Kozáci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 48:
Kozáci se formálně dělili na ''kureny'', jakési jednotky, kterých bylo dohromady nejvíce 38. Nižším stupněm ve vojenské hierarchii byl ''polk'' ([[pluk]]). Ten se dále dělil na ''sotni'' ([[Setnina|setniny]]), nebo [[rota|roty]] a ještě nižší ''stance'' (obce). Kozáci vedli aktivní boj proti jinověrcům, kterými pro ně byli zejména [[krymští Tataři]], [[Turci]], polští a litevští [[Katolická církev|katolíci]], [[Židé]] i ostatní zejména západoevropští přistěhovalci na Ukrajině. Záporožská Sič tak sehrála významnou roli při formování [[Ukrajinci|ukrajinského národa]] a v jeho boji za samostatnost v [[16. století|16.]]–[[18. století]].
 
[[Rzeczpospolita]] zprvu využívala kozáků jako vojsko, a do jejich vnitřních záležitostí příliš nezasahovala, což kozákům velmi vyhovovalo. Litevská a polská [[šlechta]] však od [[17. století]] začala zabírat jejich území a nedbaje na jejich statutstatus samostatného svobodného obyvatelstva, dělala z nich své poddané. Registrovaných kozáků se pokoušela využít k potlačení ukrajinského národního hnutí. Kozáckým velitelům byly udělovány šlechtické tituly, ani to však nepomohlo a jednotky registrovaných kozáků často přecházely k povstalcům. Začátkem 17. století proběhlo několik krvavých kozáckých povstání. Největší z nich vedl [[Bohdan Chmelnický]] v letech [[1648]]–[[1654]]. V [[1649]] povolil polský král Chmelnickému zvýšit počet registrovaných kozáků na 40 tisíc, ale již roku [[1651]] po Berestecké bitvě se musel jejich počet snížit na 20 tisíc. Povstání se velkou měrou podílelo na kolapsu [[Republika obou národů|Republiky obou národů]]. Po Perejaslavské radě v roce [[1654]] se levobřežní [[Ukrajina]] poprvé spojila s [[Ruské impérium|Ruským carstvím]], tehdy byl sestaven i poslední seznam registrovaných kozáků. Nacházelo se v něm 60 tisíc jmen. Kozácko-ruská jednota však nevydržela dlouho, neboť i ruští caři se pokoušeli omezit kozáckou samostatnost.
 
=== Carští kozáci ===