Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava gramatiky
m narovnání odkazu
Řádek 9:
s [[československo|Československem]] a vyjádřit podporu celistvosti státu. Inspirací k tomuto činu mu bylo prohlášení profesorů pražské univerzity v září 1938 proti ''nacistickým plánům na održení pohraničí'' a výzvy od občanů aby se za republiku postavily.
 
[[Zdenko Radslav Kinský|Zdeněk Kinský]] svůj návrh, aby podobné prohlášení učinili i zástupci starobylé české šlechty, předem probral s [[Edvard Beneš|prezidentem Benešem]]. Jelikož prezident Beneš s tímto činem souhlasil, postavil se Zdeněk Kinský do čela této delegace. Vzhledem k časové tísni se Kinský obrátil na svou rodinu a přátele. Jeho myšlenkou bylo, aby každý rod byl zastoupen svou hlavou (pokud možno). Výjimku z tohoto tvořil [[František Josef Kinský (1879-1975)|František Kinský]], který si přál být součástí delegace z důvodu, aby vyrovnal hanbu, která na něj a jeho rodinu padla, když hlava jeho rodu Ulrich Kinský otevřeně spolupracoval s [[Sudetoněmecká strana|Henleinovci]] a [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a tím napomáhal k destrukci Československa. Autorem textu deklarace byl zvolen Karel Schwarzenberg, který byl pro tento účel vhodný jako znalý historik.
 
Schůzka šlechticů s prezidentem Benešem byla smluvena na [[17. září]] [[1938]]. Text šlechtického prohlášení směrem k hlavě státu nakonec přečetl právě [[František Josef Kinský (1879-1975)|František Kinský]], poté co se Zdeněk Kolowrat i Jan Lobkowicz této pocty vzdali. František Kinský navíc považoval za čest tímto krokem vyrovnat hanbu jména rodu Kinských.