Lhenice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
galerie značka: editace z Vizuálního editoru |
→Historie: doplnění značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
== Historie ==
První zmínka pochází z roku [[1283]], kdy Lhenice patřily klášteru [[Klášter Zlatá Koruna|Zlatá Koruna]]. Od [[Husitství|husitských válek]] byly [[poddanství|poddanskou]] vsí, která se stala součástí panství [[Tábor]]. V roce [[1544]] je [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] povýšil na [[městys|městečko]]. O tři roky později Táborské panství končí a Lhenice se dostaly postupně do rukou [[Rožmberkové|Rožmberků]], [[Švamberkové|Švamberků]], v roce [[1622]] [[Eggenbergové|Eggenbergů]] a roku [[1719]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberků]].
Základem půdorysu Lhenic je nevelké obdélné náměstí, přes které procházela cesta z [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] do [[Netolice|Netolic]]. Severní stranu tvoří kostel. Postupně se začalo sídliště rozrůstat a před třicetiletou válkou čítalo na 70 domů. Válka zničila městečko takřka z celé třetiny. Od roku 1713 se dostavil opět růst a další rozvoj nastal ve 20. a 30. letech 20. století. Bohužel, stavební úpravy 50. let dosavadní urbanistický vývoj Lhenic deklasovaly a městečko přišlo o svou dosavadní malebnost. Památkový výraz si zachovaly jen jednotlivé domy, především okolo náměstí a podél cesty do Krumlova.
Dominantou je kostel Sv. Jakuba, který má raně gotický původ. Zachována je spodní část věže z 1. třetiny 13. století, později byl goticky přestavěn. K další změně došlo v roce 1560 a v letech 1734-40. Byla prodloužena loď a zaklenut presbytář. V roce 1783 zvýšili stavebníci věž a roku 1904 prodloužili presbytář a zakončili jej půlkruhovou apsidou. Pod kostelem je zemanská tvrz, které se říká „Na zámku“. Na začátku 20. století zde byla objevena jáma, kterou tehdy považovali za propadlé sklepy a údajně kolem roku 1920 zde byly nalezeny i jakési tesané kvádry. Sklepení prý vede pod celými Lhenicemi až na Hradce, nebo až na Grejnarov. Veškeré památky však byly v roce 1950 zničeny. Starší historická literatura se domnívá, že zde stálo Grejnarovo renesanční sídlo. Podle dnešních názorů však šlo o objekt daleko starší. Panský dům (čp.156), vznikl v 16. století na vyvýšené terase severozápadně pod kostelem. Počátečním stavitelem byl zřejmě Martin Grejnar, ale dále pokračoval [[Petr Vok z Rožmberka|Petr Vok]]. Později byla stavba přebudována a z 1. patra byl roku 1909 přenesen kazetový strop na [[Hluboká (zámek)|zámek Hluboká nad Vltavou]].
O původu znaku - štěpu s jablky - existují různé pověsti. Jedna vypráví, že v Budějovicích vypukla morová epidemie a Lheničtí neohroženě zásobovali město ovocem. Proto dostali znak, kde je jabloň a budějovické hradby. Jiná pověst vypráví, že městečkem projížděl kdysi vzácný cizinec a místní lidé mu podali míšeňská jablka. Ať už je pravda jakákoliv, vypadá dnes znak takto: „Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím na obloučkovém podklenutí. Ve stínkách jsou střílny. Nad hradbou vyrůstá jabloňový štěp v přirozených barvách se žlutočervenými jablky“.
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
| |||