Andrea Cesalpino: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Narození v Arezzu za použití HotCat
-copyvio, drobnosti
Řádek 1:
{{Problém s autorským právem|uživatel=Fanoušek kopané|revize=14004136}}
{{Infobox - spisovatel}}
'''Andrea Cesalpino''' [''čezalpíno''], latinsky '''Andreas Caesalpinus''' ([[6. červen]] [[1519]], [[Arezzo]] - [[23. únor]] [[1603]], [[Řím]]) byl [[Itálie|italský]] [[filozof]] a [[botanik]], který revolučním způsobem změnil způsob [[Klasifikace rostlin|klasifikaci rostlin]] (směrem, který nastoupil, se později vydal Linné) a založil tak moderní botaniku. Jeho šestnáctidílný spis ''De plantis libri'' z roku 1583 je považován za první vědeckou učebnici botaniky na světěvůbec.<ref>http://www.britannica.com/biography/Andrea-Cesalpino</ref>
 
== Život ==
Studoval medicínu na univerzitě v [[Pisa|Pise]]. Lékařství ho zde učil R. Colomba, botaniku L. Ghini, zakladatel botanické zahrady v Pise. Absolvoval roku 1551. Rokua roku 1555 se stal profesorem medicíny. Ve stejném roce převzal po Ghinim řízení botanické zahrady v Pise. Později přesídlil do [[Řím]]a, neboť byl jmenován osobním lékařem papeže [[Kliment VIII.|Klimenta VIII.]] V Římě působil též jako profesor medicíny na univerzitě [[La Sapienza]] a převzal též vedení římské botanické zahrady (kterou roku 1566 založil jeho žák Michele Mercati).
 
== Botanická systematika ==
Jeho botanické práce byly prvním pokusem o vědeckou klasifikaci rostlin, položily základy [[Morfologie rostlin|morfologie]] a fyziologie rostlin. Na druhou stranu si uchoval některé archaické představy, především klasické oddělování [[Byliny|bylin]] a [[Dřeviny|dřevin]] a také představu o bezpohlavnosti rostlin. Přesto ho Linné označil za předchůdce vědecké botaniky a prvního systematika. Jako jeden z prvních botaniků si vedl [[herbář]], do něhož nashromáždil 768 druhů rostlin (dnes ve sbírkách Museo di Storia Naturale di Firenze ve Florencii). Ve svých pracích popsal přes 1500 druhů rostlin.
 
Jak bylo v jeho době zvykem, zasáhl do více oborů. Nejdůležitějším spisem filozofickým byl ''Quaestionum peripateticarum libri'' (1569).
 
Zabýval se také fyziologií člověka, zdejeho však ztroskotal, když vytvořil teoriiteorie o krevním oběhu, která je však dnes vědou považovaná za vyvrácenou. Jde o tzv. teorii chemické cirkulace tvrdící, žepodle níž v těle probíhá opakované vypařování a kondenzace krve.
 
Věnoval se též [[Chemie|chemii]], [[Mineralogie|mineralogii]] či [[Geologie|geologii]].<ref>http://botany.cz/cs/cesalpino/</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Cesalpino, Andrea}}
[[Kategorie:Italští botanici]]