Břevnovský klášter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zahajuji upravy, zatim bez zdroju, pracuji značka: první editace |
|||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - klášter
| jméno = Břevnovský klášter
Řádek 34 ⟶ 35:
== Dějiny ==
Podle pověsti byl klášter založen na místě u pramene potoka [[Brusnice (potok)|Brusnice]], kde se údajně setkal biskup [[svatý Vojtěch]] s knížetem Boleslavem na lovu. Faktem je, že pražský biskup Vojtěch se s mnichy z [[Řád svatého Benedikta|řádu svatého Benedikta]] dostal do kontaktu během svého exilového pobytu v Itálii, kdy mimojiné pobýval i v nejstarším západním [[Klášter Montecassino|klášteře na Monte Cassinu]]. V řecko-latinském benediktinském klášteře svatých Alexia a Bonifáce na římském Aventinu pak dokonce 17. dubna 990 složil řeholní sliby. Při svém návratu do vlasti pak s sebou biskup přivedl i dvanáct bratrů z tohoto kláštera, jež potom utvořili první mnišskou komunitu nově postaveného kláštera. Posvěcení (zřejmě ještě provizorní) klášterní stavby proběhlo 14. ledna 993, jenom krátce po biskupově návratu zpět do vlasti, čímž se stal Břevnovský klášter nejstarším mužským klášterem na českém území. Vztah mezi břevnovským klášterem a římským domovským klášterem mnichů pak nejlépe ilustruje původní zasvěcení břevnovského kláštera ''„ke cti Matky Boží, svatého Benedikta a svatých Bonifatia a Alexia“''. Název si pak vzal klášter od přilehlé vísky Břevnové.
Klášter byl založen u pramene potoka [[Brusnice (potok)|Brusnice]], kde se podle [[pověst]]i setkal biskup [[svatý Vojtěch]] s knížetem Boleslavem na lovu. První mniši sem přišli z [[Bavorsko|bavorského]] [[Klášter Niederaltaich|kláštera Niederaltaich]]. Podle jiného zdroje sem první mnichy měl přivést [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] z [[Řím]]a. Prvním opatem se roku [[993]] stal jeho vychovatel [[Anastasius I. (Astrik)|Anastasius]], který je někdy ztotožňován s pozdějším [[Seznam ostřihomských arcibiskupů|ostřihomským arcibiskupem]]. V polovině [[11. století]] postavil opat Meinhard v Břevnově [[Románský sloh|románskou]] [[Bazilika|basiliku]] sv. Benedikta a Vojtěcha a založil [[Benediktinský klášter Rajhrad|klášter v Rajhradě]] u Brna. Počátkem [[14. století]] přestavěl opat [[Pavel Bavor z Nečtin|Bavor z Nečtin]] klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil [[Broumovský klášter|klášter v Broumově]]. V klášteře žila řada vynikajících [[mnich]]ů, například [[Jan z Holešova]], který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku [[1420]] klášter zničili [[Táborský svaz|táborité]]. Mniši, kteří přežili, odešli do [[Broumov]]a. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za [[opat]]a [[Tomáš Sartorius|Tomáše Sartoria]] vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká ''Sartoriova ulice'').▼
▲
[[Soubor:Vojteska.jpg|náhled|Zahradní pavilon Vojtěška]]
| |||