|
'''Penologie''' (z latinského ''poena'', [[trest]]) je součást [[Právo|právní]] vědy, jež se zabývá výkonem trestu. Zkoumá účinnost různých druhů trestu, podmínky výkonu trestu, praktické otázky [[vězeňství]], možnosti [[Alternativní trest|alternativních trestů]], [[Prevence|prevenci]], [[Recidiva (trestní právo)|recidivu]] a podobně.
== Penologie v Česku ==
'''[[Výzkumný ústav penologický v Praze''']] (VÚP)<ref group="pozn.">V oborovém slangu „penolák“.</ref> – ústav registrovaný [[Československá akademie věd|Československou akademií věd]] jako resortní výzkumný ústav [[Sbor nápravné výchovy|Sboru nápravné výchovy ČSR]] (SNV ČSR) řídil průkopník novodobé české penologie doc. PhDr. [[Jiří Čepelák]], CSc., (* 23. 1. 1915 Jílovice, †– 23. 10. 1989 Praha), klinický psycholog a sociolog ovlivněný americkým behaviorismem. Ústav vznikl 1. 12. 1966, ovšem k 31. 12. 1980 jej pod záminkou rušení neefektivních vědeckých pracovišť zrušil ministr spravedlnosti [[Jan Němec (politik)|Němec]], čímž byla ve vězeňství ochromena odborná činnost a zastaveny pozitivní trendy dané dílčí reformou vězeňství z roku [[1968]].<ref>KÝR, Aleš a kol. Památník Pankrác (průvodce expozicí Vězeňské služby České republiky). ''Historická penologie: časopis Institutu vzdělávání – Kabinetu dokumentace a historie VS ČR pro historickou penologii.'' 2003, č. 1, s. 10–11.</ref> Kromě jiného zde např. doc. PhDr. [[Pavel Hartl]], CSc., doc. MUDr. [[Václav Mikota]], CSc., a MUDr. [[Dušan Bílý]], CSc., vedli skupinovou [[psychoterapie|psychoterapii]] s odsouzenými (tehdy pod označením „skupinové poradenství“).<ref>DIVIŠOVÁ, Jaroslava. Ústní informace. 5. 12. 2017. [Zapisovatelka při skupinovém poradenství; tehd. jm. Vaňková.]</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* BAJCURA, Lubomír. ''Práva vězně: od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody.'' Praha: Grada, 1999. 158 s. Právo pro každého. ISBN 80-7169-555-6.
|
