Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 10 bajtů ,  před 1 rokem
m
 
== Život ==
Petőfiho původem se podrobně zabýval József Kiss (1923 - 19921923–1992) v knize ''Petőfi adattár'' (1992). Výsledky studií Lajose Jakuše dokládají slovenský původ větví obou rodičů do roku 1685. Poslední známé místo předků otce jsou [[Vaďovce]] v [[Nitranská župa|Nitranské župě]]. Předkové matky byly z [[Necpaly|Necpal]] v [[Turiec (region)|Turci]]. Obě větve byly [[Evangelík|evangelické]]. Jméno Petrovič je původem zřejmě srbské nebo chorvatské, z čehož se usuzuje, že předkové otce byli Srbové, kteří přišli na Slovensko možná v [[16. století]], možná už ve [[Středověk|středověku]]. Otec se jmenoval Štefan Petrovič (István Petrovics), byl řeznickým mistrem a maďarštinu ovládal jen částečně, matka se jmenovala Marie Hrůzová a komunikovala pravděpodobně [[Čeština|česky]].
 
Petőfi byl žákem slovenského národovce Štefana Koreňa, ve slovenském evangelickém chrámu v Pešti ho jako 10letého konfirmoval [[Ján Kollár]]. Mateřským jazykem mu byla slovenština. Když byl student, vysmívali se mu pro jeho maďarštinu ovlivněnou slovenštinou. Časem se však začal považovat za Maďara. Maďarizovanou verzi svého jména používal od svých 20 let, čili posledních 6 let svého života. Právě jeho slovenský původ mohl být důvodem pro jeho hungarofilskou horlivost.
 
Když měl Alexander dva roky, jeho rodina se přestěhovala do čistě maďarského města [[Kiskunfélegyháza]], které později Petőfi vydával za své rodné město. Jeho otec se pokusil synovi zajistit nejlepší školy. Navštěvoval několik škol, v letech 1833 -18341833–1834 piaristické gymnázium v ​​[[Pešť|Pešti]], 1835-18381835–1838 slovenské evangelické gymnázium v ​​[[Aszód|Aszóde]], 1838-391838–39 lyceum v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]] (kde byl spolužákem [[Andrej Sládkovič|Andreje Sládkoviče]]). Z lycea v Banské Štiavnici utekl, aby se mohl věnovat divadlu (podle některých názorů byly důvodem jeho ukončení studia finanční problémy rodičů). Potom Alexander střídal různá zaměstnání na více místech: v Pešti byl pomocníkem v divadle, v Ostffyasszonyfě učitelem a v [[Sopron|Soproni]] vojákem (1839). V letech 1841-18421841–1842 studoval na kolegiu v [[Pápa|Pápě]], kde se setkal se svým pozdějším přítelem [[Mór Jókai|Mórem Jókaiem]]. O rok později, v roce 1842, v časopise ''Atheneum'' poprvé otiskly jeho verše, a to pod názvem ''A borozó.'' Byly podepsány jménem Sándor Petrovics.
 
Vedle poezie ho zajímalo divadlo, v roce 1842 se přidal k jedné kočující divadelní společnosti. V roce 1844 putoval z [[Debrecín|Debrecínu]] do Budapešti, aby našel vydavatele svých veršů. V roce 1843 se živil jako písař na [[Bratislava|bratislavském]] sněmu, současně vypomáhal v divadle. První básnickou sbírku vydal v roce 1844 pod názvem ''Versek'', v témže roce byl pomocným redaktorem časopisu ''Pesti Divatlap,'' a to na přímluvu básníka [[Mihály Vörösmarty|Mihály Vörösmartyho]].<ref>{{Citace periodika
| url = https://www.britannica.com/biography/Sandor-Petofi
| datum přístupu = 2018-05-30
}}</ref> Ve svých populárních básních často využíval rytmus lidových písní. Nejdelší práci napsal v roce 1845, byla to epická báseň pod názvem ''János vitéz''. V letech 1845-18461845–1846 prožíval uměleckou i lidskou krizi, v jeho díle se projevil pesimismus.
 
V 1846 se v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] seznámil s Julií Szendreyovou. V následujícím roce, přes zákaz jejího otce, se s ní oženil a svatební cestu strávili na zámku Petőfiho jediného aristokratického přítele, básníka Sándora Telekiho.
 
Naposledy byl spatřen 31. července 1849 u [[Sighișoara|Segešváru]]. Okolnosti jeho smrti nejsou známy a do dnešního dne se o nich vedou četné spory. Podle tradičního maďarského názoru Petőfi padl v segešvárském oddílu. Podle jiných ho jako válečného zajatce odvlekli do Ruska, kde ještě dlouhou dobu (do roku 1856) žil na [[Sibiř|Sibiři]], kde ho později popravili nebo zemřel přirozenou smrtí.[[Soubor:Statue of Sándor Petőfi in Medic Garden in Bratislava, Slovakia.jpg|thumb|Socha Sándora Petőfiho v [[Medická zahrada|Medické zahradě]] v [[Bratislava|Bratislavě]]|251x251px]]
 
== Dílo ==
* ''Píseň národa'' – výzva k lidovému povstání