Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 224 bajtů, před 1 rokem
cite was added
[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.svg|náhled|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]
[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png|náhled|vlevo|upright|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]
[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidy, jakou Arménie, ani jiné okolní země nepamatovali. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>{{Citace periodika
| titul = Arménská genocida a Kurdové
| periodikum = Yekta Uzunoglu
| jazyk = cs-CZ
| url = http://yektauzunoglu.com/2017/09/02/armenska-genocida-a-kurdove/
| datum přístupu = 2018-07-05
}}</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>
 
Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé [[Van (provincie)|provincie Van]] a ti, kteří uprchli během transportu do [[Istanbul]]u. Své útočiště našli v [[Egypt]]ě, [[Sýrie|Sýrii]] nebo na [[Kypr]]u. Zachráněno bylo asi 600 000 lidí{{Fakt/dne|20110429062110}}.
51

editací