Jilm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus vulgarity |
m Editace uživatele Viktor Prokop (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tomas62 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Jilm
| obrázek = Mature_Ulmus_rubra_in_graveyard.jpg
| popis obrázku = Jilm
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (Plantae)
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = [[jilmovité]] (''Ulmaceae'')
| rod = '''jilm''' (''Ulmus'')
}}
'''Jilm''' (''Ulmus''), [[Archaismus|zastarale]] ''břest'', je [[rod (biologie)|rod]] opadavých anebo částečně opadavých listnatých [[strom]]ů nebo keřů z čeledi [[jilmovité]] (''Ulmaceae''). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a Střední Americe. Jilmy se podle všeho mohou dožívat až 400 let (uváděno i 500 let<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora = ATwebdesign.oslavany.info
| titul = Park Réna Ivančice
| url = http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =01.06.2009
| datum přístupu =01.06.2009
| vydavatel = Město Ivančice - www.ivancice.cz
| místo = Ivančice
| jazyk =čeština
}} …se dožívá věku až 500 let. -text v krátkém popisu druhů http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php</ref>).
== Jméno ==
Jméno ''jilm'', ve [[Staročeština|staročeštině]] také ''jilem'', do [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] proniklo jako ''ilьmъ'' nebo do [[Praslovanština|praslovanštiny]] jako ''*jьlьmъ'' nejspíše ze [[Stará horní němčina|starohornoněmeckého]] ''elm-boum'' přes [[Střední horní němčina|středohornoněmecké]] ''elme'', ''ilme''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gebauer
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Gebauer
| titul = Slovník staročeský: jilm
| url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=jilm
| vydavatel = Academia / Ústav pro jazyk český
| místo = Praha
| rok = 1970 / 2007, posl. zm. 2013-12-19
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}</ref><ref name="rejzek">{{Citace monografie
| příjmení = Rejzek
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Rejzek
| titul = Český etymologický slovník: jilm
| url =
| vydání = první
| vydavatel = LEDA
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 250
| isbn =
| jazyk =
}}</ref>. Starohornoněmecká varianta z [[Pragermánština|pragermánského]] ''*elmaz''. Pragermánská a latinské ''ulmus'' z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*el-'' (hnědý, červený) nebo ''*ol-'' (žlutohnědý, srovnej [[olše (strom)|olše]]).<ref name="rejzek" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno = Douglas
| příjmení = Harper
| odkaz na autora =
| titul = Online Etymology Dictionary: elm
| url = http://www.etymonline.com/index.php?term=elm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-12-27
| vydavatel =
}}</ref> Starší pojmenování jilmu – ''břest'' – postupně vymizelo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = SSJČ
| odkaz na autora = Slovník spisovného jazyka českého
| titul = břest
| url = http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=b%C5%99est&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
| datum vydání = 2011
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-12-27
| vydavatel = Ústav pro jazyk český
}}</ref> Pochází ze staročeského ''břěst'', ze staroslověnského ''brêstъ'', z ''berst-''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gebauer
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Gebauer
| titul = Slovník staročeský: břěst
| url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=b%C5%99%C4%9Bst
| vydavatel = Academia / Ústav pro jazyk český
| místo = Praha
| rok = 1970 / 2007, posl. zm. 2013-12-19
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}</ref> Břest souvisí se slovem [[bříza]]. Dále souvisí s německým slovem ''Borke'', [[Borka|kůra]].<ref name="Machek">{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec)
| titul = Etymologický slovník jazyka českého: břest
| url =
| vydání = druhé
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1968
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 72
| isbn =
| jazyk =
}}</ref> Ve staročeštině se pro jilm někdy také užívalo slovo ''vaz'' ([[vaz]], [[šlacha]], jilm),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bělič
| jméno = Jaromír
| příjmení2 = Kamiš
| jméno2 = Adolf
| příjmení3 = Kučera
| jméno3 = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Malý staročeský slovník: vaz
| url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=vaz
| vydání = první
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství / Ústav pro jazyk český
| místo = Praha
| rok = 1978 / 2006, posl. zm. 2013-12-19
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}</ref> někdy také jen pro [[jilm vaz]], dnes už pouze pro něj. Pochází z praslovanského ''*vęzъ'' souvisejícího s ''vážností'', ne s ''vázat'', srovnej např. s polským ''wiąz'' (jilm), s ruským ''вяз'' (jilm) atd.<ref name="Machek" />
== Historie ==
Jilmy se zřejmě vyvinuly už v období [[miocén]]u, tedy asi před 40 miliony let. Původně pochází ze střední [[Asie]], ovšem nyní jej můžeme najít po celé severní polokouli až po rovníkovou Indonésii.
V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na dnešním českém území se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě) a před 10 000 lety se již začínají jako první dřevina smíšených teplomilných listnatých lesů velmi rychle šířit po celé Evropě, a to přibližnou rychlostí 1 kilometru za rok.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Jilm vaz
| url = http://www.mezistromy.cz/cz/les/rostliny-v-lese/listnate-stromy/jilm-vaz
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-1-26
| vydavatel = Nadace dřevo pro život
}}</ref>
Během 19. a začátkem 20. století bylo mnoho druhů a odrůd pěstováno v Evropě, Severní Americe a zčásti na jižní polokouli, jmenovitě v [[Australoasie|Australoasii]]. Během 18. a 19. století se kultivary jilmu těšily v Evropě velké popularitě jako okrasná rostlina, zejména díky jejich rychlému růstu a rozmanitosti forem. Toto období trvalo až do první světové války, kdy důsledky devastace (především v Německu) a vypuknutí houbové choroby grafiózy jilmů způsobily jejich rychlý a masivní ústup.{{Fakt/dne|20100126222159}}
== Popis ==
[[Soubor:Ulmus-leave 20040126 part1.jpg|náhled|List jilmů je asymetrický]]
[[Kmen stromu|Kmen]] jilmů je kryt zpravidla tmavou, rozpraskanou borkou. [[Pupen]]y jilmů bývají špičaté, kryté větším počtem šupin. [[List]]y jilmů jsou střídavé, drsné, porostlé štětinami, jednoduché, jednou nebo dvakrát hlouběji rýhované, se zpeřenou žilnatinou. Listy jsou proměnlivé co do tvaru i barvy podle stupně jejich vývoje a podle místa, kde na rostlině vyrůstají. Podle listu lze jilm snadno odlišit od ostatních rostlin: jejich listy jsou obvykle s asymetrickými základy (list je asymetrický), čepel na straně orientované k vrcholu větve je větší a delší. Tento znak je tak typický, že jilm tak lze snadno rozeznat od jiných druhů opadavých dřevin. Listy vhodné k určování dřeviny je vhodné odebírat ze spodní části koruny stromu nebo keře.<ref group="L">
{{Citace monografie
| příjmení = Hejný
| |||