Americký dolar: Porovnání verzí

}}</ref> V roce [[1945]] vstoupil v platnost tzv. [[Brettonwoodský měnový systém]], ve kterém hrál americký dolar roli světové měny a který cizím vládám zajišťoval jeho směnitelnost za zlato.<ref name="Rothbard95" /> Tento systém byl zrušen [[15. srpen|15. srpna]] [[1971]]. Spolu s ním ztratil dolar i vazbu na zlato, ale místo něj získal mezi lety 1973–2000 statutstatus tzv. „[[petroměna|petroměny]]“. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1975]] vstoupil americký dolar do éry tzv. plovoucích [[měnový kurz|(měnových) kurzů]] na měnových trzích. Nominální hodnota vůči troyské unci zlata od tohoto dne do současnosti vzrostla z 42,22 na přibližně 1700 USD/unci (2011). Obdobně, kupní síla dolaru od roku [[1913]] (vznik Federálního rezervního systému) do současnosti klesla na tehdejší cca 4 centy.<ref>[http://encyclopedia.thefreedictionary.com/United+States+dollar Free Dictionary, United States dollar]</ref>

Po dvou rozhodnutí [[OPEC]]u (z počátku 70. let, kterému předcházely bilaterální dohody mezi USA a Saúdskou Arábií) se americký dolar stal jedinou měnou, v které byla obchodována [[ropa]], [[zemní plyn]] a ostatní [[fosilní paliva]] (tzv. [[petrodolar]]). To většinu zemí nutilo opatřit si a spravovat dolarové rezervy k nakupování s ropou (americký dolar je z jejich pohledu jejich '''rezervní měna'''). Americký dolar tak absolvoval cyklus, kdy jím bylo v ropných [[burza|burzách]] zaplaceno zemím vyvážejícím ropu, které za ně většinou investovaly za služby nebo výrobky, částečně i v jiných zemí nebo na udržení nebo expanzi své ropné produkce. To, jak se ropná naleziště vyčerpávají a ropa se stává dražší, především ale neustále se zvyšující objem spotřebované ropy a uvolňování [[dluhopis]]ů ze strany americké státní pokladny (které fakticky snižují počet emitovaných dolarů) zajišťovalo americkému dolaru jeho pevnost a stále se zvyšující poptávku po něm coby měně nutné k nákupu potřebné ropy. Na základě této poptávky si americká státní pokladna mohla pravidelně dovolit emitovat nové dolary, které do celosvětového oběhu zařadila tím, že za ně nakoupila produkty nebo služby v zahraničí. Toto je také důvod dlouhodobé nevyrovnané obchodní bilance [[Spojené státy americké|Spojených států]] ve prospěch [[Dovoz|importu]], která se v tomto období vytvořila (k roku 2012 rozdíl činí nominálně cca 470 mld. dolarů).<ref>[http://www.tradingeconomics.com/united-states/current-account-to-gdp Trading Economics - data pro USA]</ref> Změna světového statutustatusu dolaru by pak americkou ekonomiku uvrhla do stavu, kdy by byla postavena před problém, jak „přes noc“ vyrovnat saldo obchodní bilance, která byla v diskurzu posledních téměř 40 let.

Zhou Xiaochuan, guvernér Čínské lidové banky, řekl 14. října 2013 s odkazem na statutstatus amerického dolaru: „Možná je dobrý čas, aby nyní zmatený svět byl přebudován a deamerikanizován.“ S tím, že podle oficiální čínské tiskové agentury Xinhua mezi návrhy Číny patří vytvořit novou mezinárodní měnu, která by nahradila americký dolar.<ref>[http://www.businessweek.com/articles/2013-10-14/chinas-state-press-calls-for-building-a-de-americanized-world China's State Press Calls for 'Building a de-Americanized World']</ref>