Jan Brueghel starší: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.43b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
Řádek 23:
[[Soubor:IsabellaClaraEugeniaRubens.jpg|thumb|300px|''Vévodkyně Isabella (Archiduchess Isabella)'', spolu s Rubensem]]
 
Od října roku 1610 hrál Rubens roli zprostředkovatele mezi svým přítelem Janem Brueghelem a kardinálem. Do roku 1625 Rubens napsal za Brueghela asi 25 dopisů kardinálu Borromeovi. V dopise Borromeovi, který psal za Brueghela, píše o své osobě jako o ''mém tajemníkovi Rubensovi (mio secretario Rubens)''. V letech 1612 nebo 1613 Peter Paul Rubens maloval portrét Jana Brueghela a jeho rodiny. V roce 1613 doprovázel Brueghel Rubense a [[Hendrick van Balen|Hendricka van Balena]] staršího na diplomatické misi po Nizozemské republice. Zde se setkali s Hendrichem Goltziusem a dalšími umělci z [[Haarlem|Haarlemu.]] Když v roce 1614 v projížděl Antverpy vévoda Johan Ernest van Saksen, udělal si čas na návštěvu Brueghela a Rubense v jejich ateliéru. Brueghel obdržel řadu oficiálních zakázek od magistrátu města Antverp. Čtyři své obrazy nabídl magistrát města Antverpy arcivévodovi a vévodkyni Albrechtovi a Isabelle dne 27. srpna 1615. V roce 1618 byl jedním z 12 významných malířů z Antverp, kteří byli pověřeni magistrátem města Antverpy, aby pro něj vytvořili sérii obrazů. Pro tuto zakázku, která zobrazuje alegorii pěti smyslů, Brueghel zorganizoval spolupráci s dalšími malíři: [[Peter Paul Rubens|Rubens]], [[Frans Snyders]], [[Frans Francken|Frans Francken mladší]], [[Joe de Momper|Joe de Momper,]], [[Hendrick van Balen starší]] a [[Sebastiaen Vrancx]]. Obrazy byly zničeny požárem v roce 1713.
[[Soubor:Jan Brueghel (I) - The Wedding Banquet.jpg|thumb|left|335px|''Svatební hostina (The Wedding Banquet)'']]
 
Řádek 53:
[[File:Jan I Brueghel-Caste of Mariemont mg 1707.jpg|thumb|left|290px|''Hrad Mariemont (The Castle of Mariemont)'']]
 
V době Jana Brueghela rostl zájem o studium přírody prostřednictvím [[Empirie|empirických]] důkazů, na rozdíl od spoléhání se na tradici. V tomto nově objeveném přístupu hrál důležitou roli intelektuální výzkum, zvýšil se zájem o nová zvířata a exotické rostliny. To změnilo i vzhled prvních vědeckých katalogů a encyklopedií, včetně ilustrovaných přírodovědných katalogů přírodovědců ze 16. století [[Konrad Gessner|Conrada Gesnera]] a [[Ulisse Aldrovandi|Ulisse Aldrovandiho]]. Jejich hlavním přínosem k dějinám přírodopisu bylo vytvoření rozsáhlého systému popisu každého zvířete. Gesner umístil všechny druhy do čtyř obecných kategorií: čtyřnožců ([[quadruped|(quadruped]]), ptáků, ryb a hadů. Popsal zvířata v abecedním pořadí a z hlediska nomenklatury, geografického původu, způsobu života a chování. Aldrovandi zvolil jiný přístup a zvířata netřídil abecedně. Opíral se o vizuální podobnost jako klasifikační faktor. Například seskupil koně společně s [[Analogie|analogickými]] zvířaty, jako je osel a mula, a rozdělil druhy do kategorií, jako jsou ptáci vodní a ptáci noční.
 
[[File:File-Bruegel d. Ä., Jan -The Senses of Hearing, Touch and Taste - 1618.jpg|thumb|310px|''(Smysly sluch, hmat a chuť (The Senses of Hearing, Touch and Taste)'']]