Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
Opravuji 8 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta5) (Martin Urbanec)
=== První pokusy ===
Zamenhof nejdříve uvažoval o&nbsp;oživení [[latina|latiny]], kterou se učil ve škole, ale usoudil, že je pro běžné dorozumívání zbytečně složitá. Když studoval [[angličtina|angličtinu]], povšiml si, že [[časování]] sloves podle [[osoba (mluvnice)|osoby]] a&nbsp;[[číslo (mluvnice)|čísla]] není nutné a&nbsp;že [[Gramatika|gramatický]] systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si předtím myslel. Stále však zůstávala překážka v&nbsp;učení se velkému množství slovíček nazpaměť. Jednou Zamenhofa zaujaly dva [[ruština|ruské]] nápisy: ''швейцарская'' [švejcarskaja] (vrátnice, odvozeno od ''швейцар'' [švejcar] – vrátný) a&nbsp;''кондитерская'' [konditěrskaja] (cukrárna, odvozeno od ''кондитер'' [konditěr] – cukrář). Tato slova stejného zakončení mu vnukla myšlenku, že užívání pravidelných předpon a&nbsp;přípon by mohlo významně snížit množství slovních kořenů nutných k&nbsp;dorozumění. Aby byly kořeny co nejmezinárodnější, rozhodl se převzít slovní zásobu především z&nbsp;[[románské jazyky|románských]] a&nbsp;[[germánské jazyky|germánských]] jazyků, tedy těch, jež byly tehdy ve školách na celém světě vyučovány nejčastěji.<ref name="borovko">{{Citace elektronické monografie
| jméno = Ludvík Lazar
| příjmení = Zamenhof
| url = http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm
| titul = Letero de L.&nbsp;Zamenhof al Nikolaj Afrikanovich Borovko (1895) – О происхожении эсперанто
| vydavatel = МИР ЭСПЕРАНТО
| datum přístupu = 2008-08-14
| jazyk = esperantem, rusky}}</ref>
|url archivu = https://web.archive.org/web/20041027092841/http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm
|datum archivace = 2004-10-27
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Soubor:1889-12 La Esperantisto p 01.JPG|náhled|vpravo|[[La Esperantisto]], první [[seznam esperantských časopisů|esperantský časopis]] vydávaný od roku [[1889]] v [[Norimberk]]u]]
=== První pokusy o změny ===
Zamenhofovi přicházelo veliké množství nadšených dopisů, které často přinášely také návrhy nejrůznějších úprav jazyka. Všechny podněty zaznamenával a&nbsp;později je začal i&nbsp;uveřejňovat v&nbsp;časopise [[La Esperantisto|Esperantisto]], vycházejícím v&nbsp;[[Norimberk]]u. V&nbsp;témže periodiku nechal o&nbsp;úpravách také dvakrát hlasovat, většina čtenářů však se změnami nesouhlasila. Po těchto hlasováních na jistý čas ztichly hlasy volající po reformě a&nbsp;jazyk se začal rozšiřovat. Nejvíce odběratelů měl časopis v&nbsp;tehdejším [[Rusko|Rusku]]. Velkou ranou pro něj tedy bylo, když carská cenzura jeho šíření zakázala kvůli článku [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]]. Časopis kvůli tomu musel být zrušen, ale zanedlouho byl vystřídán novým, nazvaným ''[[Lingvo Internacia (časopis)|Lingvo Internacia]].'' Nejprve byl redigován ve [[Švédsko|švédské]] [[Uppsala|Uppsale]], později v&nbsp;[[Maďarsko|Maďarsku]] a&nbsp;nakonec v&nbsp;[[Paříž]]i, kde jeho vydávání zastavila až [[první světová válka]].<ref name="mir-reform">{{Citace elektronické monografie
| jméno = E
| příjmení = Drezen
| url = http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm
| titul = Zamenhof kaj reformoj en esperanto
| vydavatel = МИР ЭСПЕРАНТО
| datum přístupu = 2008-08-14
|jazyk = esperantem
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="angelfire-reform">{{Citace elektronické monografie
|url archivu = https://web.archive.org/web/20110921004022/http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm
|datum archivace = 2011-09-21
|nedostupné = ano
}}</ref><ref name="angelfire-reform">{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.angelfire.com/ny2/ts/reformoj.html
| titul=Pri la reformoj
 
Po válce touha po míru a&nbsp;harmonii vzbudila nové naděje, díky čemuž se esperanto velmi rychle šířilo. První poválečný kongres se konal roku [[1920]] v&nbsp;[[Haag]]u, 13.&nbsp;světový kongres v&nbsp;roce [[1921]] v&nbsp;[[Praha|Praze]]. Roku [[1927]] bylo ve [[vídeň]]ském [[Hofburg]]u otevřeno [[Mezinárodní esperantské muzeum]], v&nbsp;roce [[1929]] připojené k&nbsp;[[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovně]] a&nbsp;dnes sídlící v samostatné budově.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm
| titul = NB online&nbsp;– Kolekto por Planlingvoj kaj Esperantomuzeo
| místo = Wien (Rakousko)
| vydavatel = Österreichische Nationalbibliothek
| datum přístupu = 2007-09-09
| jazyk = německy}}</ref>
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071218152501/http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm
|datum archivace = 2007-12-18
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
Slibný vývoj však přerušila [[druhá světová válka]]: Mezi národy bylo vyvoláváno nepřátelství, esperantisté byli povoláváni na frontu a mnozí zde padli, velké množství [[Židé|židovských]] esperantistů zahynulo v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a [[gulag|gulazích]] (mnohdy v přímé souvislosti s jejich vztahem k&nbsp;esperantu).<ref>Ulrich Lins: ''Die gefährliche Sprache. Die Verfolgung der Esperantisten unter Hitler und Stalin'', Gerlingen 1988, S. 24.</ref> V&nbsp;[[holokaust]]u zahynuly i všechny tři děti Ludvíka Zamenhofa,<ref name="sikosek2006" /> pouze jeho vnuk [[Louis-Christophe Zaleski-Zamenhof]] unikl v roce [[1942]] z [[Varšavské ghetto|varšavského ghetta]], skrýval se pod falešným jménem a poté emigroval do [[Francie]], kde žije dodnes.<ref>{{Citace monografie
| datum přístupu=2007-10-18
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="vatikan3">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng
| titul = Catholic Prayers in the Languages of the World: Esperanto
| místo = Città del Vaticano
| vydavatel = Agenzia Fides
| datum přístupu = 2007-10-18
| jazyk = anglicky}}</ref>
|url archivu = https://web.archive.org/web/20121028203826/http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng
|datum archivace = 2012-10-28
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
Jedním z pozdních konkurentů esperanta se stal v roce [[1930]] projekt [[Basic English|zjednodušené angličtiny]] [[Charles Kay Ogden|C. K. Ogdena]]. Ten našel za [[druhá světová válka|druhé světové války]] podporu u [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]], který již v roce [[1943]] vyzdvihl ekonomické a politické výhody šíření angličtiny pro [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Spojené státy americké]], protože to podle něj přinese těmto zemím „mnohem trvalejší a větší zisk než [[Britské impérium|zabírání velkých území]]“.<ref>{{Citace periodika
 
Roku [[1954]] Valné shromáždění [[UNESCO]] uznalo, že výsledky dosažené esperantem jsou v&nbsp;souladu s&nbsp;cíli této organizace. V&nbsp;důsledku toho byly ustanoveny oficiální vztahy mezi UNESCO a&nbsp;[[Světový esperantský svaz|Světovým esperantským svazem]], který se stal nestátní členskou organizací kategorie&nbsp;B.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E
| titul = List of NGOs maintaining official relations with UNESCO
| vydavatel = UNESCO
| datum přístupu = 2007-09-01
|jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky}}</ref> Spolupráce mezi nimi přetrvává: Roku [[1977]] vystoupil generální ředitel UNESCO [[Amadou-Mahtar M’Bow]] s&nbsp;projevem na 62.&nbsp;[[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] v&nbsp;[[island]]ském [[Reykjavík]]u. V&nbsp;roce [[1985]] vyzvalo Valné shromáždění UNESCO členské státy a&nbsp;mezinárodní organizace jak k&nbsp;zavedení studijních programů o&nbsp;jazykovém problému a&nbsp;esperantu ve školách, tak k&nbsp;prostudování možnosti využití tohoto jazyka v&nbsp;mezinárodním styku. Světový esperantský svaz má poradní vztahy s&nbsp;[[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN), [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]], [[Rada Evropy|Radou Evropy]], [[Organizace amerických států|Organizací amerických států]] a&nbsp;[[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizací pro normalizaci]] (ISO).<ref name="unesco-rezoluce" /><ref name="esperantic">{{Citace monografie
|url archivu = https://web.archive.org/web/20120911141122/http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E
| příjmení = Tonkin
|datum archivace = 2012-09-11
| jméno = Humphrey
|nedostupné = ano
| příjmení2 = Fettes
}}</ref> Spolupráce mezi nimi přetrvává: Roku [[1977]] vystoupil generální ředitel UNESCO [[Amadou-Mahtar M’Bow]] s&nbsp;projevem na 62.&nbsp;[[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] v&nbsp;[[island]]ském [[Reykjavík]]u. V&nbsp;roce [[1985]] vyzvalo Valné shromáždění UNESCO členské státy a&nbsp;mezinárodní organizace jak k&nbsp;zavedení studijních programů o&nbsp;jazykovém problému a&nbsp;esperantu ve školách, tak k&nbsp;prostudování možnosti využití tohoto jazyka v&nbsp;mezinárodním styku. Světový esperantský svaz má poradní vztahy s&nbsp;[[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN), [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]], [[Rada Evropy|Radou Evropy]], [[Organizace amerických států|Organizací amerických států]] a&nbsp;[[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizací pro normalizaci]] (ISO).<ref name="unesco-rezoluce" /><ref name="esperantic">{{Citace monografie
| jméno2 = Mark
|příjmení = Tonkin
| titul = About Esperanto
|jméno = Humphrey
| edice = Esperanto Document
|příjmení2 = Fettes
| svazek edice = 43a
|jméno2 = Mark
| vydavatel = Universala Esperanto-Asocio
|titul = About Esperanto
| místo = Rotterdam
|edice = Esperanto Document
| rok = 1996
|svazek edice = 43a
| počet stran = 16
|vydavatel = Universala Esperanto-Asocio
| url=http://www.esperantic.org/ced/espe.htm
|místo = Rotterdam
| datum přístupu=2008-04-12
|rok = 1996
| jazyk=anglicky}}</ref>
|počet stran = 16
|url = http://www.esperantic.org/ced/espe.htm
|datum přístupu = 2008-04-12
|jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080514130501/http://www.esperantic.org/ced/espe.htm
|datum archivace = 2008-05-14
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Švýcarsko|Švýcarský]] ekonom [[François Grin]] spočítal, že přijetí esperanta [[Evropská unie|Evropskou unií]] by přineslo úsporu 25 miliard [[euro|eur]] ročně a přímo by z něj profitovalo 85 % [[Občanství Evropské unie|občanů]], zatímco nynější dominance angličtiny znamená zisk 17–18 miliard eur ročně pro [[Spojené království]], což nezahrnuje výhody plynoucí z&nbsp;nadřazeného postavení [[rodilý mluvčí|rodilých mluvčí]] v&nbsp;jednáních a sporech vedených v&nbsp;[[angličtina|angličtině]].<ref name="ladocumentationfrancaise">{{Citace monografie
| jazyk=francouzsky}}</ref>
 
[[Evropská politická strana]] [[Evropa – Demokracie – Esperanto]] získala ve [[Volby do Evropského parlamentu|volbách]] do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] v&nbsp;roce [[Volby do Evropského parlamentu 2004|2004]] ve [[Francie|Francii]] 25&nbsp;259 hlasů<ref>[http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/eur2004/index.html Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2004]</ref> a v&nbsp;roce [[Volby do Evropského parlamentu 2009|2009]] 28&nbsp;944 hlasů ve Francii<ref>[http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/ER2009/ Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2009]</ref> a 11&nbsp;722 v&nbsp;[[Německo|Německu]].<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Konečné výsledky evropských voleb 2009 v Německu |url=http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html Konečné|datum výsledkypřístupu=21-02-2011 evropských|url volebarchivu=https://web.archive.org/web/20150923231617/http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html 2009|datum varchivace=23-09-2015 Německu]|nedostupné=ano }}</ref> Organizace [[Evropská esperantská unie]] předložila v dubnu [[2012]] [[Evropská komise|Evropské komisi]] jednu z prvních [[evropská občanská iniciativa|evropských občanských iniciativ]], která navrhuje doplnit [[Evropská hymna|evropskou hymnu]] slovy v esperantu a umožnit tak [[Občanství Evropské unie|občanům]] zpívat ji společně a posílit tím [[Evropa|evropskou]] [[Totožnost|identitu]] při zachování identit národních.<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno=Mariana
| příjmení=Pítrová
==== Výzkum a knihovny ====
Na mnoha [[univerzita|univerzitách]] je esperanto součástí [[lingvistika|lingvistických]] kurzů, některé ho nabízejí jako nezávislý studijní obor. Zvláště pozoruhodné jsou [[Univerzita Eötvöse Loránda]] v&nbsp;[[Budapešť|Budapešti]] s&nbsp;oddělením [[Interlingvistika|esperantologie]] na katedře všeobecné a&nbsp;aplikované jazykovědy a&nbsp;[[Univerzita Adama Mickiewicze]] v&nbsp;[[Polsko|polské]] [[Poznaň|Poznani]] s&nbsp;diplomovým programem z&nbsp;interlingvistiky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pirlot
| jméno = Germain
| url = http://www.uea.org/agadoj/instruado/pirlot.html#chehio
| titul = Esperanto en universitatoj
| vydavatel = Universala Esperanto-Asocio
| datum přístupu = 2008-08-15
| datum vydání = 2003-04-17
|jazyk = esperantem
| jazyk=esperantem}}</ref> Bibliografie [[Spojené státy americké|amerického]] Sdružení moderních jazyků registruje každoročně více než 300 odborných publikací o&nbsp;esperantu. Knihovna Esperantského svazu [[Spojené království|Velké Británie]] má více než 20&nbsp;tisíc svazků. Mezi další velké knihovny patří [[Hector Hodler|Hodlerova]] knihovna v&nbsp;[[rotterdam]]ském ústředí Světového esperantského svazu, Esperantská knihovna v&nbsp;[[Německo|německém]] [[Aalen]]u nebo knihovna [[Mezinárodní esperantské muzeum|Mezinárodního esperantského muzea]] ve [[Vídeň|Vídni]], které je součástí [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Knihovny ve Vídni a&nbsp;Aalenu poskytují informace o&nbsp;svých sbírkách také prostřednictvím [[internet]]u a&nbsp;jsou přístupné prostřednictvím [[mezinárodní meziknihovní výpůjční služba|mezinárodní meziknihovní výpůjční služby]]. V&nbsp;[[Česko|České republice]] je od roku 2008 v&nbsp;provozu [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] ve [[Svitavy|Svitavách]].
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Bibliografie [[Spojené státy americké|amerického]] Sdružení moderních jazyků registruje každoročně více než 300 odborných publikací o&nbsp;esperantu. Knihovna Esperantského svazu [[Spojené království|Velké Británie]] má více než 20&nbsp;tisíc svazků. Mezi další velké knihovny patří [[Hector Hodler|Hodlerova]] knihovna v&nbsp;[[rotterdam]]ském ústředí Světového esperantského svazu, Esperantská knihovna v&nbsp;[[Německo|německém]] [[Aalen]]u nebo knihovna [[Mezinárodní esperantské muzeum|Mezinárodního esperantského muzea]] ve [[Vídeň|Vídni]], které je součástí [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Knihovny ve Vídni a&nbsp;Aalenu poskytují informace o&nbsp;svých sbírkách také prostřednictvím [[internet]]u a&nbsp;jsou přístupné prostřednictvím [[mezinárodní meziknihovní výpůjční služba|mezinárodní meziknihovní výpůjční služby]]. V&nbsp;[[Česko|České republice]] je od roku 2008 v&nbsp;provozu [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] ve [[Svitavy|Svitavách]].
 
==== Profesní kontakty a odborné zájmy ====
[[metafora|Metaforicky]] se slovo ''esperanto'' občas používá k&nbsp;označení něčeho mezinárodního, zprostředkujícího, smíšeného, sjednocujícího či neutrálního&nbsp;– tak je například [[Java (programovací jazyk)|Java]] označována za „esperanto [[programovací jazyk|programovacích jazyků]]“ nebo [[Linux]] za „esperanto světa [[počítač]]ů“,<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Jalinh | url = http://www.abclinuxu.cz/blog/jalinh/2007/6/6/182356 | titul = Lidé jsou počítače a Java je Esperanto | vydavatel = AbcLinuxu | datum vydání = 2007-06-06 | datum přístupu = 2007-09-16 |jazyk = česky}}</ref> [[svobodný software|volně šiřitelné]] [[font|písmo]] [[Noto (písmo)|Noto]] dávající jednotný vzhled textům v mnoha jazycích se nazývá „esperantem písem“,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hay Newman | jméno = Lily | url = http://www.slate.com/blogs/future_tense/2014/08/04/google_s_noto_font_aims_to_be_universal_and_contain_every_character_from.html | titul = Google Is Building the Esperanto of Fonts | vydavatel = Slate | datum vydání = 2014-08-04 | datum přístupu = 2014-08-07 | jazyk = anglicky}}</ref> či se mluví o „[[daň]]ovém esperantu“ spojujícím nejosvědčenější prvky [[daňová soustava|daňových soustav]] jednotlivých [[Členský stát Evropské unie|členských států]] [[Evropská unie|EU]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rysková | jméno = Světlana | url = http://ekonom.ihned.cz/c1-22109340-eu-navrhuje-jeden-zaklad-dane | titul = EU navrhuje jeden základ daně | vydavatel = EKONOM.IHNED.CZ | datum vydání = 2007-09-27 | datum přístupu = 2012-04-05 | jazyk = česky}}</ref> Rozhodnutí společnosti [[Google]] přestat v prohlížeči [[Google Chrome|Chrome]] podporovat [[patent]]ovaně chráněný [[video kodek]] [[H.264]] ve prospěch [[svobodný software|otevřeného]] [[formát souboru|formátu]] [[WebM]] bylo kritiky z [[Microsoft]]u přirovnáno k zavedení esperanta jako [[úřední jazyk|úředního jazyka]] [[Spojené státy americké|Spojených států]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sneath | jméno = Tim | url = http://blogs.msdn.com/b/tims/archive/2011/01/11/an-open-letter-from-the-president-of-the-united-states-of-google.aspx | titul = An Open Letter from the President of the United States of Google | vydavatel = Microsoft Corporation | datum vydání = 2011-01-11 | datum přístupu = 2014-09-23 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Takové analogie však mohou být často zavádějící. Příkladem je označení ''esperantská měna'' použité pro [[euro]]: To bylo vytvořeno, aby nahradilo ostatní měny&nbsp;– esperantisté však až na výjimky neusilují o&nbsp;odstranění [[národní jazyk|národních jazyků]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | titul = Euro | vydavatel = Česká národní banka | datum přístupu = 2008-09-17 | místo = Praha | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111123142317/http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | datum archivace = 2011-11-23 | nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm | url2 = http://www.uea.org/informado/pragm/index.html | titul = Pražský manifest | vydavatel = Starto | datum přístupu = 2008-09-17 | jazyk = česky, mnohojazyčně}}</ref> S esperantem však euro sdílí svou [[neutralita|neutralitu]].
 
== Odkazy ==
132 741

editací