Běh na 100 metrů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Women's 100M Final - 28th Summer Universiade 2015 Gwangju.webm|náhled|Finále letní [[Univerziáda|Univerziády]] ([[Kwangdžu]] 2015)]]
'''Běh na 100 metrů''' je [[Lehká atletika|lehkoatletický]] [[sprint]], který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa.
== Rychlost ==
Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je '''44,72 km/h'''<ref>http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html</ref> u mužů ([[Usain Bolt]], [[2009]]) a '''39,56 km/h''' u žen ([[Florence Griffith-Joynerová|Florence Griffith Joynerová]], [[1988]]). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku [[2011]]), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.<ref>http://www.iaaf.org</ref> Nejrychlejším "bílým" sprinterem je [[Francie|Francouz]] [[Christophe Lemaitre]], který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl [[Itálie|Ital]] [[Pietro Mennea]], který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce [[1979]]. Po něm se to povedlo už jen [[Polsko|Poláku]] [[Marian Woronin|Marianu Woroninovi]], který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce [[1984]] neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem [[Hranice deseti sekund]].
== České rekordy ==
Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně [[Jan Veleba]], který v roce [[2010]] zaběhl stovku za 10,23 sekundy. V roce [[2018]] však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s [[Zdeněk Stromšík]] stovku za 10,11 sekundy.<ref>http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-zabehl-vetrnych-1011/</ref> Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě fenomenální běžkyně [[Jarmila Kratochvílová]], a to časem 11,09 sekundy.
Současný světový rekord mužů má hodnotu '''9,58 s''', jeho autorem je [[Jamajka|jamajský]] sprinter '''[[Usain Bolt]]''', který ho zaběhl 16. srpna 2009 na [[Mistrovství světa v atletice 2009|Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně]]. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/</ref> Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.▼
== Světové rekordy ==
▲Současný světový rekord mužů má hodnotu '''9,58 s''', jeho autorem je [[Jamajka|jamajský]] sprinter '''[[Usain Bolt]]''', který ho zaběhl 16. srpna 2009 na [[Mistrovství světa v atletice 2009|Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně]]. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/</ref> Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.
== Historie ==
Řádek 301 ⟶ 305:
=== Ženy ===
Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Slavná '''[[Florence Griffith-Joynerová]]''' zemřela před několika lety v pouhých 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání [[doping]]u v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10
{| class="wikitable"
Řádek 396 ⟶ 400:
== Mistři světa ==
Nejvíce titulů mistra světa si odnesli '''[[Carl Lewis]]''' (1983, 1987, 1991) a '''[[Maurice Greene]]''' (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější '''[[Marion Jonesová]]''' (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka [[Kelli White]], ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit '''[[Linford Christie]]''', který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec '''[[Valerij Borzov]]''' (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka '''[[Marlies Göhrová]]''', [[Mistrovství světa v atletice|mistryně světa]] (1983) a [[Mistrovství Evropy v atletice|mistryně Evropy]] (1978, 1982 a 1986).
== Zajímavosti ==
* Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí '''10,44 m/s''' (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) pak '''9,53 m/s''' (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka
== Odkazy ==
| |||