Hunerich: Porovnání verzí

Svou krutostí se podobal svému otci, aby zabezpečil trůn svému synovi [[Hilderich]]ovi, vyvraždil své pokrevní příbuzné a dopustil se i vyhlazování vandalské šlechty. Na jeho příkaz se 1. února roku 484 v [[Kartágo|Kartágu]] konal církevní koncil, na kterém měli katoličtí biskupové v teologicko-vědecké rozpravě s [[Ariánství|ariánskými]] knězi dokázat pravost své víry. Koncil byl přerušen poté, co ariánský [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]] Cyril vyprovokoval ostré spory. Hunerich nato 24. února 484 vydal [[edikt]], ve kterém označil [[Katolicismus|katolíky]] za jediné viníky, a zakázal jejich činnost. Od 1. června 484 bylo povoleno vyznávat pouze ariánské náboženství. Katolíkům, kteří se postavili na odpor, [[Konfiskace|konfiskovali]] majetek, tělesně je trestali a posílali na nucené práce. Mnozí zaplatili životem. Týž rok postihlo [[Vandalové|vandalské království]] sucho, následkem čehož byl nedostatek potravin, lidé umírali hladem a po zemi se začal šířit [[mor]]. 23. prosince 484 v Kartágu morové nákaze podlehl i samotný král Hunerich.

 

 

{{Autoritní data}}