Tomáš Famfule: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 2 lety
m
→‎Vliv na Mikoláše Alše: + doplnění chybějících slov
(doplnění vnitřního odkazu)
m (→‎Vliv na Mikoláše Alše: + doplnění chybějících slov)
Tomáš Famfule svým synovcům, jejich přátelům a četným návštěvám, o černých hodinkách, vyprávěl příhody o tažení do Francie, co viděl v Uhrách a co zažil v Itálii, ''vypravoval, jak viděl [[Vesuv]] soptit, že byla od toho tma v pravé poledne, jak v [[Sorrento|Sorrentě]] se díval na moře a na delfíny, jak jezdil se štafetou do [[Gaeta|Gaety]].''<ref name="Jirásek"/> Vzpomínal na své koně, zvláště vraného. Vypravoval rovněž o potyčkách s italskými povstalci v [[Padova|Padově]] či o tom, jak císařští vojáci řádili v [[Nola|Nole]], kdy "ani kostelů nešetřili".
 
''Když došlo na Řím, na kostel sv. Petra, vzpomínal vřeleji a jednou, když své sestřence znovu tam prováděl, zatoužil: „Jestli kdo z vás v ty místa přijde, vzpomeňte si na mě.“''<ref name="Jirásek"/> Jirásek píše, že když se Mikoláš Aleš později po získání věhlasu dostal do Říma, aby se poklonil dílu starých géniů, jeho první vzpomínka byla právě na starého švališéra Tomáše Famfuleho, jenž tou dobou již odpočíval v hrobě v rodných Miroticích.
 
Jak uvádí [[Zdeněk Nejedlý]]: ''"Vojenské Alšovy obrazy, ať sgrafitové, ať akvarely nebo kresby, nejsou výjevy z určitých bitev, nejsou žádná glorifikace armády, nýbrž jsou kus života v ní, hlavně kus českého života z dob, kdy se ještě verbovalo, kdy na vojnu chytali, kdy chycené dopravovali svázané k pluku, kdy čeští synkové zmírali v severoitalských pevnostech často i na "domácí nemoc", kdy musili do bitev v Němcích, v Italii, v Nizozemsku, ve Francii i doma a bojovali hrdinsky, jak jim dosvědčují i cizí válečné letopisy."''<ref name="Kautman">{{Citace monografie