Wikipedie

Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Typo, nadbytečné odkazy, napřímení odkazů
m díky -> kvůli
Řádek 58:
=== Barokní období (2. polovina 17. století – 70. léta 18. století) ===
[[Soubor:Jakub obraz jakuba.JPG|thumb|253x253px|Palkův obraz sv. Jakuba z hlavního oltáře]]
Barokní období je spjato převážné s výměnou zastaralého mobiliáře v interiéru a jen s malými stavebními úpravami. V&nbsp;roce [[1666]] byl na hlavní oltář pořízen obraz [[Jan de Herdt|Jana de HerdtaHerdt]], roku následujícího celý oltář renovován. Řečniště kazatelny bylo opatřeno roku [[1684]] reliéfy a také dostala stupňovitou stříšku se sochami svatých a kovové zábradlí. Nové [[varhany]] měl roku [[1692]] dodat varhanář [[Jakub Ryšák]] z&nbsp;Opavy, které ale dokončil kvůli Ryšákově smrti až roku [[1694]] Andreas Beck. Varhanní skříň vyřezal [[Antonín Riga]], který je autorem i řezeb lavic v&nbsp;lodi a chóru.<ref group="pozn.">Skříň musela být roku 1826 z provozních důvodů posunuta více dozadu ke zdi, díky čemuž se zhoršila viditelnost varhan.</ref> Na lavicích jsou doložení místní stolaři Adam Antonín Zeith z Kanic, Jan Michael z Weissenbergu, Friedrich Wilhelm z Poysdorfu a Johann Alletze.
 
Na přelomu 17. a 18. století musela být díkykvůli špatnému stavu vyměněna celá [[střecha]] včetně [[krov]]u. Oprav se ujal tesař [[Anton Ebenberger]] a mědikovec Sebastian Riedl, kteří práci dokončili roku [[1724]], resp.[[1725]]. Stejnou péči vyžadovala i věž, která musela být snesena na úroveň zvonice a poté vyzděna znovu do původní výšky a podoby. 12. června [[1729]] uhodil do nové věže blesk, požár byl ale brzo uhašen. V&nbsp;září byla na věž nasazena [[Makovice (architektura)|makovice]] a do ní uloženy pamětní dokumenty a na báni byl vyznačen letopočet 1730, který tam můžeme vidět dodnes.<ref>SVOBODA, Aleš. ''Kostnice u sv. Jakuba''. 2014. S. 9.</ref>
 
Zásadní [[Baroko|barokizace]] vnitřních prostor byla uskutečněna v&nbsp;letech 1750–1769 zásluhou [[Olomouc|olomouckého]] kanovníka [[Jan Václav z Freynfelsu|Jana Václava z Freynfelsu]]. Během úprav byly starší dřevěné oltáře nahrazeny mramorovými, zhotovenými [[Kroměříž|kroměřížskými]] kameníky Mathiasem Ranklem a Janem Felixem Ležatkou,&nbsp;nichž některé jsou v&nbsp;kostele dosud. Uprostřed chóru byl zbudován, dnes nezachovaný oboustranný hlavní oltář&nbsp;obložený černým mramorem s obrazy [[František Antonín Palko|Františka A. Palka]] na přední straně a [[Josef Stern|Josefa Sterna]]<ref name=":0">KROUPA, Jiři (ed.). ''V zrcadle stínů 1670–1790. Morava v&nbsp;době baroka.'' 2003. S. 207, 330, 189.</ref> na zadní. Sochařskou výzdobu jeho [[Eucharistický svatostánek|tabernáklu]] dodal [[Jan Adam Nesmann]]. Vysvěcen byl 16. 3. [[1755]]. Boční oltáře byly osazeny obrazy Josefa Sterna, [[František Vavřinec Korompay|Františka V. Korompaye]] a dalších, a v&nbsp;letech 1765–1770 zlacenými sochami světců a andělů [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]].<ref name=":0" /> V&nbsp;roce [[1771]] vysvětil olomoucký biskup [[Maxmilián z Hamiltonu|Maxmilián Hamilton]] čtrnáct nových oltářů. Na podlahu byla pořízena černobílá dlažba ze čtvercových kamenů. Všechny náhrobky nacházející se v&nbsp;ní, byly vyjmuty a ty významnější a zachovalejší zasazeny do zdí. Poté byly také odstraněny některé boční kaple a další zčásti přestavěny.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jakuba_Staršího_(Brno)“