B (linka metra v Praze): Porovnání verzí

| soupravy = 81-71M

}}

'''Linka B''' [[Metro v Praze|pražského metra]] vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích (jihozápadním i severovýchodním) se stáčí do východo-západního směru. Je označována [[Žlutá|žlutou]] barvou. Má 24 stanic a délku

25 704&nbsp;m; jízdní doba činí 42&nbsp;minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21&nbsp;000 osob za hodinu, v sedle polovic. B je nejdelší a zatím nejmladší linka v síti metra. V jízdních řádech je označována jako linka č. 992.<ref>http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/992/20140106/992_linka.pdf</ref>

== Historie ==

=== I.B ===

Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce [[1979]], otevřen byl [[2. listopad]]u [[1985]]. Tento úsek obsahuje sedm stanic od [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovského nádraží]] po [[Florenc (stanice metra)|Florenc]], délka úseku je 4,9&nbsp;km. Vzhledem k složitému [[geologie|geologickému]] podloží byl náročný na výstavbu (okolí [[Můstek (stanice metra)|Můstku]] a úsek [[Anděl (stanice metra)|Anděl]]–[[Karlovo náměstí (stanice metra)|Karlovo náměstí]], který podchází [[Vltava|Vltavu]]).

 

Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru - dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) [[sodík]]ové výbojky. Stanice [[Náměstí Republiky (stanice metra)|Náměstí Republiky]] a [[Národní třída (stanice metra)|Národní třída]] byly obloženy sklem Connex. Stanice Karlovo náměstí byla obložena obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku byly použity obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Ve stanici Anděl jsou vzhledem k tematickému zaměření obklady z [[mramor]]u (imitace stanic metra v Moskvě).

 

=== III.B ===

Úsek III.B o délce 4,9&nbsp;km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen [[26. říjen|26. října]] [[1988]]. Nachází se na něm 3 stanice - [[Radlická (stanice metra)|Radlická]], [[Jinonice (stanice metra)|Jinonice]] (dříve Švermova) a [[Nové Butovice (stanice metra)|Nové Butovice]] (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno [[sídliště]], které se ale po pádu socialismu nevystavělo.

 

 

Dne [[22. listopad]]u [[1990]] byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4&nbsp;km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku ''Zápotockého'' a ''Hakenova''). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu socialismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v srpnu 2002]].

 

=== V.B ===

Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic - Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, délka 5,1&nbsp;km + [[Depo Zličín]]), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen [[11. listopad]]u [[1994]].

 

=== IV.B ===

Poslední část IV.B, se zprovoznila [[8. listopad]]u [[1998]], má 6,3&nbsp;km a vede z [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravské]] na [[Černý Most (stanice metra)|Černý Most]]. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce [[1998]] však zůstávaly nedostavěny stanice [[Hloubětín (stanice metra)|Hloubětín]] a [[Kolbenova (stanice metra)|Kolbenova]], které byly otevřeny až v letech [[1999]], resp. [[2001]]. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy [[Koruna česká|Kč]]. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora [[Martin Bursík]] začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora [[Jan Koukal (politik)|Koukala]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Smržová

| vydavatel = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

}}</ref>

 

== Stodůlky – Západní Město (Horka) ==

=== Stanice Českomoravská ===

[[Soubor:Ceskomoravska metro station Prague CZ 975 EX.jpg|žádné|náhled|Stanice Českomoravská]]

Stanice je ražená, [[pilíř]]ová s trojlodní konstrukcí se zkrácenou střední lodí, celková její délka činí 184 m. Z toho [[nástupiště]] tvoří zhruba 100 m, široké je 18,6 m. Českomoravská je založena 25,8 m pod povrchem Drahobejlovy ulice ve Vysočanech a má jeden výstup s jedním povrchovým [[vestibul]]em. Ten je [[železobeton]]ový a prosklený, dvoupodlažní konstrukce. S nástupištěm jej spojuje tříramenný hlubinný [[eskalátor]]. Součástí povrchového vestibulu je také napojující se terminál [[Autobusová doprava|autobusové dopravy]], konkrétně dvou městských linek obsluhujících severovýchod [[Praha|Prahy]] a jedné příměstské linky do [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav|Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi]]. Do prodloužení linky B na Černý Most (1998) a zejména linky C do Letňan (2008) zde bylo ukončeno mnohem více linek. Obkladem stanice jsou bílé [[Glazura|glazované]] dlaždičky, na stěnách za nástupišti je pak pod nápisem stanice umístěn podklad ve višňově červené barvě. Dlaždičky jsou zde rozděleny do velkých polí oddělených spárami také s višňově červenou barvou.

 

=== Stanice Palmovka ===

[[Soubor:Metro Palmovka3.jpg|žádné|náhled|Stanice Palmovka]]

Stanice se nachází podélně s a pod ulicí Na Žertvách. Je hloubená, založená v mělké jámě (12,4 m pod povrchem), 8,5 m pod hladinou podzemní vody. Palmovka je dlouhá 203 m a má 10 m široké [[nástupiště]], bez sloupů. Ze stanice vedou dva [[vestibul]]y spojené s nástupištěm eskalátory. První vestibul vede na pěší zónu ke křižovatce [[Palmovka]], kde je možný přestup na tramvajovou dopravu, druhý pak směřuje k místnímu [[autobus]]ovému nádraží na [[náměstí Bohumila Hrabala]]. Palmovka je obložena bílým, perleťovým dekorativním sklem a obkladačkami, vestibuly jsou obloženy mramorovými deskami. Stanice nemá bezbariérový přístup. Při jízdě po eskalátorech je možné si všimnout malé cedulky, která ukazuje, kam až byla stanice zatopena při povodních v roce [[2002]].

 

=== Stanice Lužiny ===

[[Soubor:Stanice metra Lužiny, nástupiště.jpg|žádné|náhled|Stanice Lužiny]]

Stanice je hloubená, budovaná v jámě 7 m hluboko, s [[nástupiště]]m podpíraným [[pilíř]]i a se stropními [[Světlík (šachta)|světlíky]], zastřešenými skleněnou [[Střecha|střechou]] na úrovni povrchu. Výstup je jen jeden, východním směrem, vedoucí přímo na povrch a do sídliště a dále k přilehlé autobusové zastávce. S nástupištěm je spojený pevným [[schodiště]]m. Na nástupišti jsou dekorativní palmy, umístěné ve skleněných kopulích v místech pod světlíky. Stěny jsou obloženy bílým dekorativním sklem a částečně i [[Korozivzdorná ocel|nerezovými]] prvky.

 

=== Stanice Luka ===

[[Soubor:Luka-Nastupiste.jpg|žádné|náhled|Stanice Luka]]

Luka je povrchová stanice, s ostrovním [[nástupiště]]m, zastřešená a se střešními okny. Prosklené jsou také stěny za nástupištěm. Na nástupišti nejsou [[Sloup (architektura)|sloupy]], konstrukce střechy je podpírána bočními stěnami. Ven z nástupiště vede východním směrem po pevném schodišti výstup, který se napojuje na nadchod nad přilehlou ulicí, kde je i [[zastávka]] [[autobus]]u. Je zde umožněn přístup i pro handicapované občany pomocí [[výtah]]u. Stanice je natřena na [[Bílá|bílo]] zevnitř a [[Modrá|namodro]] zvenku.

 

=== Stanice Stodůlky ===

[[Soubor:Stodůlky metro platf a koleje.jpg|žádné|náhled|Stanice Stodůlky]]

Konstrukce stanice Stodůlky je velmi podobná stanici [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]]. Je hloubená, založena mělce pod zemí (13,1 m) a s ostrovním nástupištěm. To je konstruováno jako několikapodlažní a je podpíráno dvěma řadami sloupů.

 

=== Stanice Zličín ===

[[Soubor:Zličín metro nást. 2.jpg|žádné|náhled|Stanice Zličín]]

Stanice je dlouhodobě koncová, hloubená. Leží téměř 3 m pod povrchem v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 380 m n. m. a je tak nejvýše položenou stanicí metra v Praze. Za stanicí se nachází depo metra, které bylo dokončeno v roce 1994 a v roce [[2003]] byly dobudovány další dvě haly. Za stanicí se nachází jedna kolej umožňující obrat vlaků. Obkladem stanice jsou stylizované cihly a [[sklo]]. Stanice má jeden výstup po pevném schodišti a jeden [[vestibul]]. Na povrchu jsou stanoviště pro příměstské a městské linky. Zvláštností je, že ačkoli je stanice 3 m pod terénem je jedna strana prosklená.