Chotkovy sady: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
port
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - park}}
}}
 
'''Chotkovy sady''' jsou pražský park, sousedící s [[Letohrádek královny Anny|Letohrádkem královny Anny]] a [[Královská zahrada|Královskou zahradou]]. Rozkládá se na prostoru sevřeném ulicemi Chotkovou a Mariánské hradby. Byl založen v r. 1832 jako první veřejný park v Praze. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|ID=162735
| datum = 2018-01-30
| název = Chotkovy sady
}}</ref> V jeho blízkosti se nachází [[Písecká brána]] a [[Bílkova vila]], s [[Letenské sady|Letenskými sady]] ho spojuje lávka přes [[Chotkova (Praha)|Chotkovu silnici]]. Z jižní části parku je krásný výhled na Prahu.
 
== Historie ==
V místech dnešního parku se dříve konávaly rytířské turnaje a hry, v 17. století sloužil prostor také jako hospodářské zázemí Pražského hradu (název Horní dřevní ohrada naznačuje, že se zde skladovalo dříví). Založení parku r. 1832 inicioval hrabě [[Karel Chotek]], tehdy nejvyšší purkrabí království českého: navazovalo na stavbu silnice (dnes Chotkovy), která nahradila pro spojení Malé Strany a Hradu strmou úvozovou cestu zvanou Myší díra (pro pěší je používána dodnes). Autorem plánu byl pravděpodobně Josef Fuchs, práce financované z městských prostředků vedl zahradník Jiří Baul. Původní název parku byl Lidová zahrada (Volksgarten), v r. 1841 byl park slavnostně pojmenován po svém zakladateli. Koncem osmdesátých let 19. století byl park krajinářsky upraven podle návrhu tehdejšího ředitele pražských parků a sadů [[František Thomayer|Františka Thomayera]] (bratra známého lékaře [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]]).<ref name=":0">VÁVROVÁ, Věra. ''Zahrady a parky: Pražský hrad''. Praha: Správa Pražského hradu, 2003. 87 s.ISBN 80-86161-62-5</ref>
 
== Popis a zajímavosti ==
[[Soubor:Julius Zeyer - památník - panoramio.jpg|náhled|pomník Julia Zeyera]]
Park má rozlohu 3,7 ha; původně byl větší, zasahoval až do prostoru v okolí Kramářovy vily (již tehdy zde byla dřevěná lávka). V parku je vysazeno přes padesát druhů dřevin, ale jsou tu i velké travnaté plochy pro odpočinek. Při novoromantických úpravách v letech 1887–1890 vznikly nejkrásnější partie parku s jezírkem. V 70. letech 20. století byla v ohradní zdi pod Letohrádkem proražena branka umožňující vstup do Královské zahrady.<ref>PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena a kol. ''Pražské zahrady a parky''. [Praha]: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. 384 s. <nowiki>ISBN 80-902910-0-7</nowiki>.</ref>
 
U jezírka byl v r. 1913 postaven monumentální pomník [[Julius Zeyer|Julia Zeyera]] s vodní kaskádou. Autorem je sochař [[Josef Mauder]]. Pomník je pojat jako umělý skalnatý útvar se skupinou soch uvnitř jeskyně. Sochy z bílého mramoru představují postavy z básníkových děl.<ref>{{Citace periodika