Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí

Odebráno 596 bajtů ,  před 1 rokem
Autor či autoři vycházejí z propagandistických dat, která byla v roce 2010 popřena záznamy z jednání ÚV 10. (23.) října 1917. Trockij bojoval v rámci revoluce po boku levých eserů, ale nebyl vůdcem revoluce ani členem organizačního výboru. V organizačním ústředí povstání byli Sverdlov, Stalin, Dzeržinskij, Bubnov, Urickij, nikoliv Trockij. Iniciátorem povstání byl Lenin - viz historické dokumenty zveřejněné v roce 2010
(Autor či autoři vycházejí z propagandistických dat, která byla v roce 2010 popřena záznamy z jednání ÚV 10. (23.) října 1917. Trockij bojoval v rámci revoluce po boku levých eserů, ale nebyl vůdcem revoluce ani členem organizačního výboru. V organizačním ústředí povstání byli Sverdlov, Stalin, Dzeržinskij, Bubnov, Urickij, nikoliv Trockij. Iniciátorem povstání byl Lenin - viz historické dokumenty zveřejněné v roce 2010)
Značky: editace z Vizuálního editoru odstraněna reference
=== Říjnová revoluce ===
[[File:ParvusTrotskiDeich.jpg|right|thumb|Trockij s [[Alexander Parvus|Alexandrem Parvusem]] (vlevo) a [[Leo Deutsch]]em (vpravo) ve vězení v roce 1906]]
S Leninem se postupně názorově sbližoval. Do Petrohradu dorazil na začátku května roku 1917. Tam jeho přívrženců přibývalo a spolu s Leninem už tvořil jasné vůdčí duo [[bolševici|bolševiků]]. Na sjezdu bolševické strany se rozhodlo, že se v dohledné době uskuteční ozbrojené povstání proti Prozatímní vládě, Trockij ovšem v přípravném výboru nebyl.. Tím se schylovalo k říjnové revoluci, která vypukla v [[Petrohrad]]u v říjnu roku 1917. Trockého lze považovat za jednoho ze dvou jejích hlavních strůjců. Mezi oběma vůdci byly ovšem časté spory ohledně metod boje.<ref name="pacner21">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 21-23
| isbn = 978-80-7243-597-5
| poznámky = Dále jen Pacner, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''.
}}</ref>
 
[[Rudá garda|Rudé gardy]], ozbrojené dělnické milice, ze kterých byla posléze vytvořena [[Rudá armáda]], pod Trockého velením obsadily mosty přes Něvu, Baltské nádraží, vládní budovy a všechny opěrné body města. Na pomoc přišli i [[kronštadt]]ští námořníci a společně s gardisty zaútočili na budovu [[Zimní palác|Zimního paláce]], kde sídlila prozatímní vláda. Trockij předal obráncům paláce ultimátum, ale když bylo odmítnuto, začal po signálním výstřelu z křižníku [[Aurora (křižník)|Aurora]] s ostřelováním Zimního paláce z [[Petropavlovská pevnost|Petropavlovské pevnosti]] a z Aurory. Palác byl dobyt ve 2.40 hod. ráno. Prozatímní vláda padla a státní moc přešla do rukou Vojenského revolučního výboru a dělnických sovětů. V souvislosti s Trockého požadavky na vnitrostranickou demokracii, které vznášel při boji se Stalinem o moc od poloviny 20. let, stojí za zmínku skutečnost, že po říjnové revoluci byly rozehnány sověty, v nichž bolševici neměli většinu, což tehdy Trockij plně podporoval.
Anonymní uživatel