Otevřít hlavní menu

Změny

→‎Historie: Název „Dějiny“. Frente Popular.
PSOE vznikla za účelem zastupování [[proletariát|pracující třídy]] zrozené [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] s deklarovaným cílem dosažení [[socialismus|socialismu]] skrze [[revoluce|revoluci]]. S postupem času se přeměnila z [[marxismus|marxisticky]] revoluční na [[revizionismus|revizionistickou]] a reformistickou socialistickou stranou. Dnešní PSOE se popisuje jako strana zastupující [[demokratický socialismus]], [[Sociální demokracie|sociální demokracii]] a [[progresivismus]].
 
== HistorieDějiny ==
[[Soubor:Pablo Iglesias Posse, fundador del PSOE.jpg|náhled|vlevo|Zakladatel PSOE Pablo Iglesias Posse]]
[[Soubor:Casa labra.jpg|náhled|vpravo|''Casa Labra'', místo založení PSOE]]
Strana byla založena začátkem [[květen|května]] [[1879]] v [[Madrid]]u. Jejím prvním předsedou byl dělnický aktivista a [[odbory|odborář]] [[Pablo Iglesias Posse]]. Přestože se zpočátku socialistům nedařilo nabýt výraznějšího postavení z důvodů represí státních orgánů, jejich účast na stávkách jim přinesla podporu mezi manuálně pracujícími vrstvami. V roce [[1910]] byl Pablo Iglesias Posse s podporou prorepublikánských sil zvolen jako první socialista do španělského parlamentu.
 
Během [[Druhá španělská republika|druhé španělské republiky]] byla PSOE součástí [[Lidová fronta (Španělsko)|Lidové fronty]] a(''Frente Popular'') a její vlády. Během [[Španělská občanská válka|občanské války]] se strana rozdělila do tří křídel: ''levicové'' marxistické prorevoluční křídlo (mělo blízko k [[Marxismus|marxistům]] z [[Partido Obrero de Unificación Marxista|POUM]] a [[Anarchismus|anarchistům]]), ''centristické'' křídlo (ve shodě s [[Komunistická strana Španělska|Komunistickou stranou]] se stavělo proti spontánnímu zabírání továren a půdy) a ''pravicové'' křídlo. Po vítězství generála [[Francisco Franco|Francisca Franca]] byla strana zakázána a její představitelé byli buď uvězněni nebo odešli do [[exil]]u. Exilovou PSOE následně provázely vnitřní spory o směřování strany.
 
Po návratu [[demokracie]] do Španělska byla strana opět legalizována (v roce 1977) a jejím dlouholetým generálním tajemníkem se stal pozdější premiér [[Felipe González]]. V roce [[1978]] se s ní spojila malá parlamentní ''Lidová socialistická strana''. Na následující sjezdu proběhl souboj mezi reformisty a marxisty, přičemž evropští socialisté (především německá SPD) podporovali reformisty (na znamení reformy byl změněn i znak strany: knihu a kovadlinu nahradila růže v pěsti). V roce [[1978]] byla v referendu schválena nová španělská ústava, kterou PSOE podporovala. Roku [[1982]] vyhrála strana volby a přešla z opozice do vlády. Následně byla kritizována některými svými voliči pro příliš liberální ekonomickou politiku a nedostatečné sociální reformy. I přesto zvítězila ve volbách v letech [[1986]], [[1989]] a [[1993]]. [[Ekonomická krize|Hospodářská krize]] a státní [[terorismus]] oslabily popularitu strany, která pak nedokázala po dvě funkční období porazit vládní [[Partido Popular|lidovce]] (přestože udržela silné pozice v některých regionech). Po prohraných volbách v roce 1996 odešel z čela strany Felipe González.