Pektin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Engy (diskuse | příspěvky)
Řádek 11:
Pektiny jsou buď [[rozpustnost|nerozpustné]] ve vodě (tzv. protopektiny), nebo účinkem [[kyseliny|kyselin]] či [[protopektináza|protopektináz]] i rozpustné. Jsou schopné na sebe vázat vodu, čímž se výrazně podílí na hospodaření buněk s vodou. Mají význam při [[zrání]] [[ovoce]] – měknutí plodů je způsobeno právě přeměnou nerozpustných pektinů na rozpustné. Stejný proces se uplatňuje i při [[defoliace|opadávání listů]] a plodů či v [[průmysl]]u při [[máčení lnu]].<ref name="novacek">{{citace monografie| příjmení=Nováček| jméno=František| titul = Fytochemické základy botaniky| vydavatel=Fontána| isbn=978-80-7336-457-1 | místo=Olomouc}}</ref>
 
V průmyslu je to hojně používaný silný [[želírovací prostředek]], který se získává ze slupek citrusových plodů a poté je upraven [[sacharidy|cukry]] a [[soli|solemi]]. Je určen především pro cukrářskou výrobu. (např.: k výrobě želatin, bonbónů, marmelád). Používá se jako [[zahušťovadlo]]. Pektiny hrají významnou roli také při [[zavařování]] - tvorběvýrobě různých džemů a marmelád. Čím více pektinů ovoce má, tím lépe nám daný džem zhoustne. Obecně platí, že čím je ovoce zralejší, tím obsahuje pektinů méně a naopak. Množství pektinů se také liší v jednotlivých druzích ovoce, některé jej mají přirozeně více a jiná méně. Mezi ovoce s vysokým podílem pektinů patří citrusové plody, jablka, rybíz. Naopak málo pektinů obsahují např. třešně, kiwi nebo ananas.<ref name="dobias">{{citace monografie| příjmení=Dobiáš| jméno=Jaroslav, Doc. Ing. CSc. | titul = Technologie zpracování ovoce a zeleniny II, kapitola 5.3.1 | místo=Praha}}</ref>
 
== Výskyt ==