Válka v Jugoslávii: Porovnání verzí

Současně probíhala [[válka v Bosně a Hercegovině]] ([[1992]]–[[1995]]). Začala poté co se v referendu z 1. března 1992 rozhodlo 99,7 procenta hlasujících o vytvoření samostatného státu, což srbská strana neakceptovala a poslala do země armádu.<ref>http://www.valka.cz/clanek_13707.html</ref> Právě tato válka byla nejzuřivější a nejničivější. A to především kvůli tomu, že zde bylo obyvatelstvo národnostně velmi smísené, bojové linie chaotické a snahy etnicky vyčistit příslušné kusy území tudíž veliké. V této části jugoslávské občanské války bojoval prakticky každý s každým. Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové ([[Bosňáci]]) do federace, v jejímž čele stanul [[Alija Izetbegović]], zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena [[Republika srbská]], jejímž prezidentem se stal [[Radovan Karadžić]].

 

 

Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl Chorvaty zničený Starý most v [[Mostar]]u. Ačkoliv stále navenek trvalo „manželství z rozumu“ mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry, kterých se na bosenské straně účastnili i zahraniční [[mudžáhid]]ové.{{Fakt/dne|20130907153635}} Po dobytí podstatné části území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] Chorvaty se postavení bosenských Srbů zhoršilo a docházelo k jejich vyhánění. Muslimsko-chorvatská federace ovládla jihozápad země. Válku ukončila [[Daytonská smlouva|uzavření míru]] v roce [[1995]], sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie. Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války, přičemž silně zvýhodněni byli Chorvati,{{Fakt/dne|20130907153635}} kteří smlouvou získali ve svůj prospěch pohraniční úpravy na několika sporných místech. V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly [[Severoatlantická aliance|NATO]].