Dějiny islámu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Taco (diskuse | příspěvky)
m Překlep
Řádek 17:
{{Viz též|Mohamed}}
=== Mekkánské období ===
Prorok Mohamed se podle tradice narodil roku 570 v Mekce,<ref name="lewis47">Lewis, str. 47.</ref> dva měsíce poté, co od Mekky odtáhla etiopská vojska ([[rok slona]]).<ref name="gibbon236">Gibbon, str. 236.</ref> Pocházel z rodu [[Hášimovci|Hášimovců]], klanu kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]].<ref name="hášimovci">„Hášimovci“ in: ''judaismus, křesťanství, islám'', str. 411.</ref><ref name="gibbon235">Gibbon, str. 235.</ref> Mekka byla v době Mohamedova narození prosperujícím obchodním centrem ležícím na karavanní trase mezi Středomořím a Východem,<ref name="lewis48">Lewis, str. 48</ref> ale i poutním místem, kterému vládli Kurajšovci.<ref name="gibbon235" /><ref name="tauer19–20">Tauer, str. 19–20.</ref> Ti v náboženských poutích viděli především obchod a o samotné náboženství se nezajímali.<ref name="tauer23">Tauer, str. 23.</ref> Mohamed se již od mládí byl hloubavě zajímal o náboženství i sociální otázky, věnoval se náboženským obřadům<ref name="gibbon237">Gibbon, str. 237.</ref> a měl určité znalosti mezi Araby rozšířeného křesťanství i židovství.<ref name="tauer21">Tauer, str. 21.</ref> Přesto však neuměl číst ani psát, neovládal kromě [[arabština|arabštiny]] žádný jazyk.<ref name="gibbon237" />
 
Svá první vidění měl ve věku čtyřiceti let při meditacích v jeskyni hory Hirá, nedaleko Mekky.<ref name="mohamed">„Muhammad Ibn Abdulláh“ in: ''judaismus, křesťanství, islám'', str. 411.</ref> V nich mu archanděl Gabriel přikázal, aby se stal prorokem.<ref name="lewis47" /> Mohamed přednášel nejprve v soukromí svým nejbližším<ref name="tauer23" /> a po třech letech vystoupil na veřejnosti.<ref name="gibbon240–241">Gibbon, str. 240–241.</ref> Kurajšovci zpočátku přijali Mohameda netečně, později ho ale začali nenávidět.<ref name="tauer24">Tauer, str. 24.</ref> Kurajšovci začali Mohamedovu společnost perzekuovat, avšak Mohamedův strýc [[Abú Tálib]]ovi, který sice odmítal islám, ale Mohameda i muslimy chránil před násilím ze strany Kurajšovců;<ref name="gibbon240–241" /> část muslimů raději zvolila útěk do křesťanského Aksumu,<ref name="lewis48" /> kde byli králem [[Armah]]em vlídně přijati.<ref name="mojdl27">Mojdl, str. 27.</ref> Ačkoliv Armah odmítl Mohamedovu nabídku, aby přestoupil na islám, králova pohostinnost vůči muslimům na proroka učinila takový dojem, že muslimové měli od té doby zakázáno vést proti Etiopii válku.<ref name="mojdl27" /> Kurajšovci v Mekce zatím Hášimovce bojkotovali celé tři roky<ref name="tauer25">Tauer, str. 25.</ref> a po smrti Abú Táliba se situace muslimů rychle stala neudržitelnou.<ref name="mohamed" />