Verze z 10. 1. 2018, 19:29 editovat Marek Wikipedista (diskuse \| příspěvky) 4 507 editací radši rv ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2018, 13:53 editovat zrušit editaci Martin Tauchman (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 7 710 editací m lf značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Heraldic Imperial Crown (Common).svg\|náhled\|Obecná [[hodnostní koruna]] císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě]] '''Císař''' je nejvyšší [[Panovník\|panovnická]] [[hodnost]]. Pochází z latinského titulu ''[[caesar]]'', odvozeného od jména [[~~Gaius~~ Julius Caesar\|Gaia Julia Caesara]]. Jeho obdobou je hodnost [[car]], jež byla používána v některých slovanských zemích ([[Rusko]], [[Bulharsko]] či [[Srbsko]]). V [[Evropa\|Evropě]] popisuje [[panovník]]a nejvyššího řádu.<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=14711 Heslo ''Císař'' na ''Encyklopedie CoJeCo'']</ref> Císaři přísluší oslovení ''císařské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu přísluší oslovení ''císařská Výsost''. Pokud je císař zároveň králem, přísluší mu titul ''císařské a královské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu pak ''císařská a královská Výsost''.{{Fakt/dne\|20110122151629}} Řádek 9: == Historie == Éra císařů je spojena s [[Starověký Řím\|Římskou říší]]. Prvním císařem se stal [[Augustus\|Oktavián]], který roku [[27 př. n. l.]] přijal titul ''[[Augustus (titul)\|augustus]]'' ''(vznešený)''. Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období [[principát]]u, později za doby [[dominát]]u byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu [[Západořímská říše\|Západořímské říše]] roku [[476]] se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – [[Byzantská říše\|Byzantské říši]]. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády [[Karel Veliký\|Karla Velikého]], který byl 25. prosince [[800]] korunován papežem [[Lev III.\|Lvem III.]] jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve [[Východofranská říše\|Východofranské říši]], kde v roce [[962]] vznikla [[Svatá říše římská]]. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období [[Vrcholný středověk\|vrcholného středověku]] se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v [[První bulharská říše\|Bulharsku]] ([[913]]), [[Srbské království\|Srbsku]] ([[1345]]) či [[Ruské carství\|Rusku]] ([[1547]]). == Evropští císařové == Řádek 16: * [[Císař říše římské]] – tento titul historicky navazoval na zaniklé [[Starověk\|antické]] císařství a byl používán ve smyslu ''řídící římské impérium'' (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství [[Římané\|Římanů]]. [[Císař říše římské]] byl především ochráncem západoevropského [[křesťanství\|křesťanstva]] a sídelního města [[papež]]ů, [[Řím]]a. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku [[800]] n. l. [[Karel Veliký]]. Titul nebyl dědičný.<ref name="evropa">Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref> * [[Latinské císařství\|Latinský císař]] - vládce [[křižácké státy\|křižáckého státu]] Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně\|la\|''Imperator Romanus''}}) * [[Císař říše římské\|Císař Svaté říše římské]] - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa\|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako [[Svatá říše římská]] a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská\|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské\|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské\|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. [[kurfiřt]]i. Od 15. století byli za [[seznam panovníků Svaté říše římské\|římské krále]] voleni jen členové [[Habsburkové\|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím]]ě [[papež]]em. (Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský\|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]) [[Svatá říše římská\|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku [[1806]].<ref name="evropa"/> * [[Císař rakouský]] – roku [[1804]] přijal císař Svaté říše římské národa německého [[František I. Rakouský\|František II.]] další císařský titul, titul císaře rakouského. Po zániku [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské národa německého]] roku [[1806]] si ponechal pouze titul císaře rakouského a přijal jméno [[František I. Rakouský\|František I.]] Titul císaře rakouského se pak v rodu [[Habsburkové\|Habsburků]] dědil až do roku [[1918]]. * [[Ruský car]] – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1918 s titulem '''car''' s hodností císaře a posléze císařským titulem imperátor (od r. [[1721]])<ref name="evropa"/> * [[Německý císař]] – titul panovníků [[Německé císařství\|Německé říše]] mezi léty 1871–1918 ([[Vilém I. Pruský\|Vilém I.]], [[Fridrich III. Pruský\|Fridrich III.]] a [[Vilém II. Pruský\|Vilém II.]]) * [[Císař Francouzů]] – tento titul používal [[Napoleon Bonaparte]] a [[Napoleon III.]] * [[Bulharský car]] – titul rovný císaři používaný za [[první bulharská říše\|první]] a [[~~druhá~~Druhá ~~bulharská~~Bulharská říše\|druhé bulharské říše]]. Používal se i za [[~~třetí~~Bulharské ~~bulharská říše~~carství\|třetí bulharské říše]], avšak zde byl panovník mezinárodně uznáván jako [[král]]. * [[Srbský car]] – za srbského císaře (cara) se prohlásil roku [[1345]] [[Štěpán Dušan]], titul pak používal i jeho syn [[Štěpán Uroš V.]] * [[Císař celého Španělska]] – titul používaný u různých příležitostech ve Španělsku (latinsky ''Imperator totius Hispaniae'') Řádek 34: == Američtí císařové == * [[Brazilský císař]] – tento titul užíval [[Petr I. Brazilský\|Pedro I. Brazilský]] a [[Petr II. Brazilský\|Pedro II. Brazilský]]. * [[Mexický císař]] – panovníci [[Mexiko\|Mexika]] ve dvou krátkých obdobích v [[19. století]]. Prvním císařem Mexika byl v letech [[1822]]–[[1823]] [[Agustín de Iturbide\|Agustín I.]] a druhým císařem pak [[Maxmilián I. Mexický\|Maxmilián I.]] v letech [[1864]]–[[1867]]. * [[Haitský císař]] – titul používali [[Jean-Jacques Dessalines]] a [[Faustin-Élie Soulouque]].

Císař: Porovnání verzí