Otevřít hlavní menu

Změny

→‎Historie: Úprava, odkaz Rajoy.
Po návratu [[demokracie]] do Španělska byla strana opět legalizována ([[1977]]) a jejím dlouholetým generálním tajemníkem se stal pozdější premiér [[Felipe González]]. V roce [[1978]] se s ní spojila malá parlamentní ''Lidová socialistická strana''. Na následující sjezdu proběhl souboj mezi reformisty a marxisty, přičemž evropští socialisté (především německá SPD) podporovali reformisty (na znamení reformy byl změněn i znak strany: knihu a kovadlinu nahradila růže v pěsti). V roce [[1978]] byla v referendu schválena nová španělská ústava, kterou PSOE podporovala. Roku [[1982]] vyhrála strana volby a přešla z opozice do vlády. Následně byla kritizována některými svými voliči pro příliš liberální ekonomickou politiku a nedostatečné sociální reformy. I přesto zvítězila ve volbách v letech [[1986]], [[1989]] a [[1993]]. [[Ekonomická krize|Hospodářská krize]] a státní [[terorismus]] oslabily popularitu strany, která pak nedokázala po dvě funkční období porazit vládní [[Partido Popular|lidovce]] (přestože udržela silné pozice v některých regionech). Po prohraných volbách v roce 1996 odešel z čela strany Felipe González.
 
Po čtyřleté krizi ve vedení PSOE byl v roce [[2000]] byl zvolen [[José Luis Rodríguez Zapatero]] jako nový generální tajemník. PSOE se pod jeho vedením ostře postavila proti [[Válka v Iráku|válce v Iráku]]. Po volbách 2004 se opět stala nejsilnější španělskou stranou. Podporovala tzv. [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|euroústavu]] a  [[evropskáEvropská integrace|evropskou integraci]] a provedla některé podstatné reformy, jako například uzákonění manželství osob stejného pohlaví. Zapaterova vláda také započala mírová jednání s [[Baskové|baskickou]] odbojovou organizací [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] (ETA), která však byla v  roce [[2006]] přerušena. V  roce [[2008]] potvrdila PSOE ve volbách své vedoucí postavení v politickém životě země, když ještě navýšila počet svých poslanců v  parlamentu.
 
Ve volbách 2011, po sedmi letech vládnutí, naopak strana dosáhla do té doby historicky nejhoršího výsledku od doby [[Španělský přechod k demokracii|přechodu k demokracii]]. Ztratila také na komunální a regionální úrovni, vše zejména ve prospěch [[Partido Popular]], ale i menších stran. Zapaterovým nástupcem se v [[únor 2012| únoru 2012]] stal [[Alfredo Pérez Rubalcaba]]. Od roku 2014 stojí v  čele strany [[Pedro Sánchez|Pedro Sánchez Pérez-Castejón]].
 
Ve [[Parlamentní volby ve Španělsku 2015|volbách 2015]] se stranasocialisté umístilaumístili na druhé příčce s novým historicky nejnižším podílem 22 % hlasů (5 530 779 hlasů) a 90 mandátů. VDne 1. květnučervna 2018 ztratilbyla dosavadnívšak předsedadosavadnímu předsedovi španělské vlády [[Mariano Rajoy|Marianu většinuRajoyovi]] vvyslovena v parlamentu anedůvěra. Pedro SánchezNásledně se stal předseda PSOE Pedro Sánchez novým [[premiér]]em, jeho vláda je ovšem odkázána na podporu jiných stran.
 
=== Volební výsledky ===