Akce Jizerka: Porovnání verzí

Přidáno 136 bajtů ,  před 2 lety
pryč nadbytečné slovo: „MNOZÍ členové Junáka ale VĚTŠINOU nechtěli být členy ČSM“ většina z mnohých nechtěla, ale co ta menšina z mnohých, ta asi teda chtěla, takže vlastně patří mezi nemnohé :) + wikiodkazy
(→‎Související články: Doplnění odkazu na dokument ČT.)
(pryč nadbytečné slovo: „MNOZÍ členové Junáka ale VĚTŠINOU nechtěli být členy ČSM“ většina z mnohých nechtěla, ale co ta menšina z mnohých, ta asi teda chtěla, takže vlastně patří mezi nemnohé :) + wikiodkazy)
'''Akce Jizerka '''byla operace [[KomunistickáKomunistický stranarežim Československav Československu|komunistických]] silových orgánů zaměřená proti členům [[Junák – český skaut|Junáka]] provedená v létě [[1949]]. Její součástí byl útok jednotek [[Státní bezpečnost|StB]] a [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]] proti tábořišti [[Železný Brod|železnobrodských]] skautů (roverů) na úbočí [[Vlašský hřeben|Vlašského hřebene]], což je součást [[Vysoký jizerský hřbet|Vysokého jizerského hřbetu]], který si vyžádal dvě oběti, a následující soudní proces.
 
== Zánik Junáka ==
Po [[Únor 1948|únoru 1948]], kdy [[Komunistická strana Československa|KSČ]] převzala moc v [[Třetí Československá republika|Československu]], došlo ke sjednocování společenských organizací do jednotné struktury pod kontrolou komunistů. V roce 1948 byl i československý Junák oficiálně včleněn do [[Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]]. Mnozí členové Junáka ale většinou nechtěli být členy ČSM. Několik členů organizace Junáka v Železném Brodě, která patřila mezi největší v regionu,<ref name=":5">{{citace elektronické monografie | url = http://files.oldcarrangers.cz/200000193-dac0fdbbac/Vra%C5%BEda%20jizerskohorsk%C3%BDch%20rover%C5%AF%20pod%20Vla%C5%A1sk%C3%BDm%20h%C5%99ebenem.docx | formát = MS Word doc | titul = Vražda jizerskohorských roverů | autor = ''Col. Hawkeye''}}</ref> se rozhodlo pokračovat v životě podle skautských zásad za hranicemi Československa, navíc povzbuzeni i signály o tom, že se chystá jejich zatčení. Celkem se nakonec rozhodlo odejít do zahraničí sedm lidí, z nichž šesti bylo jen kolem 18 let.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|titul = Radomil Raja – příběh pamětníka : „Soudruhu, neprasečte, potřebujeme také nějaké živé.“|datum aktualizace = |datum vydání = |vydavatel = Paměť národa|poznámka = Přepis vyprávění pamětníka.|url = http://www.pametnaroda.cz/data/witness/548/recording/35-transcript.htm}}</ref>
 
== Útok na tábor ==
 
== Soudní proces ==
Po skončení útoku bylo navíc několik desítek lidí z okolí obviněno z napomáhání zločinům a proběhlo rozsáhlé zatýkání. Pro následující proces byla zmanipulována oficiální verze události, podle které se měli skauti podílet na přípravách ozbrojeného převratu v Československu, a to s využitím pevností [[Československé opevnění|pohraničního opevnění]], a chystali se i vyhodit do vzduchu [[Vodní nádrž Souš|soušskou vodní nádrž]]. Jeden z členů skupiny Jindřich Kokoška sám tvrdil, že záměrem skupiny skutečně byl ozbrojený boj proti komunistickému režimu, ale ostatní trvali na tom, že se chtěli jen dostat přes hranice.<ref name=":0" />
 
Proces proběhl v říjnu 1949 v Praze. Robert Hofrichter byl odsouzen na 20 let, Václav Hlava a Josef Klapáč na 10 let, Jindřich Kokoška a František Linka na osm let, Radomil Raja,<ref name=":0" /> Josef Šírek a Jiří Žídek na dva a půl roku, dalších devět mladých lidí dostalo tresty do jednoho roku vězení.<ref name=":2" />