Pátek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Přehled: fix Hi |
m přesun odkazu z nadpisu |
||
Řádek 33:
V islámu, je pátek dnem veřejné pobožnosti v mešitách (viz [[páteční modlitba]]). V některých [[Muslimský svět|islámských zemích]] týden začíná v neděli a končí v sobotu, podobně jako židovský a křesťanský týden. Ve většině dalších islámských zemích, jako je např. [[Saúdská Arábie]] nebo [[Irák]], však týden začíná sobotou a končí v pátek.
===
[[Parasceve]] (z [[Řečtina|řeckého]] ''paraskeué'') je, zdá se, název nahrazující starší výraz prosábbaton 'pre-sabbath', použitý v [[Kniha Júdit|knize Júdit]] (viii, 6) a v titulu [[Kniha žalmů|žalmu]] 92 (93). Tento výraz se stal, mezi helénskými Židy, jménem pro pátek a byl převzat řeckými církevními spisovateli po napsání „[[Didaché|Učení dvanácti apoštolů]]“. Patrně tento výraz nejdříve označoval u Židů páteční odpoledne, pak se začal vztahovat na celý den, v kterém se prováděly „přípravy“ na sabat, jak je např. uvedeno v [[Bible krále Jakuba|bibli krále Jakuba]], kde je toto řecké slovo přeloženo jako „Den přípravy“. Protože zákonné předpisy měly být pečlivě dodržovány, bylo přikázáno na Parasceve připravit před západem Slunce (sabat začínal v páteční nocí) tři pokrmy z vybraných potravin; bylo zakázáno pustit se šestého dne odpoledne do obchodů, které by mohly zasáhnout do sabatu; [[Augustus]] oprostil Židy od určitých povinností od deváté hodiny ([[Flavius Iosephus]], ''Židovské starožitnosti'', XVI, vi, 2).
Parasceve, jak se zdá, se také aplikovalo v předvečer určitých svátků charakteru sabatu. Patří mezi ně především první den svátku nekvašených chlebů, 15. [[Nisan]]. Z [[Mišna|Mišny]] (Pesach, iv, 1, 5) se dozvídáme, že Parasceve [[Pesach]]u, ať již připadlo na jakýkoliv den v týdnu, bylo dodržováno ještě více nábožensky než obyčejný pátek, v Judei se končilo s prací v poledne a v [[Galilea|Galilei]] byl celý den volný. Ve školách byly probírány pouze otázky diskutované ohledně tohoto zvláštního Parasceve, odkdy by měl být zahájen odpočinek: [[Shammai]] mluví o začátku tohoto dne (večer 13. Nisanu); [[Hillel]] tvrdí, že po východu Slunce (ráno 14. Nisanu).
| |||