Wikipedie

Alexander Korda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odkazy
-copyvio, drobnosti. S Britannicou je to možná na hraně, ale copyvio to ÏMO není
Řádek 1:
{{Problém s autorským právem|uživatel=Fanoušek kopané|revize=14004136}}
{{Infobox - osoba}}
'''Alexander Korda''', rodným jménem '''Sándor Laszlo Kellner''' ([[16. září]] [[1893]], [[Túrkeve]] - [[23. leden]] [[1956]], [[Londýn]]) byl [[maďarsko]]-[[Velká Británie|britský]] [[filmový producent]] a [[režisér]], který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj britského filmového průmyslu.
== Život ==▼
Začínal jako budapešťský novinář. V roce 1914 založil filmový časopis ''Pesti Mozi''. Ve stejném roce se pokusil prvně točit. Roku 1917 se stal spolumajitelem a manažerem firmy ''Corvin'', jednoho z největších maďarských filmových studií své doby. Pod jeho vedením zde vzniklo 20 celovečerních filmů. Korda opustil Maďarsko v roce 1919, během tehdejší politické vřavy. Odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde pracoval ve filmových studiích [[Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský|hraběte Saši Kolowrata]], a pak do [[Berlín]]a, kde natočil několik filmů pro ateliéry [[Ufa]]. Tím upoutal pozornost [[Hollywood]]u.▼
 
▲== Život ==
Dostal nabídku a v letech 1927-1930 v Hollywoodu skutečně působil, jako režisér. Nejvíce zaujal snímkem ''[[The Private Life of Helen of Troy]]'' (1927). V roce 1931 se však vrátil do Evropy a usadil se v Londýně. Viděl zde větší šanci prosadit se jako producent. Založil brzy vlastní produkční firmu ''London Film Productions''. Soustředil se zejména na filmy s historickou tematikou: ''[[Catherine the Great]]'' (1934), ''[[The Scarlet Pimpernel]]'' (1935), ''[[Elephant Boy]]'' (1937), ''[[The Ghost Goes West]]'' (1936), ''[[Rembrandt (film, 1936)|Rembrandt]]'' (1936).▼
▲Začínal jako budapešťský novinář. V roce 1914 založil filmový časopis ''Pesti Mozi''. Ve stejném roce se pokusil prvně točit. Roku 1917 se stal spolumajitelem a manažerem firmy ''Corvin'', jednoho z největších maďarských filmových studií své doby. Pod jeho vedením zde vzniklo 20 celovečerních filmů. Korda opustil Maďarsko v roce 1919, běhemkvůli tehdejšítehdejším politicképolitickým vřavyzmatkům za vlády [[Béla Kuhn|Bély Kuhna]]. Odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde pracoval ve filmových studiích [[Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský|hraběte Saši Kolowrata]], a pak do [[Berlín]]a, kde natočil několik filmů pro ateliéry [[Ufa]]. Tím upoutal pozornost [[Hollywood]]u.
 
▲Dostal nabídku a v letech 1927-1930 v Hollywoodu skutečně působil, jako režisér. Nejvíce zaujal snímkem ''[[The Private Life of Helen of Troy]]'' (Soukromý život Heleny Trojské, 1927). V roce 1931 se však vrátil do Evropy a usadil se v Londýně. Viděl zde větší šanci prosadit se jako producent. Založil brzy vlastní produkční firmu ''London Film Productions'' a film "Soukromý život Jindřicha VIII." Soustředilvzbudil sepozornost i v zahraničí. Následovalo několik zejménavelmi nanákladných filmyfilmů s historickou tematikou: ''[[Catherine the Great]]'' (1934), ''[[The Scarlet Pimpernel]]'' (1935), ''[[Elephant Boy]]'' (1937), ''[[The Ghost Goes West]]'' (1936), ''[[Rembrandt (film, 1936)|Rembrandt]]''. Roku (1936) získal britské občanství.<ref>http://www.encyclopedia.com/topic/Alexander_Korda.aspx</ref>
Roku 1936 získal britské občanství.<ref>http://www.encyclopedia.com/topic/Alexander_Korda.aspx</ref>
 
NákladnéVýpravné kostýmní filmy však byly finančně rizikové a v roce 1939 past sklapla -nebyl Korda nebyl schopen situaci dál finančně utáhnout. Britskou firmu tak zavřel a vrátil se načas do Holllywoodu, kde vyprodukoval pár filmů. Do Británie se vrátil roku 1942. Ihned mu byl udělen rytířský titul, jakožto prvnímu představiteli filmového průmyslu vůbec. Firmu ''London Film Productions'' oživil v polovině 40. let. Sestavil nový tým a na konci 40. let a v první polovině 50. let to byl znovu Korda, kdo vyprodukoval klíčové snímky britské kinematografie: ''[[The Third Man]]'' (Třetí muž, 1949), ''[[The Wooden Horse]]'' (Dřevěný kůň, 1950), ''[[Seven Days to Noon]]'' (Sedm dní do poledne, 1950), ''[[The Sound Barrier]]'' (Zvuková bariéra, 1952), ''[[Richard III.]]'' (1955), a to navzdory opakujícím se finančním neúspěchům.<ref>http://www.britannica.com/biography/Alexander-Korda</ref>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Korda“