61 Cygni: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Chun-mee (diskuse | příspěvky)
m wikiz.
Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta5) (Martin Urbanec)
Řádek 133:
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> což odpovídá vzdálenosti od [[Země]] 10,4&nbsp;[[světelný rok|světelných&nbsp;let]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.ari.uni-heidelberg.de/gaia/documents/bessel-1838/index.html
| titul = Bessel's 1838 parallax of 61 Cygni
| příjmení = Bessel
| jméno = Friedrich Wilhelm
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomische Nachrichten
| datum vydání = 1838
| strany =
| jazyk = německy
|datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Hodnota byla velmi blízko skutečné vzdálenosti 11,4&nbsp;světelných&nbsp;let. Hvězda byla Besselem zvolena, protože vykazuje velký [[vlastní pohyb]] po obloze, 5,2″ za&nbsp;rok.<ref name="navod">[http://navod.hvezdarna.cz/navod/cestopis/srpen.htm Na výletě Mléčnou dráhou]</ref> Z tohoto důvodu se někdy nazývá ''Letící hvězda''.<ref name="navod"/> Z rychlosti pohybu správně usuzoval, že se hvězda nachází velmi blízko Země. Vzhledem k Zemi je 15. [[Seznam nejbližších hvězd|nejbližší hvězdou]] (složky vícenásobných hvězd nejsou započítány) a zároveň 7. hvězdou s nejrychlejším pohybem po obloze.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070624220502/http://www.ari.uni-heidelberg.de/gaia/documents/bessel-1838/index.html
|datum archivace = 2007-06-24
|nedostupné = ano
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Hodnota byla velmi blízko skutečné vzdálenosti 11,4&nbsp;světelných&nbsp;let. Hvězda byla Besselem zvolena, protože vykazuje velký [[vlastní pohyb]] po obloze, 5,2″ za&nbsp;rok.<ref name="navod">[http://navod.hvezdarna.cz/navod/cestopis/srpen.htm Na výletě Mléčnou dráhou]</ref> Z tohoto důvodu se někdy nazývá ''Letící hvězda''.<ref name="navod"/> Z rychlosti pohybu správně usuzoval, že se hvězda nachází velmi blízko Země. Vzhledem k Zemi je 15. [[Seznam nejbližších hvězd|nejbližší hvězdou]] (složky vícenásobných hvězd nejsou započítány) a zároveň 7. hvězdou s nejrychlejším pohybem po obloze.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.rssd.esa.int/index.php?project=HIPPARCOS&page=table362
| titul= The 150 Stars in the Hipparcos Catalogue with Largest Proper Motion
Řádek 505 ⟶ 509:
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref>
 
Vzhledem k blízkosti ke Slunci je dvojhvězda častým cílem zájmu astronomů. Obě hvězdy byly vybrány [[NASA]] jako cíle navrhované sondy [[Space Interferometry Mission]].<ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://tauceti.sfsu.edu/~chris/SIM/t1.html| titul =SIM Planet Search Tier 1 Target Stars| příjmení =| jméno =| příjmení2 =| jméno2 =| vydavatel =San Francisco State University| datum vydání =| strany =| jazyk =anglicky| datum přístupu =2010-11-19| url archivu =https://web.archive.org/web/20070804210039/http://tauceti.sfsu.edu/~chris/SIM/t1.html| datum archivace =2007-08-04| nedostupné =ano}}</ref> Tato sonda by měla být potenciálně schopná detekovat planety třikrát těžší než Země ve vzdálenosti 2 AU od hvězdy.
| url=http://tauceti.sfsu.edu/~chris/SIM/t1.html
| titul= SIM Planet Search Tier 1 Target Stars
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = San Francisco State University
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Tato sonda by měla být potenciálně schopná detekovat planety třikrát těžší než Země ve vzdálenosti 2 AU od hvězdy.
 
Měřením tohoto systému byl zjištěn přebytek infračerveného záření daleko nad rámec obvyklého vyzařování hvězdami. Takový přebytek záření je většinou spojen s prachovým diskem, ale v tomto případě se nachází příliš blízko hvězdy, takže se může jednat o objekt, který dosud nebyl objeven dalekohledy.<ref>{{Citace elektronické monografie