Ugarit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 21:
V oblasti panovaly neustálé boje mezi Churrity, Chetity a Egyptem. Přibližně od dob faraona Thutmose IV. ([[1426 př. n. l.|1426]]-[[1417 př. n. l.|1417]]) skončilo nepřátelství mezi Churrity a Egypťany, kteří spojili své síly proti společné chetitské hrozbě. Ugarit pomalu a nenásilně přešel pod vliv Egypta. V bohaté [[El Amarna|el-amarnské]] korespondenci se nachází několik listů psaných v Ugaritu. Mimo jiné se dozvídáme o chetitské snaze přetáhnout Ugarit na svou stranu proti [[Starověký Egypt|Egyptu]]. Když začal egyptský vliv v oblasti slábnout, byl Ugarit nucen uzavřít v polovině 14. století smlouvu (snad i vazalskou) s na jihu se rozkládajícím královstvím [[Amuru]], které se otevřeně přidalo na stranu Chetitů proti Egyptu. Tím se do chetitské sféry vlivu dostal i Ugarit. Když v roce 1340 procházeli [[Chetité]] vítězně celou Sýrií, byl již Ugarit (pod vedením svého vládce Niqmadu II., [[1350 př. n. l.|1350]]-[[1315 př. n. l.|1315]]) zcela na jejich straně a napomáhal definitivní porážce Mitanni. Ugarit díky zásadnímu chetitskému vítězství získal značná nová území, byl však na druhé straně povinován značnými vazalskými povinnostmi vůči vládnoucím Chetitům.
 
Za vlády Niqmaduova syna '''Ar-halby''' ([[1315 př. n. l.|1315]]-[[1313 př. n. l.|1313]]) došlo pravděpodobně k pokusu přejít zpět pod egyptský vliv, avšak Ar-halba byl za pomoci Chetitů sesazen a na jeho místo dosedl jeho bratr Niqmepa.
 
[[Soubor:Baal Ugarit Louvre AO17330.jpg|náhled|Soška [[Baal]]a]]
 
Za vlády '''Niqmepy''' ([[1313 př. n. l.|1313]]-[[1260 př. n. l.|1260]]) ztratil Ugarit ve sporu se svými sousedy (kde rozhodčím byli jako vládnoucí mocnost Chetité) asi třetinu své rozlohy. Chetité tím mířili i na oslabení podezřelých vztahů Ugaritu s jižními královstvími (např. Amuru). Niqmepa si ještě před nástupem na trůn (přesně v r. [[1314 př. n. l.|1314]]) vzal za ženu amorejskou princeznu Ahat-Milku (+ po r. [[1239 př. n. l.|1239]] !). Egypt mezitím pokračoval ve své snaze ovládnout syrskou oblast. [[Seti I.]] v roce 1290 vytáhl na sever, obsadil Kadeš a přinutil amorejského krále Bentešinu přidat se na jeho stranu. Ugarit však zůstal mimo nebezpečí egyptského vpádu, naopak pravděpodobně napomáhal chetitskému vítězství nad Egypťany [[bitva u Kadeše|u Kadeše]] v roce [[1275 př. n. l.|1275]].
 
Po Niqmepově smrti na trůn nastoupil jeho syn '''Amittamru II.''' ([[1260 př. n. l.|1260]]-[[1235 př. n. l.|1235]]). Spolku s ním vládla i jeho matka '''Ahat-Milku'''. Jeho nástup neproběhl zcela v klidu, neboť dva jeho bratři byli na příkaz Ahat-Milku deportováni na [[Kypr]]. Za jeho vlády nastalo v Ugaritu opět (a naposledy) období velkého hospodářského vzmachu, neboť v roce [[1258 př. n. l.|1258]] uzavřeli chetitský panovník Chattušiliš a egyptský faraon [[Ramesse II.]] mírovou smlouvu, čímž oblasti zajistili mír.