Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění informací k historii. značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 109:
V [[Antika|antické]] společnosti dochází k rozlišování vzdělání kultivujícího a užitečného. Kultivující vzdělání bylo výsadou vládnoucí třídy. K nejznámějším představitelům tohoto období patří [[Sokrates]], [[Platón]], [[Aristotelés]]. Díky racionalismu a filozofické metodičnosti se stala koncepce řecké otrokářské vzdělanosti teoretickým modelem pro pozdější vzdělávací systém v celé Evropě.<ref name=":5" /> [[Starověký Řím|Římská]] vyšší třída pohrdala řeckou civilizací, ale respektovala její filozofii. V římské výchově vytvořil nový vzdělávací ideál [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]. Označil ho jako ''Humanitas'' a pojímal věčnost, náboženství, patriotismus, vlastenectví, pokoru a neomezenost. Ve staré [[Sparta|Spartě]] v 7. a 6. stol. př. n. l. naopak vznikla velmi tvrdá forma výchovy, kdy dítě náleželo státu. Spartská výchova se týkala dětí ve věku 7 až 18 let a podíleli se na ní všichni občané.
Po roce 311, kdy byla povolena tolerance křesťanské víry [[Edikt milánský|ediktem milánským]], vznikaly pro vzdělání řádových mnichů [[klášter]]ní školy. Ve středověku byli mladí šlechtici vzděláváni spíše výjimečně, čtení a psaní bylo považováno za rytíře nehodné.<ref name=":5" /> Lidové masy si osvojovaly spíše lidové zvyklosti a mravy. Světská i církevní feudální vrchnost udržovala podrobené masy v nevědomosti. [[Karel Veliký]] od 9. století zakládal školy a díky tomu se v západní Evropě začala formovat [[scholastika]]. Ta se pomocí rozumu snaží dosáhnout souladu mezi vědou a vírou. Zahrnuje scholastiku ranou (9. až 12. století; [[Anselm z Canterbury]], [[Jan Scotus Eriugena|Johannes Scotus Eriugena]], [[Pierre Abélard]]), scholastiku vrcholnou (12. až 14. století; [[
První univerzity byly založeny ve 12. až 14. století v [[Boloňská univerzita|Boloni]], [[Neapolská univerzita|Neapoli]], [[Salamanská škola|Salamance]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgi]] a [[Pařížská univerzita|Paříži]]. Papež Kliment VI. 26. ledna 1348 povolil zřízení [[Univerzita Karlova|univerzity v Praze]]. V Německu v období reformace formovali vzdělávání jako snahu o nápravu protestantské školy zejména [[Luteránství|Luther]], [[Philipp Melanchthon|Melanchton]], Sturm. Na formování [[Školství v České republice|vzdělávání na českém území]] má hlavní podíl zejména [[Jan Hus|mistr Jan Hus]], [[Tomáš Štítný ze Štítného|Tomáš ze Štítného]], [[Matěj z Janova]], [[Jan Milíč z Kroměříže]], [[Jeroným Pražský]], [[Petr Chelčický]]). Další velkou osobností pedagogiky a vzdělávání byl [[Jan Amos Komenský]]. U něho také nacházíme první zmínku o školství jako takovém: "Řádný chod školství má zajišťovat promyšlená organizace práce, podrobná evidence a důsledná inspekce škol"<ref name=":5" /> a o jeho organizaci tak jak ji dnes známe. Komenský prosazoval přirozenost, názornost a rozvoj osobnosti žáka. Je převratnou osobností ve školství, pedagogice i výchově a vzdělávání. Dále se již historický vývoj školství v jednotlivých zemích vyvíjí samostatně a individuálně. Viz [[Školství v České republice|školství v ČR]].
| |||