Imamát Omán: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 2 lety
m
upř. u imáma
(+)
m (upř. u imáma)
 
==Maskat a Omán==
[[Maskat a Omán]] byl stát zahrnující jednak vnitrozemí ovládané imámem a jednak pobřežní regiony s centrem v [[Maskat]]u, jemuž vládl sultán. Mezi oběma státy vládlo napětí, kmeny loajální imámovi někdy útočili na sultánova teritoria. Na konci 19. století se imamát více než přiblížil dobytí sultanátu, a to v letech 1868 až 1871, kdy imám [[Azzan bin Kais]] Maskat dobyl, a v roce 1895. Roku 1895 kontrolovaly kmeny věrné imámovi [[Salih bin Ali|Salihovi bin Alimu]] většinu Maskatu, přičemž sultán [[Fajsal bin Turki]] se uchýlil do pevnosti Jalali (Džalali). Sultána nemile překvapila nečinnost Britů, kteří nechtěli zasahovat v Ománu pakliže nemuseli. Kmenoví vůdci loajální sultanátu se střetli se sílou imáma, situace však byla vyrovnaná a nakonec se urovnala dohodou. Rebelové se v březnu 1895 stáhli zpět a sultán se zavázal platit tribut. Britové se museli angažovat, aby si zde udrželi svůj vliv, což se později projevilo podpisem [[Síbská smlouva|Síbské smlouvy]] mezi imámem a sultánem v roce 1920, která imamátu zaručila autonomii.
 
Následující roky se nesly ve znamení relativního klidu. Když se ovšem kmenoví šejkové sešli v květnu roku 1913, shodně považovali Fajsalovu servilnost Evropanům za slabost, kterou je třeba vymýtit. Poté co vyhlásili džihád se přesunuli do města [[Nazvá]] – historicky to sídlo imáma – a obsadili jej. Přesto se zpočátku vyhýbali přímému útoku na Maskat, aby nevyprovokovali Brity, kteří by v takové situaci zasáhli. V lednu roku 1915 se však odhodlali a s dvojím vojskem se vydali směrem k hlavnímu městu, než byli odraženi Brity.