Verze z 12. 7. 2018, 17:01 editovat 82.113.57.182 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 7. 2018, 17:08 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 576 editací m Editace uživatele 82.113.57.182 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zbrnajsem značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 126: Na počátku 90. let 20. století byl Sevastopol předmětem napětí mezi nově vzniklou Ukrajinou a Ruskou federací. Nacházela se zde totiž ruská Černomořská flotila a zároveň plavidla ukrajinského námořnictva. Navíc ze strany Ruska došlo několikrát ke vznesení nároku na Sevastopol a místní obyvatelstvo i politici projevovali náklonnost Moskvě (místní rada např. roku 1994 odhlasovala ''ruský právní status Sevastopolu'').<ref>{{Citace elektronického periodika\|titul=Россия и Севастополь {{!}} Клайпедская ассоциация\|periodikum=www.klaipeda1945.org\|url=http://www.klaipeda1945.org/istoriya/rossiya-i-sevastopol/\|jazyk=ru-RU\|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Problém byl nakonec vyřešen přiznáním Sevastopolu jako města se zvláštním statusem (zaneseno v nové [[Ústava Ukrajiny\|ukrajinské ústavě]] z roku 1996) a dohoda o pronájmu přístavu na 20 let (1997).<ref>{{Citace periodika\|příjmení=televize\|jméno=Česká\|titul=Ruská flotila zůstane v Sevastopolu až do roku 2042\|periodikum=ČT24\|jazyk=cs\|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1341026-ruska-flotila-zustane-v-sevastopolu-az-do-roku-2042\|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Od té doby si již Rusko územní nároky na Sevastopol nečinilo.[[Soubor:Putin Sevastopol May 9, 2014.jpeg\|náhled\|Vladimir Putin na Krymu s veterány 2. světové války u pomníku obránců Sevastopolu, 9. května 2014\|280x280bod\|vlevo]]V únoru 2014 probíhala v Sevastopolu v reakci na [[Euromajdan\|události na Ukrajině]] řada proruských shromáždění, zřizovaly se oddíly domobrany. Demonstranti si zvolili ruského občana Alexeje Čalého do funkce předsedy [[Sevastopolská městská rada\|městské rady]], která potom 1. března odhlasovala vypovězení poslušnosti kyjevské vládě a požadavek na konání celokrymského referenda o nezávislosti.<ref>{{Citace periodika\|titul=Депутаты горсовета Севастополя проголосовали за неподчинение киевским властям\|periodikum=ТАСС\|jazyk=ru\|url=http://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/1014091\|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> 11. března městská rada odhlasovala [[Deklarace nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol\|Deklaraci nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu]]. ~~Referendum~~[[Krymské referendum (2014)\|Sporné referendum]], ve kterém 95,6 % hlasujících obyvatel města (při účasti 89,5 %) podpořilo vstup do Ruské federace, proběhlo 16. března. O den později městská rada odhlasovala žádost o vstup do Ruské federace. Současně proběhlo paralelní referendum na Krymu. V úterý 18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér [[Sergej Aksjonov]], předseda sevastopolské městské rady [[Alexej Čalyj]] a předseda krymského parlamentu [[Vladimir Konstantinov (politik)\|Vladimir Konstantinov]] dohodu o [[Anexe Krymu Ruskou federací\|připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty \| vydavatel = BBC.com

Sevastopol: Porovnání verzí