|isbn=978-0-88192-671-2}}</ref> Lektotypem rodu je [[šalvěj lékařská]] (''Salvia officinalis'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tropicos {{!}} Name - Salvia L.
| periodikum = www.tropicos.org
| url = http://www.tropicos.org/Name/40029048
| datum přístupu = 2018-08-02
}}</ref>
Na dlouhou dobu respektované systematické pojetí rodu vytvořil v letech 1832–36 [[George Bentham]], který 291 tehdy známých druhů rozdělil do čtyř podrodů a 14 (později pouze 12) sekcí podle morfologie květů, především tyčinek. Podrody ''Salvia'' (obsahující tři sekce) a ''Sclarea'' (taktéž tři sekce) zahrnují v tomto pojetí výhradně šalvěje [[Starý svět|Starého světa]], podrod ''Calosphace'' (jediná sekce) americké šalvěje a podrod ''Leonia'' (pět sekcí) má kosmopolitní rozšíření.<ref name="Sutton">{{cite book|last=Sutton|first=John|title=The Gardener's Guide to Growing Salvias|publisher=Workman Publishing Company|year=2004|pages=15–17|isbn=978-0-88192-671-2}}</ref>
=== Fylogenetika ===
[[Fylogenetika|Fylogenetické]] průzkumy konce 20. a počátku 21. století ukázaly, že rod ve stávajícím smyslu není [[Monofyletismus|monofyletický]],
| příjmení = Walker
| jméno = Jay B.
Řádek 62 ⟶ 65:
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.3732/ajb.91.7.1115/abstract
| datum přístupu = 2018-01-07
}}</ref> V různých studiích se pak objevují dva možné legitimní přístupy, jak situaci vyřešit a jak k rodu nadále
* '''rod ''Salvia'' v širokém pojetí''' (''sensu lato'')ː do rodu by byla vřazena i zmíněná pětice dosavadních malých rodů (s celkem 15 druhy), pojímaných nově na subgenerické úrovniː místo stávajícího rodu rozmarýn nově ''Salvia'' subg. ''Rosmarinus'', z perovskie ''Salvia'' subg. ''Perovskia'' atd. Veškerá další nomenklatura by zůstala beze změny.<ref name=":5">{{Citace periodika
Řádek 81 ⟶ 84:
| datum přístupu = 2018-01-08
}}</ref>
* '''rod ''Salvia'' v úzkém pojetí''' (''sensu stricto'')ː stávající rodové jméno by nově nesla pouze vývojová větev zahrnující šalvěj lékařskou (''Salvia officinalis'' clade, celkem zhruba 250 druhů); ostatní by byly rozděleny do pěti zcela nových rodů (v citované studii autorky navrhují např. ''Glutinaria'' pro klad šalvěje lepkavé, ''Lasemia'' a ''Ramona'' pro americké šalvěje, ''Pleudia'', ''Polakia''). Pětice vnořených malých rodů by zůstala zachována. Nevýhodou tohoto přístupu je jeho
| příjmení = Will
| jméno = Maria
Řádek 94 ⟶ 97:
}}</ref><ref group="pozn.">Další text článku se bude zabývat šalvějí v tradičním smyslu, tj. v širokém pojetí, ale bez malých vnořených rodů.</ref>
Nejbližší společný předek pro
== Ekologie a rozšíření ==
[[Soubor:
Vývojovým centrem rodu je zřejmě oblast Středomoří a jihozápadní Asie; na západ Severní Ameriky a dále na jih přešly druhy zřejmě přes [[Beringie|Beringovu šíji]], druhy rozšířené na východě Spojených států pak severoatlantickou cestou.
Co do ekologických nároků většinou vyžadují teplá a slunečná stanoviště s dobře propustnými, spíše vysychavá a na živiny chudšími půdami. Jen menší část druhů roste ve stínu nebo ve vlhku. Půdní reakce přitom nesmí být kyselá. Některé polokeřovité a keřovité druhy se kromě pohlavního rozmnožování šíří i vegetativně, zakořeňováním převislých větví ([[Hřížení|hřížením]]).<ref name=":1">{{Citace monografie
Řádek 124 ⟶ 127:
=== Generativní orgány ===
[[Květ|Květy]] jsou oboupohlavné, někdy se zakrnělými, sterilními [[Tyčinka (botanika)|tyčinkami]] (a tedy funkčně samičí). Umístěny jsou buď jednotlivě, nebo (většinou) v chudých či bohatých [[Lichopřeslen|lichopřeslenech]], uspořádaných dále do hroznovitých, klasovitých nebo latovitých [[květenství]]. Jejich podpůrné [[Listen|listeny]] jsou opadavé nebo vytrvalé, zpravidla velmi odlišné od lodyžních listů a mohou být u některých druhů barevně velmi dekorativní. Listence jsou obvykle drobné až stěží rozpoznatelné, stejně tak stopky květů.
Co do tvaru jsou květy souměrné (zygomorfní), pětičetné. Trubkovitý či zvonkovitý [[Kalich (botanika)|kalich]] je rozeklaný do dvou laloků, horní je dvoj- nebo trojčetně uspořádaný, spodní má dva zuby. [[Koruna (botanika)|Koruna]] se skládá z pěti srostlých korunních lístků a má pro hluchavkovité typickou dvoupyskatou strukturu. Barva květů se pohybuje v odstínech od bílé po žlutou nebo od červené a růžové po fialovou až čistě modrou.[[Opylení|Opylovány]] jsou blanokřídlým hmyzem ([[Včela medonosná|včelami]] nebo [[Čmelák|čmeláky]]), nebo i ptáky (například v Jižní Americe [[Kolibříkovití|kolibříky]]).
Ze čtyř tyčinek jsou dvě spodní přeměněny na jalová [[Patyčinka|staminoidia]], která slouží jako pákový mechanismus k poprášení hmyzího opylovače pylem z vrchních fertilních tyčinek. Zajímavostí je, že tento v rámci celé čeledi unikátní jev se u příslušníků rodu vyvinul nezávisle na sobě ve třech vývojových větvích.<ref name=":5" /> Tyčinky dozrávají zpravidla dříve než samičí orgány ([[protandrie]]).<ref name=":23">{{Citace monografie | příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
Řádek 138 ⟶ 143:
| strany = 699-700
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref> [[Čnělka]] [[Pestík|pestíku]] je niťovitá, z květu obvykle daleko vystupující, [[blizna]] dvojklanná, [[semeník]] svrchní, srostlý ze dvou [[Plodolist|plodolistů]]. Plodem jsou většinou [[Tvrdka|tvrdky]] poltící se na čtyři hladké, lysé, kulovité či vejčité plůdky, které ve vlhku často slizovatí.<ref name=":4" />
== Obsahované látky ==
Šalvěje obsahují značné množství látek, z nichž nejdůležitější jsou silice, [[třísloviny]], [[Fenoly|fenolické látky]] a [[flavonoidy]].
Řádek 277 ⟶ 283:
}}</ref>
== Vybrané druhy
'''Původem ze Starého světaː'''[[Soubor:Lamiaceae - Salvia sclarea. Agata Fossili127.JPG|náhled|Volně rostoucí šalvěj muškátová]]
*[[Šalvěj rakouská]] (''Salvia austriaca'') - submediteránně-euroasijský duh, v ČR řazena mezi vyhynulé (kat. A1), původně rostla v teplých jihomoravských úvalech, ještě na konci 20. století byly ojedinělé nálezy udávány z okolí [[Újezd u Brna|Újezdu u Brna]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA AUSTRIACA Jacq. – šalvěj rakouská / šalvia rakúska
| periodikum = botany.cz
Řádek 323 ⟶ 305:
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref>
*
| titul = BOTANY.cz » SALVIA AETHIOPIS L. – šalvěj etiopská / šalvia etiopská
| periodikum = botany.cz
Řádek 329 ⟶ 311:
| datum přístupu = 2018-01-15
}}</ref>
* ''[[Salvia fruticosa]]'' – až 120 cm vysoký suchomilný keř rozšířený ve východním Středomoří, pěstován jako alternativa [[Šalvěj lékařská|šalvěje lékařské]] a jako medonosná rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA FRUTICOSA Mill. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-fruticosa/
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
Řádek 380 ⟶ 324:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*
| titul = BOTANY.cz » SALVIA
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-
| datum přístupu = 2018-01-
}}</ref>
*[[Šalvěj lékařská|''Salvia officinalis'']] (šalvěj lékařská) – polokeř původní v jižní a jihovýchodní Evropě, pěstovaný i zplaňující po celém světě, prastará kulturní rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA OFFICINALIS L. – šalvěj lékařská / šalvia lekárska
| periodikum = botany.cz
Řádek 404 ⟶ 337:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*
| titul = Salvia pomifera Apple Sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
Řádek 410 ⟶ 343:
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj luční]] (''Salvia pratensis'') – nápadná luční vytrvalá bylina hojná zvláště v teplých oblastech, areál rozšíření v jižní, střední a východní Evropě a Malé Asii<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA PRATENSIS L. – šalvěj luční / šalvia lúčna
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-pratensis/
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
*''[[Salvia sclarea]]'' (šalvěj muškátová) – dvouletá nebo vytrvalá bylina pocházející ze Středomoří, jihozápadní a Střední Asie. Léčivé účinky porovnatelné se šalvějí lékařskou, široce využívané jsou její aromatické látky, pěstována též pro okrasu<ref name=":2" />
*''[[Salvia tomentosa]]'' – polokeř jihovýchodní Evropy až západní Asie, blízce příbuzný druh šalvěje lékařské s podobným medicínským i kulinářským využitím<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA TOMENTOSA Mill. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-tomentosa/
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj přeslenitá]] (''Salvia verticillata'') – od Středomoří po Střední Asii, v ČR pravděpodobně zdomácnělý archeofyt rostoucí roztroušeně v termofytiku a mezofytiku; významná nektarodárná rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA VERTICILLATA L. – šalvěj přeslenitá / šalvia praslenatá
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-verticillata/
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
*''[[Salvia viridis]]'' (šalvěj zahradní) – mediteránní jednoletka, hojně i v ČR pěstována jako okrasná pro dekorativní barevné listeny<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 422 ⟶ 366:
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-viridis/
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj lepkavá]] (''Salvia glutinosa'') – mohutná vytrvalá bylina vlhkých lesů, převážně v horách a říčních údolích střední a jižní Evropy, Balkánu a Kavkazu; trichomy na lodyze vylučují lepkavou, silně vonící pryskyřici<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA GLUTINOSA L. – šalvěj lepkavá / šalvia lepkavá
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-glutinosa/
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
*''[[Salvia miltiorrhiza]]'' – světlomilná trvalka severovýchodní [[Čína|Číny]], s dlouhou tradicí a komplexním využitím v čínské medicíně<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia multiorrhiza Dan Shen PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
| url = http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+multiorrhiza
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
[[Soubor:Salvia splendens (2).JPG|náhled|Šalvěj zářivá]]
'''Původem z Nového Světaː'''
*''[[Salvia apiana]]'' (šalvěj bílá) – světlomilný, až 1,5 m vysoký polokeř jihozápadu Severní Ameriky, pěstován jako zdroj jedlých semen americkými indiány, drcené listy jako šampon, koření, přísada do koupele, sušené jako vykuřovadlo<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia apiana White Sage, Compact white sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
| url = http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+apiana
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia coccinea]]'' – Střední Amerika, okrasná, medonosná a léčivá rostlina<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA COCCINEA Buc’hoz ex Etl. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-coccinea/
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia columbariae]]'' (šalvěj kalifornská) – jednoletka nebo trvalka jihozápadu Severní Ameriky, pěstována jako zdroj jedlých semen už Aztéky<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia columbariae Chia, Ziegler's sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
| url = http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+columbariae
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*[[Šalvěj divotvorná|''Salvia divinorum'']] (šalvěj divotvorná) – víceletá bylina původní v horách jižního Mexika, mimo původní ohniska výskytu pěstována pouze vegetativně pro svůj obsah hlucinogenních látek
*''[[Salvia elegans]]'' přezdívaná ananasová šalvěj, je široce pěstována jako okrasný keř nebo polokeř s listy, které voní jako ananas
*[[Šalvěj hispánská|''Salvia hispanica'']] (šalvěj španělská) – až 1 m vysoká trvalka rostoucí od jihu Severní Ameriky po centrální Mexiko, zdroj semínek ''chia''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia hispanica Mexican Chia, Chia PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
| url = http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+hispanica
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia leucantha]]'' – mohutný velmi aromatický polokeř původem ze středního Mexika, pěstován jako okrasná květina v teplém podnebí pro bílé převislé květy, které vyrůstají z chlupatých modrých nebo fialových listenů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA LEUCANTHA Cav. – šalvěj / šalvia
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-leucantha/
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
*''[[Salvia microphylla]]'' pochází z Mexika, je to drobný keř známý pro jasně červené (někdy růžové nebo bílé) květy a jeho listy, které voní po černém rybízu a jsou užívány jako ochucovadlo čajů a jako koření<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Salvia microphylla Blackcurrant Sage PFAF Plant Database
| periodikum = www.pfaf.org
| url = http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Salvia+microphylla
| datum přístupu = 2018-01-16
}}</ref>
* ''[[Salvia splendens]]'' (šalvěj zářivá) – trvalka původem z Braziílie, populární v okrasných výsadbách nebo jako hrnková rostlina (v českých podmínkách pouze jako letnička)
== Galerie ==
=== Druhy přirozeně rostoucí v České republice ===
<gallery>
Soubor:Salvia pratensis LC0340.jpg|Šalvěj luční
Soubor:Salvia nemorosa inflorescences.jpg|Šalvěj hajní
Soubor:Salvia verticillata 240606.jpg|Šalvěj přeslenitá
Soubor:Salvia glutinosa PID1167-2.jpg|Šalvěj lepkavá
Soubor:Salvia austriaca.jpg|Šalvěj rakouská
Soubor:Salvia aethiopis-1.jpg|Šalvěj etiopská
</gallery>
=== Ostatní ===
<gallery>
Soubor:SalviaFruticosa1 ST 06.JPG|''[[Salvia fruticosa]]'' se používá jako alternativa [[Šalvěj lékařská|šalvěje lékařské]]
|