Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí

'''Pozemková reforma''' spočívala ve vyvlastnění či zestátnění či znárodněním (řečí zákona záborem) a následným přerozdělením pozemků, zejména [[Zemědělství|zemědělských]] a lesních. V '''[[Československo|Československu]]''' započala v dubnu [[1919]] záborovým zákonem zestátňujícím zemědělskou půdu nad 150 ha (nebo celkovou nad 250 ha), za náhradu pohybující se mezi jednou třetinou až polovinou reálné ceny a kterou platili noví vlastníci půdy<ref name="První2" group="pozn.">Údaje nejen o držitelích půdy v roce 1918 naleznete v knize: Karel Marušák: Šlechta, velkostatek a pozemková reforma. Brno: A Píša, 1919. Záznam této publikace můžete nalézt v naskenovaných katalozích Národní knihovny (http://katif.nkp.cz), kde zvolíte Generální katalog I., poté skříň Luci-Marw, zásuvku Martini-Marw a číslo záznamu 1199. Pokud budete mít zájem si knihu prostudovat, můžete si ji objednat přes tlačítko Objednat titul. Pro vyzvednutí publikace ve studovně je však třeba mít platný čtenářský průkaz NK.</ref>. Reálně započala prvními příděly až v roce 1921. Za první republiky bylo do záboru vzato 40.202 km² půdy (4 milióny hektarů). 27.400 km² bylo nezemědělské půdy z nichž vedle luk z velké většiny tvořily lesy, 12.800 km² bylo půdy zemědělské. Přiděleno ovšem '''18.000 km²'''. V letech 1945/1947 zestátněno 2,4 miliónů ha, 157.000 uchazečů o půdu získalo 937.000 ha ('''9.370''' '''km²''').

Celkově rokem 1938 získalo nového majitele, včetně státu a obcí, 12,82% rozlohy ČSR (1.800.782 ha), z níž 862.000 ha bylo zemědělské půdy, kterou získalo '''632.131 přídělců''' (10,5-11,5% z celkové zemědělské půdy ČSR), kterou získalo '''632.131 přídělců'''. 99,3% úspěšných žadatelů o zemědělskou půdu získalo drobný příděl (= do 30 ha) v průměru 1,2 ha zemědělské půdy. Do roku 1928 bylo odmítnuto 41,9% žadatelů o drobný příděl pro nedostatek půdy v místě žádosti, ač do války třetina zemědělské půdy zůstala původním majitelům (rokem 1929 bylo zemědělské půdy přiděleno již 95% z celkově přidělené zemědělské půdy před druhou světovou válkou). Původním '''vlastníkům''' '''zůstalo 56% zabranné půdy''' (z té nad 150/250 ha), katolické církvi v českých zemích dokonce 84%. Mnoho přídělců nucených se zadlužit zkrachovalo (zvláště pro zemědělskou odbytovou krizi a následnou [[Velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizi]]) a o práci přišlo desetitisíce zaměstnanců bývalých velkostatků (získávali náhrady). Bývalí latifundisté obdrželi za vyvlastněnou půdu nemálo peněz a reformu provázela značná míra korupce na Státním pozemkovém úřadě zvláště pak při přidělování větších přídělů (zbytkových statků), při podpisech generálních dohod (ponechání si kvalitnější půdy, odklad záboru), či u možnosti rozhodnout o propuštění zabrané půdy původnímu majiteli (až 500 ha). Kolem 65.000 bezzemků se nově stalo vlastníky půdy.

Po 2. světové válce (1945-1948) se objevil zájem napravit výsledky reformy. V roce 1945 [[Benešovy dekrety|dekrety]] vydané tehdejším prezidentem republiky [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] konfiskovaly majetky Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a kterými se uskutečnilo [[Osídlování pohraničí|osidlování pohraničí]] po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]]. V srpnu [[1947]] nabyl účinnosti zákon "o revizi první pozemkové reformy" a(viz pozákonné předpisy). Po komunistickém převratu proběhlo znárodnění, které po revoluci 1989 podlehlo restitucím a které v rocejednom ze zákonů bylo použito sousloví pozemková reforma - "zákon o nové pozemkové reformě" (březen 1948), kterým došlo ke změně ve velikosti zabírané půdy, jejíž velikostjež se snížila na 50 [[Hektar|ha]].

# [[Schwarzenbergové]] (5) 247 736 ha

# [[Černínové z Chudenic]] (6) 61 430 ha

# [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]] (1) 57 866 ha

# Rod [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsbursko-Lotrinský]] (4) 57 832 ha

# [[Kinští|Kinští z Vchynic]] a Tetova (6) 51 391 ha

# [[Lobkovicové|Lobkowiczové]] (5) 48 565 ha

# [[Valdštejnové|Waldsteinové]] (3) 45 434 ha

# [[Thun-Hohensteinové]] (4) + Thun-Waldsteinové (1) 41 529 ha

# [[Fürstenbergové]] (2) 40 981 ha

# [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salm-Reiferscheidt-Raitz]] (1) 13 092 ha

#[[Podstatští z Prusinovic|Podstatští-Lichtensteinové]] (3) 12 452 ha

# [[Pálffyové|Pálfyové]] 105 000 ha

19. května 1945 - dekret 5/1945 "o '''neplatnosti''' některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a '''národní správě'''".

21. června 1945 - dekret 12/1945 - '''konfiskován''' bez náhrady zemědělský majetek Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel a přidělován za úhradu.

20. července 1945 - dekret 28/1945 o '''osídlení''' konfiskované půdy. Osidlování pohraničí probíhalo až do roku 1952.

11. července 1947 - zákon '''o revisi''' první pozemkové reformy - došlo ke změnám reformy. Zbytkové statky okleštěny na maximální výměru 50 ha (i možnosti zabrání celých). Zrušili se některé vyjímky, které předtím umožnily vyloučení majetku ze záboru - především možnost uvolnit až 500 ha půdy, zabrány byly objekty, které nesloužily k hospodaření na půdě a půda, na které byla pozemková reforma odložena generální dohodou. Předpokládal náhrady, které v mnoha případech nebyly vyplaceny vůbec, nebo jen z části.