Wikipedie

Klimatizace: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ část kritika, obrázek
doplnění, typo, výslovnosti a napřímení odkazů
Řádek 1:
[[Soubor:Air Condition Unit Interior View USA.jpg|náhled|Samostatná klimatizační jednotka]]
 
'''Klimatizace''' (označované zkratkou '''AC''' zči '''A/C''' z&nbsp;anglického ''air conditioning'' [ˈeə kənˌdišəniŋ]) je zařízení pro úpravu [[vzduch]]u uvnitř budov a dopravních prostředků. Jeho hlavní funkcí je snížení teploty a [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti vzduchu]]{{#tag:ref|U&nbsp;klimatizace s&nbsp;nastavitelnou vlhkostí vzduchu ({{Vjazyce2|en|humidity}} {{IPA2|hjuːˈmɪdɪtɪ}}) odborníci doporučují její hodnotu mezi 40 a 50 procenty.<ref name="haló" />|group="pozn."}}, na rozdíl od [[ventilace]] ([[vzduchotechnika|vzduchotechniky]]), jejíž hlavní funkcí je výměna vzduchu za čerstvý nasávaný z &nbsp;exteriéru.
 
Hlavní částí klimatizace je [[tepelný výměník]], ve kterém je ochlazován vzduch k &nbsp;dosažení [[Pokojová teplota|požadované teploty]] a odváděna ochlazováním [[Kapalnění|kondenzující]] vlhkost. Další částí je systém, který odvádí odebrané [[teplo]] vně klimatizovaného prostoru, například [[Chladicí médium|chladícíchladicí kapalinou]] cirkulující v &nbsp;[[potrubí]] a ochlazované ve venkovní [[Chladicí zařízení|chladícíchladicí jednotce]]. Klimatizace může být propojena s &nbsp;ventilací, například v &nbsp;malém prostoru [[automobil]]u,{{#tag:ref|V&nbsp;autech by se klimatizace měla zapínat pouze na 15&nbsp;minut; teplota by neměla klesnout pod 21&nbsp;°C.<ref name="haló" />|group="pozn."}} nebo na ní být nezávislá, například klimatizování velkého množství tepla produkovaného [[serverovna]]mi.
 
V [[Evropa|Evropě]] se klimatizace užívá především pro průmyslové účely, v &nbsp;chirurgických sálech, [[inkubátor]]ech, v &nbsp;laboratořích, ve výpočetních střediscích ([[serverovna|serverovnách]]) a nákupních centrech. V &nbsp;USA je klimatizace podstatně rozšířenější. V &nbsp;teplých tropických a subtropických oblastech světa (zejména kolem [[zemský rovník|rovníku]]u, resp. v &nbsp;okolí obou obratníků[[obratník]]ů) jsou klimatizovány všechny typy budov i &nbsp;dopravních prostředků prakticky neustále. Toto platí pouze v &nbsp;bohatých zemích, neboť klimatizace je energeticky i materiálově nákladná.
 
Klimatizační zařízení se vyskytuje například již ve [[Vinohradská tržnice|Vinohradské tržnici]] z &nbsp;počátku 20. &nbsp;století,<ref>[http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=14265&type name=1"vt" Vinohradská tržnice] na Archiweb.cz</ref> první rozsáhlejší moderní zařízení v &nbsp;[[Československo|Československu]] bylo instalováno v &nbsp;[[Budova Elektrických podniků|budově Elektrických podniků]] a [[Dům odborových svazů|budově pensijního ústavu]] (dnes Dům odborových svazů) v &nbsp;letech 1932–1934 v &nbsp;Praze.<ref>[http://www. name="tzb-info.cz/2547-k-vyvoji-klimatizace-i" K vývoji klimatizace (I)] prof. František Drkal, FS ČVUT </ref>
 
== Princip ==
 
[[Soubor:Air conditioning unit-cs.svg|náhled|220px|Typická bytová klimatizační jednotka]]
 
[[Soubor:Heatpump.svg|náhled|220px|Schéma chladícíhochladicího okruhu klimatizace:<br /> 1. kondenzátor 2. kapilára (expanzní ventil) 3.&nbsp;výparník 4. kompresor]]
 
Klimatizační zařízení pro vytvoření tepelné pohody v &nbsp;místnosti využívá několika fyzikálních principů, konkrétně pak:
 
# [[komprese]] (stlačování plynů)
Řádek 21 ⟶ 20:
# [[vypařování]]
 
V '''1. fázi''' jsou ''páry'' chladícíchladicí látky přivedeny do [[kompresor]]u, kde jsou ''stlačovány'' (a &nbsp;důsledkem stlačování i ''zahřívány'').
 
Ve '''2. fázi''' je chladícíchladicí médium o &nbsp;vysoké teplotě a tlaku přivedeno do [[Tepelný výměník|výměník]]u —– kondenzátoru, kde je ochlazováno okolním vzduchem (médium kondenzuje). Uvolněné teplo je odváděno do venkovního prostoru ventilátorem.
 
Ve '''3. fázi''' je kapalina transportována přes kapiláru nebo expanzní ventil, za kterým se prudce sníží tlak, a &nbsp;tím i teplota. Médium pokračuje do dalšího výměníku —– výparníku. ''Kapalina se začne odpařovat'' a dále ohřívat, čímž odebírá teplo z &nbsp;prostoru výparníku, zpravidla ochlazované místnosti. Pro distribuci studeného vzduchu do místnosti slouží ventilátor, který je umístěn u &nbsp;výparníku.
Poté je chladivo v &nbsp;plynném skupenství přiváděno do kompresoru a cyklus se opakuje.
 
=== Vytápění ===
Klimatizace umožňuje pracovat i v &nbsp;opačném režimu – vytápěcím. Z &nbsp;jednotky se stane [[tepelné čerpadlo]], kdy se odpadní teplo přivádí zpět do místnosti. Z &nbsp;kondenzátoru se stává výparník a z &nbsp;výparníku kondenzátor. Vnější jednotka je tak ochlazována a vnitřní naopak topí. Tohoto způsobu ohřevu vzduchu v &nbsp;místnosti se v &nbsp;podmínkách ČR i Evropy využívá minimálně, ve větší míře pak v &nbsp;období jara, podzimu a velmi mírné zimy (při teplotách nad cca 4&nbsp;°C).▼
 
Nízké rozšíření je dáno především konzervativním přístupem k &nbsp;vytápění a rovněž i všeobecným chybným předpokladem, že klimatizace je energeticky i ekonomicky neefektivní a že nedokáže topit v &nbsp;mrazech. Moderní klimatizace střední cenové kategorie běžně topí do -15−15&nbsp;°C při zachování vysoké efektivity (tzn. vysokého [[topný faktor|COP]]).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.fujitsu-general.com|url name="fg" http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/index.html|vydavatel = www.fujitsu-general.com|datum přístupu = 2016-04-12}}</ref> Tyto mají COP srovnatelný s &nbsp;tepelnými čerpadly [[Tepelné čerpadlo|vzduch-vodavzduch–voda]], ovšem při násobně nižší pořizovací ceně.▼
▲Klimatizace umožňuje pracovat i v opačném režimu – vytápěcím. Z jednotky se stane [[tepelné čerpadlo]], kdy se odpadní teplo přivádí zpět do místnosti. Z kondenzátoru se stává výparník a z výparníku kondenzátor. Vnější jednotka je tak ochlazována a vnitřní naopak topí. Tohoto způsobu ohřevu vzduchu v místnosti se v podmínkách ČR i Evropy využívá minimálně, ve větší míře pak v období jara, podzimu a velmi mírné zimy (při teplotách nad cca 4&nbsp;°C).
 
Rozšíření tohoto způsobu vytápění napomáhají zejména budovy s &nbsp;nízkou potřebou energie na vytápění buď v &nbsp;podobě nástěnné jednotky (u &nbsp;domů s &nbsp;otevřenou dispozicí), nebo jednotky zabudované do systému řízeného větrání. Nevýhodou tohoto způsobu vytápění je produkce hluku ve vnitřním a vnějším prostoru (např. uvnitř 32&nbsp;[[decibel|32 dB]]<ref>{{Citace elektronické monografie|titul name="fg2" www.fujitsu-general.com|url = http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/asyg12lmca.html|vydavatel = www.fujitsu-general.com|datum přístupu = 2016-04-12}}</ref>) a dále potřeba topit téměř nepřetržitě na stejnou teplotu po celý den pro dosažení dobrých provozně-ekonomických výsledků (např. při snižování teploty vzduchu během nepřítomnosti obyvatel domu se snižuje [[Topný faktor|COP]] a roste hluk, protože jednotka pracuje krátkodobě na vysoký výkon, při kterém produkuje více hluku a je méně efektivní).▼
▲Nízké rozšíření je dáno především konzervativním přístupem k vytápění a rovněž i všeobecným chybným předpokladem, že klimatizace je energeticky i ekonomicky neefektivní a že nedokáže topit v mrazech. Moderní klimatizace střední cenové kategorie běžně topí do -15&nbsp;°C při zachování vysoké efektivity (tzn. vysokého [[topný faktor|COP]]).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.fujitsu-general.com|url = http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/index.html|vydavatel = www.fujitsu-general.com|datum přístupu = 2016-04-12}}</ref> Tyto mají COP srovnatelný s tepelnými čerpadly [[Tepelné čerpadlo|vzduch-voda]], ovšem při násobně nižší pořizovací ceně.
 
=== ChladícíChladicí médium ===▼
▲Rozšíření tohoto způsobu vytápění napomáhají zejména budovy s nízkou potřebou energie na vytápění buď v podobě nástěnné jednotky (u domů s otevřenou dispozicí), nebo jednotky zabudované do systému řízeného větrání. Nevýhodou tohoto způsobu vytápění je produkce hluku ve vnitřním a vnějším prostoru (např. uvnitř [[decibel|32 dB]]<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.fujitsu-general.com|url = http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/asyg12lmca.html|vydavatel = www.fujitsu-general.com|datum přístupu = 2016-04-12}}</ref>) a dále potřeba topit téměř nepřetržitě na stejnou teplotu po celý den pro dosažení dobrých provozně-ekonomických výsledků (např. při snižování teploty vzduchu během nepřítomnosti obyvatel domu se snižuje [[Topný faktor|COP]] a roste hluk, protože jednotka pracuje krátkodobě na vysoký výkon, při kterém produkuje více hluku a je méně efektivní).
[[ChladícíChladicí médium]] je [[tekutina]], která proudí skrz zařízení, aby ho ochránila před přehřátím a přenášela [[teplo]] produkované tímto zařízením do jiného zařízení, kde se využije nebo rozptýlí. Ideální médium má velkou [[tepelná kapacita|tepelnou kapacitu]], nízkou [[viskozita|viskozitu]], je levné, chemicky [[inertní materiál|inertní]], nehořlavé a nezpůsobuje ani nepodporuje [[koroze|korozi]] chladicího systému. Některé aplikace navíc vyžadují, aby bylo chladicí médium elektrickým izolantem.▼
 
Typ [[chladícíchladicí médium|chladícíhochladicího média]] se liší od použití pro konkrétní aplikaci. Běžnými chladivy jsou [[amoniak]], [[oxid uhličitý|CO<supsub>2</supsub>]], [[fluorovodík]]y a fluoruhlovodíky (HFC). Použití chladiv na bázi [[freon]]ů (CFC) je na základě [[Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy|Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy]] a [[Montrealský protokol|Montrealského protokolu]]<ref>[http://www.mzp.cz/cz/videnska_umluva_montrealsky_protokol_dokument], MŽP.cz,name="mžp" Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu</ref> regulováno a postupně vylučováno.▼
▲=== Chladící médium ===
 
▲[[Chladící médium]] je [[tekutina]], která proudí skrz zařízení, aby ho ochránila před přehřátím a přenášela [[teplo]] produkované tímto zařízením do jiného zařízení, kde se využije nebo rozptýlí. Ideální médium má velkou [[tepelná kapacita|tepelnou kapacitu]], nízkou [[viskozita|viskozitu]], je levné, chemicky [[inertní materiál|inertní]], nehořlavé a nezpůsobuje ani nepodporuje [[koroze|korozi]] chladicího systému. Některé aplikace navíc vyžadují, aby bylo chladicí médium elektrickým izolantem.
 
▲Typ [[chladící médium|chladícího média]] se liší od použití pro konkrétní aplikaci. Běžnými chladivy jsou [[amoniak]], [[oxid uhličitý|CO<sup>2</sup>]], [[fluorovodík]]y a fluoruhlovodíky (HFC). Použití chladiv na bázi [[freon]]ů (CFC) je na základě [[Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy|Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy]] a [[Montrealský protokol|Montrealského protokolu]]<ref>[http://www.mzp.cz/cz/videnska_umluva_montrealsky_protokol_dokument], MŽP.cz, Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu</ref> regulováno a postupně vylučováno.
 
== Historie ==
Prvky principu klimatizace se objevily již ve starověkých civilizacích. Např. bohatí Římané měli své domy jednou zdí spojené s &nbsp;[[akvadukt]]em, který je ochlazoval.<ref>http: name="bt" //www.blueteam.cz/klimatizace-a-chlazeni/historie-klimatizace.html</ref> Za otce principu klimatizace v &nbsp;moderním pojetí je považován britský vědec [[Michael Faraday]], který v &nbsp;roce 1820 zjistil, že stlačenéstlačený amoniumamoniak ([[NH3]]NH<sub>3</sub>) v &nbsp;kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěno. Za skutečného vynálezce klimatizace je považován americký inženýr [[Willis Carrier]], který instaloval 17. &nbsp;července 1902 první klimatizační systém. Tato klimatizace byla instalována v &nbsp;americkém New Yorku v &nbsp;tiskárně Sackett-Wilhelm, která si jej objednala, jelikož měla velké problémy s &nbsp;usycháním barev a mačkáním papíru kvůli vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu. Carrierova klimatizace pracovala na principu vzduchu hnaného kolem trubek se studenou vodou. Tím docházelo ke srážení vodních par na těchto trubkách, čímž se ochlazoval okolní prostor.▼
 
▲Prvky principu klimatizace se objevily již ve starověkých civilizacích. Např. bohatí Římané měli své domy jednou zdí spojené s [[akvadukt]]em, který je ochlazoval.<ref>http://www.blueteam.cz/klimatizace-a-chlazeni/historie-klimatizace.html</ref> Za otce principu klimatizace v moderním pojetí je považován britský vědec [[Michael Faraday]], který v roce 1820 zjistil, že stlačené amonium ([[NH3]]) v kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěno. Za skutečného vynálezce klimatizace je považován americký inženýr [[Willis Carrier]], který instaloval 17. července 1902 první klimatizační systém. Tato klimatizace byla instalována v americkém New Yorku v tiskárně Sackett-Wilhelm, která si jej objednala, jelikož měla velké problémy s usycháním barev a mačkáním papíru kvůli vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu. Carrierova klimatizace pracovala na principu vzduchu hnaného kolem trubek se studenou vodou. Tím docházelo ke srážení vodních par na těchto trubkách, čímž se ochlazoval okolní prostor.
 
== Zdravotní rizika ==
Možnost vysychání očí vedoucí k&nbsp;jejich pálení,{{#tag:ref|Tzv. ''syndrom suchého oka'', kdy osychá [[spojivka]] a [[rohovka]]. Oční lékaři proto doporučují v&nbsp;klimatizovaných místnostech použití očních kapek („umělé slzy“), resp. nasazení [[Kontaktní čočka|kontaktních čoček]] s&nbsp;nižším podílem vody a vhodný roztok.<ref name="haló" />|group="pozn."}} bolesti hlavy, zatuhlých krčních svalů, vysušené kůže, [[Angína|angíny]], nachlazení krku, zhoršení [[astma]]tu a podobně vlivem cirkulujícího vzduchu nastaveného mnohdy na extrémně nízké teploty oproti vnějšímu prostředí. Zásadním opatřením je dodržení stanoveného rozdílu mezi teplotou interiéru a venkovní teplotou.<ref name="haló" /> Dále špatnou údržbou klimatizačních zařízení může dojít k&nbsp;přemnožení a rozšíření choroboplodných mikroorganismů, zejména pak [[Legionella|Legionelly]] (původce [[Legionelóza|legionářské nemoci]]).
 
Ovšem pokud je prováděn pravidelný servis jednotky, lze se rizikům šíření mikroorganizmů zcela vyhnout. Naopak klimatizační jednotky, včetně filtrace, zvlhčovače, apod. bývají s &nbsp;výhodou používány v &nbsp;místech se zvýšenými nároky na čisté a hypoalergenní prostředí jako jsou operační sály, nemocniční prostředí atd.▼
Možnost onemocnění angíny, nachlazení krku a podobně vlivem cirkulujícího vzduchu nastaveného mnohdy na extrémně nízké teploty oproti vnějšímu prostředí. Dále špatnou údržbou klimatizačních zařízení může dojít k přemnožení a rozšíření choroboplodných mikroorganismů, zejména pak [[Legionella|Legionelly]] (Legionářské nemoci).
 
▲Ovšem pokud je prováděn pravidelný servis jednotky, lze se rizikům šíření mikroorganizmů zcela vyhnout. Naopak klimatizační jednotky, včetně filtrace, zvlhčovače, apod. bývají s výhodou používány v místech se zvýšenými nároky na čisté a hypoalergenní prostředí jako jsou operační sály, nemocniční prostředí atd.
 
== Druhy klimatizačních zařízení ==
 
=== Zdravotně hygienická (komfortní) ===
Vytvářejí optimální stav mikroklimatu pro pobyt lidí (jedná se o &nbsp;příjemné subjektivní pocity ale hlavně o &nbsp;optimální hygienické podmínky).▼
 
▲Vytvářejí optimální stav mikroklimatu pro pobyt lidí (jedná se o příjemné subjektivní pocity ale hlavně o optimální hygienické podmínky).
 
'''Použití:'''
 
* ''prostory kulturní a společenské'' —– shromažďování většího počtu lidí (divadla, kina, sály, hotely, banky)
* ''prostory s &nbsp;velkou vnitřní tepelnou zátěží'' —– rozhlasová a televizní studia, filmové ateliéry
* ''prostory s &nbsp;velkou vnější tepelnou zátěží'' —– lehké skleněné stavby, kabiny strojů (jeřáby, kombajny) a kabiny velínů
* ''prostory s &nbsp;velkými požadavky na mikroklima'' —– lázeňské prostory, operační sály, jednotky intenzivní péče
* ''dopravní prostředky'' —– letadla, vlaky, autobusy, automobily
 
=== Průmyslová (technologická) ===
 
Většinou je součástí technologického zařízení. Má vliv na kvalitu výroby, snižování výrobních nákladů nebo přímo podmiňuje funkci strojního parku. Mohou plnit i funkci zdravotně hygienickou.
 
'''Použití:'''
 
* ''provozy zpracující navlhavé materiály'' —– textil, papír, tabák, filmy, léky, potraviny
* ''provozy s &nbsp;potřebou vysoké kvality vzduchu'' —– výroba polovodičů, umělých vláken, léků
* ''provozy s &nbsp;výpočetní technikou'' —– střediska, sály, učebny
 
=== Speciální ===
 
Většinou tam, kde nepracují lidé.
 
Řádek 85 ⟶ 77:
 
=== Vzduchové ===
 
Nositelem tepla je vzduch, jehož úprava se provádí mimo klimatizovaný prostor ve strojovně.
 
* '''nízkotlaké'''
** s &nbsp;centrální strojovnou
** vícenásobné
** vícezónové
Řádek 95 ⟶ 86:
** jednokanálové
** dvoukanálové
** s &nbsp;kontaktním nebo proměnným množstvím protékajícího vzduchu
 
=== Vodní ===
Nositelem tepla je voda. Využívají ventilátorové [[Konvekce|konvektor]]y (parapetní jednotky).▼
 
▲Nositelem tepla je voda. Využívají ventilátorové [[konvektor]]y (parapetní jednotky).
 
=== Kombinované ===
Systémy voda - vzduchvoda–vzduch.▼
 
* vysokotlaké -– část tepelného výkonu se do klimatizace dodává pomocí výměníku.▼
▲Systémy voda - vzduch.
 
▲* vysokotlaké - část tepelného výkonu se do klimatizace dodává pomocí výměníku.
 
=== Klimatizační jednotky ===
Jsou umístěny v &nbsp;jednotlivých místnostech v &nbsp;potřebném počtu tak, aby zajistily požadované hodnoty.▼
 
▲Jsou umístěny v jednotlivých místnostech v potřebném počtu tak, aby zajistily požadované hodnoty.
 
=== Peltierův článek ===
 
[[Peltierův článek]]
 
=== HVAC ===
V odborné literatuře se pro obor klimatizačních systémů, který je zpravidla komplexnější, než pouhé chlazení vzduchu, používá zkratka '''HVAC''' (z &nbsp;anglického ''Heating'H'''eating, ventilation'''v'''entilation and air'''a'''ir conditioning'''c'''onditioning), volně přeloženo "Topení„Topení, větrání a klimatizace"klimatizace“.▼
 
▲V odborné literatuře se pro obor klimatizačních systémů, který je zpravidla komplexnější, než pouhé chlazení vzduchu, používá zkratka HVAC (z anglického ''Heating, ventilation and air conditioning''), volně přeloženo "Topení, větrání a klimatizace".
 
== Kritika ==
[[Soubor:Kuala Lumpur air conditioning.jpg|náhled|Klimatizace na domě v [[Kuala Lumpur|Kuala Lumpuru]]]]
 
K roku 2018 má klimatizaci přibližně 8 % lidí z &nbsp;2,8 &nbsp;miliard obyvatel nejteplejších oblastí planety. I &nbsp;přesto jsou tato zařízení velkou zátěží pro elektrické sítě měst a životní prostředí.<ref name=":0" />{{Citace periodikaV&nbsp;teplých oblastech klimatizace představují v&nbsp;odběrových špičkách až 70 % celkové spotřeby elektřiny.<ref name=":0" /> Klimatizace se v&nbsp;městech podílí na vytváření horkého vzduchu, ohřívá své blízké okolí.
 
| příjmení =
|== jménoOdkazy = =
 
| titul = Skrytá hrozba energetiky: Klimatizace spotřebují tolik elektřiny jako Afrika za dva a půl roku
=== Poznámky ===
| periodikum = Zprávy E15.cz
<references group="pozn." />▼
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/skryta-hrozba-energetiky-klimatizace-spotrebuji-tolik-elektriny-jako-afrika-za-dva-a-pul-roku-1346908
| datum přístupu = 2018-06-08
}}</ref> V teplých oblastech klimatizace představují v odběrových špičkách až 70 % celkové spotřeby elektřiny.<ref name=":0" /> Klimatizace se v městech podílí na vytváření horkého vzduchu, ohřívá své blízké okolí.
 
== Reference ==
<references>
 
<ref name="vt">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Čapek | jméno = Karel | titul = Historická vinohradská tržnice se otevírá jako centrum nábytku | další = Zprávy | vydavatel = Archiweb, s.r.o. | datum vydání = 2013-10-12 | datum přístupu = 2018-08-05 | jazyk = cs}}</ref>
▲<references />
<ref name="tzb">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Drkal | jméno = František | korporace = ČVUT, Fakulta strojní - Ústav techniky prostředí | titul = K vývoji klimatizace (I) | url = http://www.tzb-info.cz/2547-k-vyvoji-klimatizace-i | místo = Praha | vydavatel = Topinfo s.r.o. | datum vydání = 2005-06-06 | datum přístupu = 2018-08-05}}</ref>
<ref name="fg">{{Citace elektronické monografie | korporace = FUJITSU GENERAL CZ | titul = Split Systémy : Standardní(07~14)(Nástěnné) | další = Klimatizace a Tepelná čerpadla | url = http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/index.html | vydavatel = FUJITSU GENERAL | datum přístupu = 2018-08-05}}</ref>
<ref name="fg2">{{Citace elektronické monografie | korporace = FUJITSU GENERAL CZ | titul = Split Systémy : ASYG12LMCA | další = Klimatizace a Tepelná čerpadla | url = http://www.fujitsu-general.com/cz/products/split/wall/std/asyg12lmca.html | vydavatel = FUJITSU GENERAL | datum přístupu = 2018-08-05}}</ref>
<ref name="mžp">{{Citace elektronické monografie | titul = Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu | url = http://www.mzp.cz/cz/videnska_umluva_montrealsky_protokol_dokument | url2 = http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ochrana_vrstvy/$FILE/OOVZvCR-20letMP.pdf | url3 = http://www.mzp.cz/cz/preklad_protokol | další = Zahraniční vztahy | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí | datum přístupu = 2018-08-05 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="bt">{{Citace elektronické monografie | titul = HISTORIE KLIMATIZACE | url = http://www.blueteam.cz/klimatizace-a-chlazeni/historie-klimatizace.html | vydavatel = Blue team, s.r.o | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="haló">{{Citace periodika | autor = ste | titul = Klimatizace může i škodit | další = Z domova | periodikum = Haló noviny | odkaz na periodikum = Haló noviny | vydavatel = Futura, a.s. | rok vydání = 2018 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 31 | datum přístupu = 2018-08-05 | ročník = 28 | číslo = 175 | strany = 4 | url = | issn = 1210-1494}}</ref>
<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Stuchlík | jméno = Jan | titul = Skrytá hrozba energetiky: Klimatizace spotřebují tolik elektřiny jako Afrika za dva a půl roku | další = Byznys &#47; Průmysl | periodikum = [[E15]].cz | vydavatel = CZECH NEWS CENTER a.s. | rok = 2018 | měsíc = květen | den = 19 | url = http://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/skryta-hrozba-energetiky-klimatizace-spotrebuji-tolik-elektriny-jako-afrika-za-dva-a-pul-roku-1346908 | datum přístupu = 2018-08-05}}</ref>
</references>
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Vrána | jméno = Jakub | autor = Jakub Vrána | spoluautoři = a kol | titul = Technická zařízení budov v praxi: [příručka pro stavaře] | vydání = 1 | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2007 | edice = Stavitel | počet stran = 331 | isbn = 978-80-247-1588-9}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Chyský | jméno = Jaroslav | autor = Jaroslav Chyský | titul = Větrání a klimatizace | vydání = 3., zcela přeprac | vydavatel = Bolit-B press | místo = [[Brno]] | rok = 1993 | počet stran = 490 | edice = Česká matice technická. Technický průvodce | svazek edice = 31 | isbn = 80-901574-0-8}}
* Jakub Vrána a kolektiv: ''Technická zařízení budov v praxi'', Grada, Praha 2007, ISBN 978-80-247-1588-9
* Jaroslav Chyský, Karel Hemzal a kolektiv: ''Větrání a klimatizace'', Bolit-B press, Praha 1993, ISBN 80-901574-0-8
 
== Související články ==
 
* [[Willis Carrier]]
* [[Klimatizační soustava letadla]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatizace“