Šlejnicové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Přesun erbu pod vlastní nadpis. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:SCHLEINITZ SÜDFASSADE.jpg|náhled|zámek Schleinitz s kostelem]]
[[Soubor:Biskup Schleinitz Maxmilian Rudolf.jpg|náhled|Znak litoměřického biskupa Maxmiliána Šlejnice]]
Páni ze '''Šlejnic''' ([[Němčina|něm]], ''von Schleinitz'', [[Latina|lat.]] ''a Schleinicz'' ) byli [[Šlechta|šlechtickým]] rodem [[Sasko|hornosaského]] původu, který se od konce 15. století do 17. století usadil také v severních [[Čechy|Čechách]]. Ještě počátkem 20. století žil rod v Německu a Polsku.
== V Čechách ==
Řádek 22:
=== Mladší pošlost ===
Hugoltův mladší stejnojmenný syn držel rodný zámek Schleinitz († ok. 1512). Synové jeho Hanuš a Šimon Juda přijati r. 1527 k [[Léno|lénu]] na hrad Tolštejn a od strýcův svých českých ustanoveni za nápadníky. Šimonovi synové Krištof, Hanuš Hugolt a Abraham přijati r. 1570 za obyvatele v Čechách. Krištof koupil r. 1570 Rumburk (od Jindřicha), r. 1571 s bratřími Hanšpach a díly Tolštejna a Lovosic, od čehož pak r. 1573 části odprodávali a také pustili r. 1573 vrchnost svou na manství Šerachově v Horní Lužici. Krištof pak prodával i jiné části a naposled r. 1586 Tolštejn a Rumburk. Kryštof zemřel 5. března 1601 a Abraham r. 1594. Kryštof a Hugolt, synové Kryštofovi, drželi pak se strýcem Hanušem nějaký čas Hanšpach, ale r. 1602 pro dluhy prodán. O jejich pozdějších osudech nedostává se paměti.
== Erb ==
[[Erb|Rodovým erbem]] byly v stříbrnočerveně polceném štítě 3 (1,2) růže střídavých barev.
== Odkazy ==
| |||