1984 (román): Porovnání verzí

Přidáno 7 bajtů ,  před 1 rokem
m
→‎Děj: formulace
m (→‎Děj: formulace)
Během děje se do Winstona zamiluje Julie. [[Láska]] sama o sobě i [[sexuální touha]] je ''ideozločin'', proto se oba pečlivě skrývají. S Julií o samotě mimo dosah techniky může Winston mluvit svobodně. Julie je totiž také proti straně a Winston není její první láska, ani první milenec. Jsou si ale od začátku vědomi, že ''ideopolicie'' je dříve či později odhalí a zničí.
 
Obyvatelstvo Oceánie se rozděluje na členy Vnitřní strany (2 % obyvatel, cca 6 milionů), kteří skutečně vládnou, členy Vnější strany, kteří pracují pro stát a vykonávají jeho vůli (členem je i Winston) a proletariát, který tvoří 85 % společnosti. Proléti jsou považováni za méněcenné, žijí ve velmi chudých poměrech, stát se o ně nestará a nechává jim relativní volnost, dokud se mezi nimi neobjeví někdo, kdo by se mohl pro Stranu nebezpečnýstát nebezpečným. Winstonovi a Julii se do rukou dostane kniha známého odpůrce režimu Emanuela Goldsteina, ''Teorie a praxe oligarchického kolektivismu''. V ní se Winston dozvídá ''jak'' celý systém funguje, ale nedozví se ''proč'' svět vypadá právě tak. Otázka ''proč'' zůstává symbolicky nezodpovězena v celém románu.
 
Nakonec jsou Winston i Julie zatčeni a odvedeni do cel Ministerstva lásky. Winston při těžkém [[mučení]] prozradí vše, co ví a mnohem víc. Přeje si zemřít, ale nemá možnost. Ptá se sám sebe i svých mučitelů, co po něm Strana ještě chce. Později pochopí, že cílem vůbec není dostat z vězně informace a pak jej popravit. Strana chce úplné pokoření a obrat myšlení o 180 stupňů. Chce po něm, aby upřímně miloval ''Velkého bratra'' a bezmezně mu věřil. To se zdá zhola nemožné. Ale surovost promyšleně kombinovaná s vlídnými domluvami a obdobími klidu nakonec vedou k cíli. (Svou roli hraje jistě i [[Stockholmský syndrom]].) Winston v okamžicích vrcholné hrůzy přestane dokonce i milovat Julii a je zcela pokořen.