Wikipedie

Spojené státy americké: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 2A00:1028:838E:5C8E:D10A:242B:C1EB:ABC5 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je CommonsDelinker
značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět
doplnění
Řádek 437:
[[Soubor:US Navy 030402-N-5362A-004 U.S. Army Sgt. Mark Phiffer stands guard duty near a burning oil well in the Rumaylah Oil Fields in Southern Iraq.jpg|náhled|Američtí vojáci hlídají ropné pole v [[Rumajlá]] během [[Válka v Iráku|invaze do Iráku]] v roce 2003]]
 
Vlády USA čelily po světě antipatiím mnoha občanů i států, ale i protestům v samotných USA,<ref>[https://zpravy.idnes.cz/valku-odmitlo-v-ulicich-sest-milionu-lidi-fgf-/zahranicni.aspx?c=A030215_195139_zahranicni_nad Válku odmítlo v ulicích šest milionů lidí]. ''iDnes.'' 16. února 2003.</ref> kvůli metodám boje proti [[terorismus|teroristům]], mezi které patří zacházení s&nbsp;vězni ve věznicích [[Guantánamo (základna)|Guantánmo]] a [[Centrální bagdádská věznice|Abu-Ghrajb]], provozování tajných věznic CIA mimo americké území, ve kterých bylo povoleno [[mučení]] vězňů ([[Egypt]], [[Pákistán]], [[Polsko]], [[Litva]] nebo [[Rumunsko]]),<ref>[https://zahranicni.ihned.cz/c1-63251170-sit-tajnych-veznic-cia-thajsko-rumunsko-polsko-litva-egypt Síť tajných věznic CIA: Thajsko, Rumunsko, Polsko, Litva, Egypt...]. Hospodářské noviny. 12. prosince 2014.</ref> masové odposlouchávání svých občanů i spojenců ([[PATRIOT Act]], [[Echelon]] a odhalení [[Edward Snowden|Edwarda Snowdena]] o činnosti [[Národní bezpečnostní agentura|NSA]]),<ref>[https://zpravy.idnes.cz/odposlechy-merkelove-a-predvolani-americkeho-velvyslance-pnn-/zahranicni.aspx?c=A131024_124356_zahranicni_ert Vysvětlete sledování Merkelové, chtějí Němci po USA. EK mluví o totalitě]. ''iDnes.'' 24. října 2013.</ref> kvůli [[Válka v Iráku|válce v Iráku]], která destabilizovala region a vyžádala si velké množství obětí (odhady se pohybují zhruba od 115&nbsp;000 do až 461&nbsp;000 mrtvých od roku [[2003]]),<ref>"[http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/316303-valka-v-iraku-ma-ctyrikrat-vic-obeti-nez-se-uvadelo-spocitali-akademici.html Válka v Iráku má čtyřikrát víc obětí, než se uvádělo, spočítali akademici]". Novinky. 16. října 2013</ref> nebo z důvodu [[Vojenská intervence v Libyi|vojenské intervence v Libyi]], která se po svržení libyjského režimu propadla do chaosu.<ref>[https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/400150-chaos-v-libyi-je-nasledek-me-nejvetsi-chyby-priznal-obama.html Chaos v Libyi je následek mé největší chyby, přiznal Obama]. Novinky. 11. dubna 2016.</ref> Kritizována je také úzká spolupráce s nedemokratickými režimy jako je [[Saúdská Arábie]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2125122-trump-jedna-v-saudske-arabii-podepsany-kontrakty-za-350-miliard-dolaru Trump jedná v Saúdské Arábii: Podepsány kontrakty za 350 miliard dolarů]. Česká televize. 20. května 2017.</ref> a podpora [[Vojenská intervence v Jemenu|vojenské intervence v Jemenu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 21. února 2018
| url = https://wave.rozhlas.cz/konflikt-ktery-nikoho-nezajima-saudska-arabie-pustosi-jemen-hladomorem-s-tichou-6821621}}</ref>
 
==== Americko-čínské vztahy ====
Stav vztahů mezi USA a [[Čínská lidová republika|Čínou]] je jedním ze základních [[parametr]]ů mezinárodní politiky. Tyto vztahy se zlepšily v době prezidentství [[Richard Nixon|Richarda Nixona]], který provedl zásadní obrat tím, že uznal vládu v [[Peking]]u jako legitimní vládu Číny.
 
[[Soubor:President Barack Obama offers a toast to President Xi Jinping of China during a State Banquet at the Great Hall of People in Beijing, China, Nov. 12, 2014.jpg|náhled|Americký prezident [[Barack Obama]] a čínský prezident [[Si Ťin-pching]] na banketu v [[Peking]]u 12. listopadu 2014]]
V době vlády prezidentů [[George W. Bush|George W. Bushe]] a [[Barack Obama|Baracka Obamy]] se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v&nbsp;celosvětovém měřítku, hlavně však v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Tyto ambice Číny jsou umocněny její rostoucí ekonomickou sílou, která se projevuje mj. v&nbsp;obrovských každoročních přebytcích Číny v&nbsp;jejím obchodu s&nbsp;USA. Podle názoru amerických analytiků provádí Čína [[Protekcionismus|protekcionistickou]] obchodní politiku pomocí uměle udržovaného nízkého směnného kurzu čínské měny a zároveň mnohem nížších mezd pracovníků v&nbsp;čínském průmyslu, čímž může nabízet své zboží v&nbsp;USA za velmi nízké ceny a&nbsp;vytlačovat tak domácí výrobce. V&nbsp;roce 2017 dosáhl čínský přebytek v&nbsp;obchodu s&nbsp;USA 375&nbsp;miliard [[USD]].<ref name="vyjednávání" >Trumps Truppe lässt China zappeln (Trumpův tým nechává Čínu v nejistotě).[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 4.&nbsp;května 2018, s.&nbsp;15 (německy).</ref> Po nástupu [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] do funkce amerického prezidenta v&nbsp;lednu 2017 se tato situace přeměnila v&nbsp;konflikt, přičemž USA již zavedly zvýšené celní sazby na dovoz oceli a hliníku z Číny. Pokud nedojde ke kompromisu, hrozí nebezpečí stupňující se obchodní války mezi oběma velmocemi.<ref name="obchodní konflikt" >Amerika und China bieten sich die Stirn (Amerika a&nbsp;Čína se staví proti sobě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 5.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Ohlášené eventuální odvetné kroky Číny, kterými by zavedla vysoká cla na 128&nbsp;druhů zboží dováženého z&nbsp;USA, neudělaly ve Washingtonu velký dojem. Podle pozorovatelů nejde prezidentu Trumpovi primárně o&nbsp;přístup na čínské trhy, nýbrž o&nbsp;zlepšení [[platební bilance]] USA a&nbsp;o&nbsp;to, aby byl celkově zbrzděn mocenský vzestup Číny.<ref name="brzda" >Trump will Chinas Aufstieg bremsen (Trump chce zbrzdit vzestup Číny). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 3.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Amerika hrozí tím, že by zavedla trestná cla na další čínské dovozy ve výši 150&nbsp;miliard [[USD]] ročně, a Čína neví, jak by takové obchodní válce zabránila. Ta by podle čínských odborníků zasáhla jejich zemi silněji než USA. V&nbsp;současné době se vedou intenzivní jednání mezi oběma státy. Do Pekingu přiletěla 2.&nbsp;května 2018 americká delegace, ke které patří ministr financí [[Steven Mnuchin]], ministr obchodu [[Wilbur Ross]] a pověřenec pro obchodní záležitosti [[Robert Lighthizer]]. Informované kruhy ve Washingtonu byly toho názoru, že není cílem této delegace ihned ukončit spor s&nbsp;Čínou o&nbsp;obchodní záležitosti.<ref name="vyjednávání" />▼
V roce 2016 byla Čína jako vlastník amerických státních dluhopisů v hodnotě 1,244 bilionu USD největším [[Státní dluh Spojených států amerických|zahraničním věřitelem]] Spojených států.<ref>"[http://www.investicniweb.cz/2016-5-18-15-nejvetsich-zahranicnich-veritelu-usa/ 15 největších zahraničních věřitelů USA]". Investicniweb.cz. 18. května 2016.</ref>
 
V době vlády prezidentů [[George W. Bush|George W. Bushe]] a [[Barack Obama|Baracka Obamy]] se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v&nbsp;celosvětovém měřítku, hlavně však v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Napětí mezi Čínou a Spojenými státy vystupňovala řada incidentů, například [[hacker]]ské útoky nebo budování [[Umělé ostrovy|umělých ostrovů]] v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]].<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/usa-podezriva-cinu-z-odcizeni-miliony-otisku-prstu-fhm-/zahranicni.aspx?c=A150923_193546_zahranicni_ale Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA]". ''iDNES.cz.'' 23. září 2015.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Bránit Číně v přístupu na umělé ostrovy povede k rozsáhlé válce!"
| periodikum = Týden.cz
| datum_vydání = 13. ledna 2017
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/branit-cine-v-pristupu-na-umele-ostrovy-povede-k-rozsahle-valce_413508.html}}</ref> Ambice Číny jsou umocněny její rostoucí ekonomickou sílou, která se projevuje mj. v&nbsp;obrovských každoročních přebytcích Číny v&nbsp;jejím obchodu s&nbsp;USA. Podle názoru amerických analytiků provádí Čína [[Protekcionismus|protekcionistickou]] obchodní politiku pomocí uměle udržovaného nízkého směnného kurzu čínské měny a zároveň mnohem nížších mezd pracovníků v&nbsp;čínském průmyslu, čímž může nabízet své zboží v&nbsp;USA za velmi nízké ceny a&nbsp;vytlačovat tak domácí výrobce. V&nbsp;roce 2017 dosáhl čínský přebytek v&nbsp;obchodu s&nbsp;USA 375&nbsp;miliard [[USD]].<ref name="vyjednávání" >Trumps Truppe lässt China zappeln (Trumpův tým nechává Čínu v nejistotě).[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 4.&nbsp;května 2018, s.&nbsp;15 (německy).</ref>
 
▲V době vlády prezidentů [[George W. Bush|George W. Bushe]] a [[Barack Obama|Baracka Obamy]] se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v&nbsp;celosvětovém měřítku, hlavně však v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Tyto ambice Číny jsou umocněny její rostoucí ekonomickou sílou, která se projevuje mj. v&nbsp;obrovských každoročních přebytcích Číny v&nbsp;jejím obchodu s&nbsp;USA. Podle názoru amerických analytiků provádí Čína [[Protekcionismus|protekcionistickou]] obchodní politiku pomocí uměle udržovaného nízkého směnného kurzu čínské měny a zároveň mnohem nížších mezd pracovníků v&nbsp;čínském průmyslu, čímž může nabízet své zboží v&nbsp;USA za velmi nízké ceny a&nbsp;vytlačovat tak domácí výrobce. V&nbsp;roce 2017 dosáhl čínský přebytek v&nbsp;obchodu s&nbsp;USA 375&nbsp;miliard [[USD]].<ref name="vyjednávání" >Trumps Truppe lässt China zappeln (Trumpův tým nechává Čínu v nejistotě).[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 4.&nbsp;května 2018, s.&nbsp;15 (německy).</ref> Po nástupu [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] do funkce amerického prezidenta v&nbsp;lednu 2017 se tato situace přeměnila v&nbsp;konflikt, přičemž USA již zavedly zvýšené celní sazby na dovoz oceli a hliníku z Číny. Pokud nedojde ke kompromisu, hrozí nebezpečí stupňující se obchodní války mezi oběma velmocemi.<ref name="obchodní konflikt" >Amerika und China bieten sich die Stirn (Amerika a&nbsp;Čína se staví proti sobě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 5.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Ohlášené eventuální odvetné kroky Číny, kterými by zavedla vysoká cla na 128&nbsp;druhů zboží dováženého z&nbsp;USA, neudělaly ve Washingtonu velký dojem. Podle pozorovatelů nejde prezidentu Trumpovi primárně o&nbsp;přístup na čínské trhy, nýbrž o&nbsp;zlepšení [[platební bilance]] USA a&nbsp;o&nbsp;to, aby byl celkově zbrzděn mocenský vzestup Číny.<ref name="brzda" >Trump will Chinas Aufstieg bremsen (Trump chce zbrzdit vzestup Číny). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 3.&nbsp;dubna 2018, s.&nbsp;17 (německy).</ref> Amerika hrozí tím, že by zavedla trestná cla na další čínské dovozy ve výši 150&nbsp;miliard [[USD]] ročně, a Čína neví, jak by takové obchodní válce zabránila. Ta by podle čínských odborníků zasáhla jejich zemi silněji než USA. V&nbsp;současné době se vedou intenzivní jednání mezi oběma státy. Do Pekingu přiletěla 2.&nbsp;května 2018 americká delegace, ke které patří ministr financí [[Steven Mnuchin]], ministr obchodu [[Wilbur Ross]] a pověřenec pro obchodní záležitosti [[Robert Lighthizer]]. Informované kruhy ve Washingtonu byly toho názoru, že není cílem této delegace ihned ukončit spor s&nbsp;Čínou o&nbsp;obchodní záležitosti.<ref name="vyjednávání" />
 
=== Nejznámější organizace ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_americké“