Wikipedie

Bitva před Moskvou: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: -zastaralý parametr; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 21:
| ztráty2 = 650 000 - 1000 000 mrtvých, pohřešovaných, raněných, umrzlých a nemocných<br />4 171 tanků<br />24 478 děl a minometů<br />983 letadel <sup>(viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Moscow#Casualties §7])</sup>
}}
'''Bitva před Moskvou''' (bitva u&nbsp;Moskvy, bitva o&nbsp;Moskvu) představuje poslední fázi [[operace Barbarossa]] - [[bitva|bitvu]], která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na [[hlavní město]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Moskva|Moskvu]], a pokračovala protiútokem [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Probíhala od listopadu [[1941]] do jarních měsíců roku [[1942]] a skončila německým neúspěchem -– vyčerpané a předchozími boji značně oslabené jednotky ''[[Wehrmacht]]u'' [[Polní maršál|polního maršála]] [[Fedor von Bock|Fedora von Bocka]] se sice dostaly až na [[předměstí]] Moskvy, ale vzápětí byly vrženy zpět jednotkami, které [[generál]] [[Georgij Konstantinovič Žukov]] povolal ze [[Sibiř]]e a posílil o nově utvořené oddíly. Bitva před Moskvou se počítá vedle [[obležení Leningradu]], [[Bitva u Stalingradu|bitvy o&nbsp;Stalingrad]], [[bitva v Kurském oblouku|bitvy v&nbsp;Kurském oblouku]], [[operace Bagration]] a [[bitva o Berlín|bitvy o&nbsp;Berlín]] k&nbsp;rozhodujícím bitvám [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V&nbsp;této bitvě také definitivně skončila německá [[blesková válka]] [[Wehrmacht]]u během Velké vlastenecké války na území Sovětského svazu, vystřídala ji vleklá poziční válka, na kterou nebyl Wehrmacht předem připraven.
 
== Operace Tajfun ==
Řádek 46:
Počátkem listopadu začalo [[Mráz|mrznout]] a boje byly znovu obnoveny v&nbsp;plné síle. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však byl v&nbsp;té době již přesvědčen, že od [[Japonsko|Japonska]] mu na východních hranicích nehrozí žádné nebezpečí, a tak byly k&nbsp;Moskvě ze [[Sibiř]]e posílány vlakové transporty, které přivážely vycvičené, vyzbrojené a válkou s&nbsp;Japonskem ostřílené elitní jednotky, celkem 40 divizí o&nbsp;700 tisících mužích. Část těchto vojsk provedla [[7.&nbsp;listopad]]u (výročí [[Říjnová revoluce|VŘSR]]) vojenskou přehlídku na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] v&nbsp;Moskvě, odkud šla přímo na frontu. Dne [[15.&nbsp;listopad]]u byl zahájen [[klešťový útok]], při kterém stála německá vojska na severu 45 km a na jihu 90&nbsp;km od [[Moskva|Moskvy]]. Vleklé boje před Moskvou trvaly do konce listopadu a [[Němci]] utrpěli četné ztráty. Dne 24.&nbsp;listopadu byla obsazena Krásná Poljana, kam byla umístěna baterie těžkých [[Dělo|děl]], které měly ostřelovat Moskvu. Dne 25.&nbsp;listopadu však podnikli Sověti protiútok a Krásnou Poljanu dobyli zpět. Žukov byl přesvědčen, že útok německých vojsk ztrácí dynamiku, která byla způsobena jejich vyčerpáním, stavem techniky i nevyhovujícím logistickým zabezpečením. Proto požádal Stalina o&nbsp;přidělení dalších sibiřských vojsk pod jeho velení. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] jeho žádosti 29.&nbsp;listopadu vyhověl. Dne 1.&nbsp;prosince zasedal štáb [[Západní front|Západního frontu]], přičemž bylo stanoveno, že protiútok sovětských vojsk začne 6.&nbsp;prosince. Téhož dne provedla německá vojska čelní útok a 4.&nbsp;prosince&nbsp;1941 se za velkých ztrát dostala již 30&nbsp;km před Moskvu a [[Moskevský Kreml|Kreml]] byl prý vidět vojenskými [[dalekohled]]y. 5.&nbsp;prosince začalo výrazně [[Mráz|mrznout]], [[teplota]] klesla až na - 30 [[Stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. [[Nacistické Německo|Němci]] nebyli na tuto situaci připraveni - nešly jim nastartovat motory u&nbsp;tanků, aut a letadel, vojáci neměli odpovídající zimní oblečení, navíc se jim nedostávalo potřebné množství zásob. A právě 5.&nbsp;prosince zahájila sovětská vojska Kalininského frontu severně od [[Moskva|Moskvy]] protiútok, který byl předzvěstí rozsáhlejší ofenzívy.
 
[[6. prosinec|6.&nbsp;prosince]] zahájily čerstvé sovětské jednotky ze [[Sibiř]]e (byly zde 3. nově zformované sovětské armády) mohutnou protiofenzívu, při které sovětské letectvo získalo poprvé vzdušnou převahu. Byly ničeny německé jednotky, němečtí vojáci se dostávali do zajetí. Před Moskvou zůstalo obrovské množství techniky, kterou Wehrmacht nestačil stáhnout zpět. Útok, který vedl [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněvův]] [[Kalininský front]], [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovův]] [[Západní front]] a [[Semjon Konstantinovič Timošenko|Timošenkův]] [[Jihozápadní front]], zahnal Němce o 150 -– 300&nbsp;km zpět. 16.&nbsp;prosince&nbsp;1941 sice [[Adolf Hitler]] zakázal von Bockovi ústup, ale ten rozkaz fakticky nerespektoval, protože si byl vědom ohrožení [[Skupina armád Střed|Skupiny armád Střed]]. Německá vojska se po ústupu zakopala v&nbsp;předem připravených pozicích, kde se udržela. Žukov sice pokračoval v&nbsp;útoku, ale neuspěl, protože i jeho vojska se vyčerpala, potřebovala doplnit zálohy a zásoby a odpočinout si. Proto na jaře roku [[1942]] přešel do defenzívy. [[Moskva]] však byla zachráněna a už nikdy později nebyla přímo ohrožena.
 
== Dohra ==
[[Soubor:Medal Defense of Moscow.jpg|náhled|upright=0.5|Medaile „za obranu Moskvy“]]
Bitva před Moskvou spolu s&nbsp;[[Bitva o Rostov|boji o&nbsp;Rostov]] na přelomu listopadu a prosince znamenala první německou porážku a rozsáhlý ústup ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [[Adolf Hitler]] po skončení bitvy obvinil z&nbsp;neúspěchu velitele německých armád a většinu z&nbsp;nich odvolal, včetně vrchního velitele [[Walter von Brauchitsch|Waltera von Brauchitsch]] a sám se ujal vedení armády. Na druhé straně způsobila bitva o&nbsp;Moskvu zvýšení sebevědomí a prestiže [[Rudá armáda|Rudé armády]], která byla koncem 30. let zdecimována [[Velká čistka|Stalinovými čistkami]] a teď ukázala celému světu a hlavně nedůvěřivým Spojencům, že i do té doby neporažený [[Wehrmacht]] lze zastavit. Pro celý [[Sovětský svaz]] boje o&nbsp;Moskvu znamenaly záchranu z&nbsp;velmi nebezpečné situace. Od prosince [[1941]] začala pomalu ale jistě růst i celková kvalita důstojnického sboru, ta se v&nbsp;následujících dvou letech vyrovnala kvalitě [[Wehrmacht]]u. Dodnes mnohé odborné práce připisují německé neúspěchy v&nbsp;této bitvě na vrub pověstnému ruskému „generálu Zimě“, přičemž je dost opomíjeným faktem, že i sovětské jednotky musely zápasit při tuhých mrazech či rozmočených cestách se stejnými obtížemi. Nepřipravenost německých vojsk, která plánovala dobýt západní části [[SSSR]] do příchodu zimy, se stala jedním z rozhodujících činitelů, který předznačují průběh následujících bojů. Nezodpovědná a diletantská rozhodnutí obou diktátorů také sehrála svou významnou roli. Rudá armáda zaplatila za zastavení Němců vysokou daň, padlo nebo bylo zajato okolo 966&nbsp;000 mužů -– o&nbsp;polovinu případně až 3x3× více než ztratil jejich neporažený, ale silně oslabený nepřítel.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_před_Moskvou“