Verze z 26. 7. 2018, 16:50 editovat Kamil.Nesetril (diskuse \| příspěvky) 648 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 7. 2018, 16:51 editovat zrušit editaci Kamil.Nesetril (diskuse \| příspěvky) 648 editací m →‎Dějiny města Přejít na další porovnání →
Řádek 21: V oblasti panovaly neustálé boje mezi Churrity, Chetity a Egyptem. Přibližně od dob faraona Thutmose IV. ([[1426 př. n. l.\|1426]]-[[1417 př. n. l.\|1417]]) skončilo nepřátelství mezi Churrity a Egypťany, kteří spojili své síly proti společné chetitské hrozbě. Ugarit pomalu a nenásilně přešel pod vliv Egypta. V bohaté [[El Amarna\|el-amarnské]] korespondenci se nachází několik listů psaných v Ugaritu. Mimo jiné se dozvídáme o chetitské snaze přetáhnout Ugarit na svou stranu proti [[Starověký Egypt\|Egyptu]]. Když začal egyptský vliv v oblasti slábnout, byl Ugarit nucen uzavřít v polovině 14. století smlouvu (snad i vazalskou) s na jihu se rozkládajícím královstvím [[Amuru]], které se otevřeně přidalo na stranu Chetitů proti Egyptu. Tím se do chetitské sféry vlivu dostal i Ugarit. Když v roce 1340 procházeli [[Chetité]] vítězně celou Sýrií, byl již Ugarit (pod vedením svého vládce Niqmadu II., [[1350 př. n. l.\|1350]]-[[1315 př. n. l.\|1315]]) zcela na jejich straně a napomáhal definitivní porážce Mitanni. Ugarit díky zásadnímu chetitskému vítězství získal značná nová území, byl však na druhé straně povinován značnými vazalskými povinnostmi vůči vládnoucím Chetitům. Za vlády Niqmaduova syna '''Ar-halby''' ([[1315 př. n. l.\|1315]]-–[[1313 př. n. l.\|1313]]) došlo pravděpodobně k pokusu přejít zpět pod egyptský vliv, avšak Ar-halba byl za pomoci Chetitů sesazen a na jeho místo dosedl jeho bratr Niqmepa. [[Soubor:Baal Ugarit Louvre AO17330.jpg\|náhled\|Soška [[Baal]]a]] Za vlády '''Niqmepy''' ([[1313 př. n. l.\|1313]]-–[[1260 př. n. l.\|1260]]) ztratil Ugarit ve sporu se svými sousedy (kde rozhodčím byli jako vládnoucí mocnost Chetité) asi třetinu své rozlohy. Chetité tím mířili i na oslabení podezřelých vztahů Ugaritu s jižními královstvími (např. Amuru). Niqmepa si ještě před nástupem na trůn (přesně v r. [[1314 př. n. l.\|1314]]) vzal za ženu amorejskou princeznu Ahat-Milku (+ po r. [[1239 př. n. l.\|1239]] !). Egypt mezitím pokračoval ve své snaze ovládnout syrskou oblast. [[Seti I.]] v roce 1290 vytáhl na sever, obsadil Kadeš a přinutil amorejského krále Bentešinu přidat se na jeho stranu. Ugarit však zůstal mimo nebezpečí egyptského vpádu, naopak pravděpodobně napomáhal chetitskému vítězství nad Egypťany [[bitva u Kadeše\|u Kadeše]] v roce [[1275 př. n. l.\|1275]]. Po Niqmepově smrti na trůn nastoupil jeho syn '''Amittamru II.''' ([[1260 př. n. l.\|1260]]-[[1235 př. n. l.\|1235]]). Spolku s ním vládla i jeho matka '''Ahat-Milku'''. Jeho nástup neproběhl zcela v klidu, neboť dva jeho bratři byli na příkaz Ahat-Milku deportováni na [[Kypr]]. Za jeho vlády nastalo v Ugaritu opět (a naposledy) období velkého hospodářského vzmachu, neboť v roce [[1258 př. n. l.\|1258]] uzavřeli chetitský panovník Chattušiliš a egyptský faraon [[Ramesse II.]] mírovou smlouvu, čímž oblasti zajistili mír.

Ugarit: Porovnání verzí