Verze z 24. 8. 2017, 22:34 editovat Gaj777 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 068 editací →‎Dějiny: drobná redakce ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 7. 2018, 00:38 editovat zrušit editaci Gaj777 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 068 editací styl Přejít na další porovnání →
Řádek 34: '''Jastrzębie-Zdrój''' ([[slezština\|slezská]] výslovnost: ''Jaščymbě-Zdrůj'', {{Vjazyce\|de}} ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'') je město ([[městský okres]]) v jižním [[Polsko\|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství\|Slezském vojvodství]]. Leží přímo u českých hranic na historickém území [[Horní Slezsko\|Horního Slezska]] a je druhým největším městem [[Rybnický uhelný okruh\|Rybníckého uhelného okruhu]]. V červnu 2015 zde žilo 90 549 obyvatel. == Dějiny == Dnešní město vzniklo teprve ve druhé polovině 20. století. Jeho základem je dávná vesnice '''''Jastrzębie Dolne''' (Nieder Jastrzemb)'', poprvé ~~zmiňována~~zmiňovaná v roce 1376, která patřila zpočátku [[ratibořské knížectví\|ratibořskému knížectví]] a mezi lety [[1502]] až [[1809]] [[Wodzisław Śląski\|vladislavskému]] stavovskému panství. Roku [[1859]] byly zde při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové solanky. O dva roky později vesnici koupil hrabě [[Felix von Königsdorff]], který začal s výstavbou prvních [[Lázně\|lázeňských]] objektů. Jastrzębie, přejmenované na ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'', se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce byl spjat se jménem [[Mikołaj Witczak\|Mikołaje Witczaka]], majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce [[1922]] se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí [[Druhá Polská republika\|polského státu]]. Novou kapitolu místních dějin otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek [[černé uhlí\|černého uhlí]]. Výstavba prvního dolu – ''Jastrzębie'' – začala v roce [[1956]] a trvala pět let. V roce [[1963]] získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název ~~zaveden~~zavedený po roce 1945) [[městská práva]]. Východně od lázeňské čtvrti vznikl komplex panelových sídlišť podle návrhu architekta [[Zygmunt Winnicki\|Zygmunta Winnického]] z roku 1961 – nové modelové socialistické město nazývané dobovou propagandou: ''„město mladí, práce a pokoje“''. Původní projekt nebyl však nikdy plně realizován, nebyla postavena futuristická centrální čtvrť s mrakodrapy a talířovitou budovou kulturního centra. V roce 1972 byla připojena obec '''''Jastrzębie Górne''''', a ~~pak~~posléze v roce 1975 '''''Bzie''''', '''''Borynia''''', '''''Szeroka''''', '''''Moszczenica''''' a '''''Ruptawa''''', čímž ~~získalo~~ město získalo dnešní podobu. Počet obyvatel dosáhl na konci 70. let sto tisíc (nejvíce v roce 1991 – 104  594). [[Důl Zofiówka\|Důl ''Zofiówka'']] (tehdy ''Manifest Lipcowy'') se zapsal do dějin jako jedno z dějišť dělnických protestů v letech [[1980]] a [[1981]]. 3. září 1980 byla podepsána dohoda mezi komunistickou vládou a místní [[Solidarita (Polsko)\|Solidaritou]] známá pod názvem ''jastrzębská dohoda''. Stávka o rok později, během válečného stavu, skončila násilnou pacifikací. == Současnost == Rozvoj hornictví způsobil zánik solankových pramenů. ~~Formální~~Oficiální lázeňský status byl Jastrzębi odebrán v říjnu [[2007]] a zašlou slávu Bad Königsdorffu připomínají už jen architektonické památky dávné lázeňské čtvrti a slovo ''Zdrój'' ''(Lázně)'' v názvu města. V současnosti ~~se jedná v první řadě~~hraje ohlavní ~~průmyslové~~úlohu ~~středisko~~průmysl. Na území města se nacházejí tři fungující černouhelné doly – ''[[Důl Jas-Mos\|Jas-Mos]]'' (původní důl ''Jastrzębie'', zprovozněný 1962), ''[[Důl Borynia\|Borynia]]'' (1971) a ''[[Důl Zofiówka\|Zofiówka]]'' (1969) – organizačně ~~spojeny~~spojené v roce 2013 jako ''Důl Borynia-Zofiówka-Jastrzębie'', a také část důlních polí [[Důl Pniówek\|dolu Pniówek]] (1974). Všechny patří společnosti [[Jastrzębska Spółka Węglowa\|Jastrzębska Spółka Węglowa (Jastrzębská uhelná společnost)]], jednomu ze tří největších (vedle [[Kompania Węglowa\|Kompanie Węglowé]] a [[Katowicki Holding Węglowy\|Katovického uhelného holdingu]]) uhelných podniků v Polsku. Ve městě byly také vytvořeny subzóny Katovické [[speciální ekonomická zóna\|speciální ekonomické zóny]]. Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2016 6,5  %. Jastrzębie-Zdrój tvoří jako součást [[Rybnický uhelný okruh\|Rybníckého uhelného okruhu]] ~~tvoří~~ [[Souměstí\|konurbaci]] s městy [[Rybnik\|Rybník (Rybnik)]], [[Wodzisław Śląski\|Vladislav (Wodzisław Śląski)]] a [[Żory\|Žáry (Żory)]]. Pokračováním této konurbace na české straně je [[Ostrava\|ostravská]] aglomerace. Západně od města probíhá [[Dálnice A1 (Polsko)\|dálnice A1]] Sever–Jih, na niž navazuje česká [[dálnice D1]]. V roce 1997 byl zastaven provoz na železničních tratích do [[Wodzisław Śląski\|Vladislavi]] a [[Zebrzydowice\|Žibřidovic]], o čtyři roky později pak na trati do [[Pawłowice Śląskie\|Slezských Pavlovic]] – v současnosti je Jastrzębie největším městem ve střední Evropě bez železničního spojení.

Jastrzębie-Zdrój: Porovnání verzí