Župa: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 2 lety
m
typografie, odkazy
(* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Župa}})
m (typografie, odkazy)
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] '''comitatus''', [[maďarština|maďarsky]] '''megye''', [[polština|polsky]] '''żupa''', [[němčina|německy]] '''Gespanschaft''', [[chorvatština|chorvatsky]] '''županija''', [[rumunština|rumunsky]] '''judeţ''') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči.
 
== Původ slova ==
[[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] ve svém etymologickém slovníku češtiny a slovenštiny uvádí, že etymologický původ slova bychom mohli hledat v jazykových kontaktech Protoslovanů s Orientem .<ref name="machek">{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| isbn =
| jazyk =
}}</ref>. U jednotlivých hesel Machek zpravidla uvádí, že se výrazy pokládají za neslovanské „přejaté prostřednictvím [[Turkické národy|Turkotatarů]] - [[Protobulharština|Protobulharskýprotobulharský jazyk]]“,<ref name="machek"/> blíže však nepopisuje původní či styčný jazyk.
 
== České knížectví a moravská knížectví ==
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], Olomouckéolomoucké, Brněnskébrněnské a Znojemskéznojemské, která se dále členila na župy.
 
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup,<ref name="uvaly" /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
[[Soubor:Cechy.zupy.1920.png|thumb|Návrh žup pro Čechy]]
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|Návrh žup pro Moravu a Slezsko]]
Dne 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán ''zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé''. Zaváděl župní úřady a [[Historie krajů v Česku|území republiky]] rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku.<ref>* {{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], které bylo na župy rozděleno až dodatečně.
 
Župy byly zřízeny následujícím způsobem :
 
Čechy:
# '''[[Praha''']] (pro okolní venkov)
# '''[[Pardubice''']]
# '''[[Hradec Králové''']]
# '''[[Mladá Boleslav''']]
# '''[[Česká Lípa''']]
# '''[[Louny''']]
# '''[[Karlovy Vary''']]
# '''[[Plzeň''']]
# '''[[České Budějovice''']]
 
Morava:
# '''[[Brno''']]
# '''[[Jihlava''']]
# '''[[Olomouc''']]
# '''[[Uherské Hradiště''']]
# '''[[Ostrava|Moravská Ostrava''']]
 
Slezsko:
#[[Český '''Těšín'''|Těšín]]
 
Slovensko:
# '''[[Bratislava''']]
# '''[[Nitra''']]
# '''[[Zvolen''']]
#[[Martin '''(město)|Turčianský sv. Martin''']]
#[[Liptovský '''Mikuláš|Liptovský sv. Mikuláš''']]
# '''[[Košice''']]
 
Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly 30. září 1923 [[Volby do župních zastupitelstev 1923|volby do župních zastupitelstev]]. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928).) Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země.
 
== Rumunsko ==