Tykání: Porovnání verzí

Přidáno 131 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
'''Tykání''' je v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[Jednotné číslo|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení [[Dítě|dětí]], členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků.
 
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání.
* Petře, podej mi, prosím, pero. (tykání)
* Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání)
* Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Čusík! Nazdárek! Zduř! Bůh s tebou! Zdar! Měj se!
* Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se!
 
* [[Vykání]] (včetně pravidel pro tykání a vykání)
* [[Zdvořilost v různých jazycích]]
 
 
== Externí odkazy ==
Neregistrovaný uživatel