Verze z 4. 10. 2017, 14:13 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 7. 2018, 02:00 editovat zrušit editaci Mychajlo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 888 editací název, pryč "pohádkové" pasáže, pryč Tjačev (to je jen transliterace), začlenění infa o mostu + ref. Přejít na další porovnání →
Řádek 38: \| název statistického celku = }} '''Ťačiv'''~~<!--přepis z ukrajinštiny dle Pravidel českého pravopisu-->~~ (česky též ~~''Tjačiv''<!--dle NK ČR--> /~~ ''Tjačevo'' / ''Ťačovo''<!--tyto dvě zřejmě z rusínštiny--> / ''Tjačev'', {{Vjazyce\|uk}} {{Cizojazyčně\|uk\|''Тячів''}}, {{Vjazyce\|ry}} {{Cizojazyčně\|ry\|''Тячево''}}, {{Vjazyce\|hu}} {{Cizojazyčně\|hu\|''Técső''}}, {{Vjazyce\|ro}} {{Cizojazyčně\|ro\|''Teceu Mare''}}) je [[město]] ležící v [[Maramurešská kotlina\|Maramurešské kotlině]] na pravém břehu [[Tisa\|Tisy]] na [[Ukrajina\|Ukrajině]], sídlo [[Ťačivský rajón\|stejnojmenného rajónu]]. Přesněji se nachází 136 km východně od [[Užhorod]]u. Dle sčítání obyvatelstva (2001) mělo 9 800 obyvatel, z čehož čtvrtinu tvoří Maďaři. Počet obyvatel města s aglomerací přesáhl (v roce 2010) 19 000. Blízkost Tisy Ťačivu přináší peníze (v podobě nejrůznějších obchodů a smluv), ale také pravidelné problémy. Ťačiv se v době povodní pravidelně ocitá pod vodou. Největší povodeň přišla zatím v roce [[1970]], kdy se Tisa rozlila do výšky střech během pouhých dvou hodin. Velké vodě padl za oběť také železný [[most]] do [[Rumunsko\|Rumunska]]. Úřady teď zvažují, jestli vůbec stojí za to postavit nový. == Název města == Název ''~~Ťačivu~~Ťačiv'' má své kořeny nejspíš v německém označení ''Teutschau'', tedy „Německá paseka“. == Historie == [[Soubor:Tiachiv, cows.jpg\|náhled\|vlevo\|Krávy v Ťačivu]] Ťačiv založili pravděpodobně osadníci ze Saska v [[11. století\|11. století]]. První písemné zmínky dokládají Ťačivu (společně s [[Chust]]em a [[~~Sighet~~Sighetu Marmației\|Sighetem]]em) titul královského města se všemi odpovídajícími privilegii, další přibývala i v následujících letech. Obyvatelé Ťačivu směli např. „lovit ryby, pást svá stáda na královských pozemcích nebo obchodovat bezcelně“. V roce [[1514]] se obyvatelé Ťačivu aktivně zapojili do maďarského protifeudálního povstání. Po jeho potlačení byl Ťačiv označen za buřičské město a následně byl vypleněn. V dalších letech byl osud Ťačivu stejný jako celé [[Podkarpatská Rus\|Zakarpatské Ukrajiny]], do roku [[1945]] Podkarpatské Rusi. Po II. světové válce se menší část města na pravém břehu Tisy octla pod rumunskou správou. V roce 1944 strhla rozvodněná Tisa železný most do [[Rumunsko\|Rumunska]], který později nebyl obnoven, i když se podle zpráv z roku [[2018]] o novém mostě uvažuje.<ref>[https://decentralization.gov.ua/news/8523 Тячівський міст: розвиток інфраструктури ОТГ на Закарпатті] Decentralizacija, 21. března 2018.</ref> Největší povodeň přišla zatím v roce [[1970]], kdy se Tisa rozlila do výšky střech během pouhých dvou hodin. == Hospodářství == Řádek 80: * {{Flagicon\|Rumunsko}} [[Negrești-Oaș]], Rumunsko * {{Flagicon\|Slovensko}} [[Bardejov]], Slovensko == Reference == <references /> == Externí odkazy ==

Ťačiv: Porovnání verzí