Franta Anýž: Porovnání verzí

Na studijní cestě po Německu a Francii navštívil zejména Norimberk, Mnichov a Světovou výstavu v [[Paříž]]i. Roku 1901 se oženil s Pavlínou Schnirchovou, neteří sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], která přinesla věnem do podnikání zásadní finanční obnos a podílela na také na výtvarných návrzích výrobků, zejména osvětlovadel. V letech 1896 - 1900 Anýž bydlel v [[Rokycany|Rokycanech]], kde vedl svou dílnu a při odlévání spolupracoval s železárnou v Komárově. V roce 1902 se spolužákem [[Prokop Nováček|Prokopem Nováčkem]] založil nový závod na výrobu odlévaných a tepaných kovových předmětů v Praze. Roku 1910 zakoupil pozemek pro svou samostatnou továrnu v Praze - Holešovicích v ulici U Průhonu 34. Vystavěl halu se slévárnou, dílnami, výrobnu osvětlovadel, ražebnu medailí, plaket a odznaků. Roku 1912 přistavěl rodinný dům. Měl dva syny, starší ing. Jaroslav Anýž (* 1902) pracoval v otcově podniku, mladší František (* 1903) zprvu také.

Své rané práce publikoval tiskem ve školním albu Umprum. Po roce 1918 převážila realizace soch a dekorativních předmětů podle cizích návrhů.

 

Továrna a její závody byly po 2. světové válce znárodněny, provozovna [[Zukov]] byla v provozu až do 70. let 20. století.