Sýkora koňadra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jarka D (diskuse | příspěvky)
Překlepy, odkazy, lit., národní názvy.
oprava překlepů a nesmyslů
Řádek 16:
 
== Taxonomie ==
Tvoří zřejmě [[superspecies]] se [[Sýkora středoasijská|sýkorou středoasijskou]] (''Parus bokharensis''), [[Sýkora zelenohřbetá|sýkorou zelenohřbetou]] (''P. monticolus'') a [[Sýkora zelenohřbetá|sýkorou indickou]] (''P. nuchalis''). Zeměpisná proměnlivost je složitá, zčásti klinálníklimální.<ref group="pozn.">Klinální variabilita: postupná změna některého znaku podél geografické osy.</ref> Celkem 34 [[poddruh]]ů se obvykle rozlišuje do tří skupin: „''major''“ s 12 poddruhy žijícími na západě [[Palearktická oblast|Palearktidy]], „''cinereus''“ se 13 poddruhy obývajícími jihovýchodní [[Asie|Asii]] a „''minor''“ s 9 poddruhy ve východní Palearktidě. V [[Evropa|Evropě]] se vyskytuje celkem 7 poddruhů z první skupiny:<ref name="stastnyhudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 3|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref>
* sýkora koňadra anglická (''P. m. newtoni'') – Britské ostrovy, Nizozemsko, Belgie, Bretaň
* s. k. evropská (''P. m. major'') – většina Evropy a západní Sibiř
Řádek 27:
== Popis ==
[[Soubor:GreatTit002.jpg|náhled|Pár sýkor koňader (vlevo samice, vpravo samec)]]
Sýkora koňadra je velká asi jako [[Vrabecvrabec domácí|vrabec]]. Dorůstá délky 13,5–15 cm a váží 14–23 g. Hlavu má leskle černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje i&nbsp;na náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u&nbsp;samice je pruh tenčí, často na břiše přerušený, kdežto u samce tvoří uprostřed břicha černou skvrnu). Hřbet je mechově zelený, křídla modrošedá s výraznou bílou křídelní páskou, spodina sírově žlutá a ocas modrošedý s bílými stranami; černý pruh na břiše bývá jen naznačen. Zobák je silný, kuželovitý a hnědošedý, nohy šedé a [[duhovka]] hnědá. Mladí ptáci jsou vybarveni matněji, mají žlutavé skvrny na tvářích bez úplného spodního černého okraje.<ref name="stastnyhudec"/><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
 
Létá vlnkovitě a rychle.
Řádek 41:
 
== Ekologie ==
Převážně stálý a přelétavý druh na většině svého území, zčásti tažný ve střední, severní a východní Evropě. (Dříve byla považována za typicky stálého ptáka, ale díky [[kroužkování]] bylo zjištěno, že někteří naši ptáci, zejména mladí, přezimují u [[Jadran]]u a v teplém jižním podhůří [[Alpy|Alp]] v [[Itálie|Itálii]] a [[Francie|Francii]]. V [[Česko|ČR]] přezimují někteří ptáci z [[Polsko|Polska]], [[Bělorusko|Běloruska]] a z podhůří [[Ural]]u.<ref name="CD" />)
 
Vyhledává zvláště listnaté a smíšené lesy, žije i&nbsp;v jehličnatých porostech, remízcích, sadech, zahradách, parcích i v zeleni vnitřní městské zástavby.<ref name="stastnyhudec"/><ref name="cepak" /><ref name="ŠBH">ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003.'' 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009, s. 358. ISBN 978-80-86858-88-3.</ref>
Řádek 54:
 
=== Potrava ===
Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou. Hlavní složku potravy tvoří [[hmyz]] v různých vývojových stadiích, zejména [[motýli]] (až 62,2&nbsp;%), [[brouci]] (až 64,9&nbsp;%), [[blanokřídlí]] (až 45,7&nbsp;%), [[stejnokřídlí]] (až 53,1&nbsp;%) a [[dvoukřídlí]] (až 36,1&nbsp;%), také [[pavouci]] (až 33,3&nbsp;%). Na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena; v předjaří mohou být v potravě zastoupena až 70&nbsp;%, přičemž nejčastěji jde o [[semeno|semena]] [[slunečnice]], [[buk]]u a [[ořešák]]u. (Potřebuje-li potravu vyklovat, dokáže si skořápku atp. držet na podložce oběma nohama.<ref>POŘÍZ, Jindřich a NOVÁK, Zdeněk. Sýkora koňadra. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2018 [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8950/</ref>) Může také oštipovat dužnaté [[plod]]y [[dřeviny|dřevin]], pupeny a listy, pít [[nektar]] a požírat drobné [[plži|plže]], které vyhledává kvůli obsahu vápníku v ulitách. Mláďata jsou krmena převážně [[housenka]]mi motýlů (i&nbsp;přes 90&nbsp;%), dále jiným [[hmyz]]em, [[pavoukovci]] a někdy i semeny a plody dřevin. Dospělí ptáci mohou mláďata krmit i více než 800× (průměrně 380×) denně, čímž úspěšně regulují výskyt případných hmyzích škůdců.<ref name="stastnyhudec"/> Podle studie zveřejněné v roce 2007 napomohlypomohly v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] sýkory hnízdící v jabloňových sadech ke snížení počtu [[Housenka|housenek]] škůdců o celých 50&nbsp;%.<ref>{{Citace periodika |příjmení=Mols |jméno=C. M. |příjmení2=Visser |jméno2=M. E. |titul=Great Tits (Parus major) Reduce Caterpillar Damage in Commercial Apple Orchards |periodikum=PLoS ONE |rok=2007 |měsíc=2 |ročník=2 |doi=10.1371/journal.pone.0000202}}</ref> Potravu sbírá hlavně na větvích stromů a keřů, ale i na zemi a v zimě často na krmítkách.<ref name="stastnyhudec"/>
 
O vysoké přizpůsobivosti a učenlivosti sýkory koňadry svědčí i fakt, že se v [[Anglie|Anglii]] naučila rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi.<ref>{{Citace periodika |příjmení=Hawkins |jméno=T. |titul=Opening of Milk Bottles By Birds |rok=1950 |periodikum=Nature |ročník=165 |strany=435–436 |doi=10.1038/165435a0}}</ref> Tato dovednost byla poprvé pozorována v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi koňadrami rychle rozšířila a osvojily si ji i [[Sýkora modřinka|modřinky]].<ref>{{Citace periodika |příjmení=Lefebvre |jméno=L. |titul=The opening of milk bottles by birds: Evidence for accelerating learning rates, but against the wave-of-advance model of cultural transmission |periodikum=Behavioural Processes |rok=1995 |ročník=34 |číslo=1 |strany=43–53 |doi=10.1016/0376-6357(94)00051-H}}</ref> V roce 2009 byla jako vůbec první pěvec pozorována v [[Maďarsko|Maďarsku]] při zabíjení a požírání netopýrů (''[[Pipistrellus pipistrellus]]''). Útočila výhradně na [[hibernace|hibernující]] jedince, a to jen při nedostatku jiné potravy.<ref>{{Citace periodika |příjmení=Estók |jméno=P. a kol. |titul=Great tits search for, capture, kill and eat hibernating bats |periodikum=Biology Letters |ročník=6 |číslo=1 |rok=2010 |strany=59–62 |doi=10.1098/rsbl.2009.0611}}</ref> Ojediněle jsou známy i případy kanibalismu a zabití i požírání jiných druhů pěvců.<ref name="stastnyhudec"/>