Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kvůli značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: Odstranění subjektivního výrazu "pouhých" |
||
Řádek 54:
Rozestavěný kostel postihl 27. dubna [[1515]] požár, který zapříčinil pád střechy, která následně zničila všechny oltáře a zvony ve věžích pravděpodobně stále zachovalé části vrcholně gotického kostela.<ref name=":2" /> V roce [[1516]] je vysvěcen nový hlavní oltář. Z roku [[1518]] pochází kamenný reliéf [[Oplakávání|Oplakávání Krista]] a z roku [[1519]] reliéf [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižování Krista]]. Další zastřešení bylo provedeno patrně ještě před rokem 1530. Trojlodí zaklenuli v renesančním stylu až v 70. letech stavitel Johann Starpedel a kameník [[Pietro Gabri]], v Brně usedlý Ital. Dle vyznačeného data [[1526]] bylo dokončeno kamenné schodiště na [[Kazatelna|kazatelnu]] s plaménkovými [[kružba]]mi. Na [[Sloup (architektura)|dříku]] je vytesána kamenická značka Merta Hübla, která se nachází i na [[Křtitelnice|křtitelnici]]. Hübl zřejmě vedl dostavbu kostela ve dvacátých a třicátých letech. Výdaje na stavbu kostela nakonec vyústily roku [[1532]] v převedení patronátu z oslavanského kláštera na krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], a ten jej následně předal městu. V roce [[1581]] bylo zmíněným Starpedelem a dalšími zedníky, např. Mathiasem Schramem a Wolfgangem Nagelem (viz medailon s iniciály na pravé straně kruchty) provedeno kamenné dvojité vřetenové schodiště u hlavní věže s přístupem na [[Kruchta|kůr]]. V témže roce byla dokončena i hudební kruchta. Z odkazu, ze kterého bylo vybudováno schodiště do věže, byl ještě pořízen roku [[1587]] nový hlavní oltář.<ref name=":2" />
Věž, jejíž stavba započala zřejmě již na konci 15. století, byla v roce [[1592]] [[Antonio Gabri|Antoniem Gabrim]] zvýšena o část s hodinami a doplněna renesanční [[Báň (střecha)|helmicí]] podle modelu Šimona Taucha. Po
=== Barokní období (2. polovina 17. století – 70. léta 18. století) ===
|