Ušas: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Hinduistická božstva; přidána Kategorie:Hinduistické bohyně za použití HotCat |
rozšíření, zdroje |
||
Řádek 1:
{{Citát - rámeček|
Jak [[bajadéra]] pestře se nalíčila Zora.<br />''
Hruď její vidět už z dáli jak vemeno ryzky.<br />''
Bránu tmy prorazila jako ohradu stádo<br />''
a celému světu přinesla světlo.<br />''
Její zářivá skvělost šlehla nám vstříc,<br />''
šíří se víc a zdolává černou moc.<br />''
Rudou zář vztyčila dcera nebe<br />''
jak obětní sloup natřený pestře<br />''
(...)<br />''
Od věku trvá, stále se znovu rodí,<br />''
vždy stejnou barvou se zdobí,<br />''
ale smrtelníku věk zmenšuje<br />''
a k sobě jej bere jak šťastný hráč sázku.|Část rgvédského hymnu 1.92<ref name="Zbavitel1986">{{Citace monografie
| titul = Rgvédské hymny
| vydavatel = DharmaGaia
| místo = Praha
| rok = 2000
| překladatelé = Oldřich Friš
| strany = 27-29
| ISBN = 80-85905-62-0
}}</ref>}}
'''Ušas''' (उषस् ''uṣas'') je [[hinduismus|hinduistická]] [[bohyně úsvitu]]. Zatímco ve [[Védské náboženství|védském náboženství]] zastávala, alespoň podle množství zmínek v [[Rgvéda|Rgvédu]], významné místo, v pozdějším hinduismu její význam upadal.
Na východě každé ráno otevírá brány nebes, budí každé ráno lidi i zvířata a zahání zlé duchy a noční můry. Vyniká velkou krásou opěvovanou védskými básníky a je označována jako zlatoruká, oděná světlem a mající širokou náruč, k mužům se chová vyzývavě, tancuje, usmívá se a odkrývá své lůno jako kurtizána. Vlastní rudé voly či krávy, které symbolizují [[červánky]] či paprsky ranního světla, a její vůz je tažen rudými koňmi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = West
| jméno = Martin Litchfield
| odkaz na autora = Martin Litchfield West
| titul = Indo-European Poetry and Myth
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| rok = 2007
| strany = 220-223
| isbn = 978–0–19–928075–9
| poznámky = [Dále jen West (2007)]
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zbavitel
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Zbavitel
| příjmení2 = Merhautová
| jméno2 = Eliška
| odkaz na autora2 = Eliška Merhautová
| příjmení3 = Filipský
| jméno3 = Jan
| odkaz na autora3 = Jan Filipský
| příjmení4 = Křížková
| jméno4 = Hana
| odkaz na autora4 = Hana Křížková
| titul = Bohové s lotosovýma očima
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 1986
| strany = 82
| poznámky = [Dále jen Zbavitel (1986)]
}}</ref>
Je dcerou boha nebes [[Djaus]]e, sestrou bohyně noci [[Rátrí]] či Naktí a někdy je označována za matku slunečního boha [[Súrja|Súrji]]. Jindy je označována za milenku Súrji nebo za sestru či manželku [[Ašvinové|Ašvinů]].<ref>West (2007), s. 219, 224.</ref><ref>Zbavitel (1986), s. 83.</ref><ref name="Puhvel79">{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-7106-177-8
| strany = 79
}}</ref>
Jejím protějškem jsou další indoevropské bohyně úsvitu jako řecká [[Éós]] a [[Afrodíté]], římská [[Mater Matuta]], litevská [[Aušrine]] a lotyšský [[Auseklis]], keltská [[Brigantia]], irská [[Brigid]] a snad i slovanská [[Zora (mytologie)|Zora]].
== Etymologie ==
Jméno Ušas znamená jednoduše „úsvit“ a vychází z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*haus/*haeus'' „svítící (rudě), plamen“, doplněného o [[sufix]] ''-ós-'' či ''-ró-''. Stejného původu je řada indoevropských označení úsvitu a jemu vládnoucí bohyně, příkladem je řecká Éós, nebo litevská Aušrine. Bližší informace lze nalézt v článku o [[Bohyně úsvitu|bohyni úsvitu]].<ref name="Puhvel79" />
Často je zmiňována v plurálu nebo v [[Dvandva|dvandvovém]] kompozitu se svojí cestou Nocí,, jedná se o dvojice Ušas-a-Nakti a Naktošásá nebo o eliptické tvary Ušasá či Naktá. Někdy jsou tyto dvě bohyně označovány jako dvě Ušasy.<ref>West (2007), s. 221.</ref><ref name="Puhvel79" />
== Motivy ==
Ušas společně se svojí sestrou Rátrí pečují o jedno dítě či „tele“. Podle jedné z verzí je jejich společných synem, podle jiné je syn dítětem Rátrí, ale stará se o něj Ušas. Pravděpodobně je myšlen sluneční bůh [[Súrja]]. [[Jaan Puhvel]] vidí analogii v římské rituálu Matralia, zasvěceném [[Mater Matuta|Mater Matutě]]), nesoucí též rysy bohyně úsvitu, při kterém ženy brali do náruče děti svých sester.
Objevuje se též motiv její liknavosti, který může zpozdit příchod dne. V rgvédském hymnu 5.79 je vyzývána k tomu aby si pospíšila a varována že může být spálena sluncem, v hymnu 4.30 musí být k odchodu ze scény dokonce násilně donucena [[Indra|Indrou]]. Jaan Puhvel spojuje tento motiv s [[Zarathuštrismus|zarathuštrovskou]] démonkou [[Búšjastá]].<ref name="Puhvel79" />
Časté přízvisko Ušas ''brhatí'' „vznešená, vysoko sídlící“ odpovídá jménu keltské Brigantie a irské Brigid.<ref>West (2007), s. 218.</ref>
Podle védských textů se Ušas znovu rodí každé ráno jako úsvit a někdy se tak o ní mluví v množném čísle. V [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] tomu odpovídá titul ''Érigonéia'' „brzy zrozená“ bohyně Éós. Z důvodu neustálého znovuzrozování je Ušas také považována za nestárnoucí a nesmrtelnou.<ref>West (2007), s. 218-219.</ref>
Je označována jako ''Divo duhitá'', dcera nebes – tedy boha Djause. Podobně Éós spojuje s [[Zeus|Diem]] titul ''Día'' „zářící, jasná“ a litevská [[Saule]] je nazývána ''Dievo dukrýte'' „dcera nebes/[[Dievas]]e“.<ref>West (2007), s. 219.</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Otto|heslo=Ušas}}
| |||